Odolnost bakterií proti antibiotikům roste. V roce 2050 by měly být bakterie odolné proti léčbě větším zabijákem než rakovina. Dvanáct druhů představuje největší nebezpečí.
Odolnost vůči antibiotikům si bohužel nějakým způsobem vypěstovává stále více druhů bakterií. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) v současné době a v blízké budoucnosti představuje největší riziko 12 bakterií – ty odolávají současným antibiotikům nejlépe.
Experti z WHO varují, že pokud lidstvo nezačne koordinovaně jednat, vznikne problém obřích rozměrů, kvůli němuž budou umírat desítky milionů lidí po celé planetě.
Že se objevují bakterie schopné odolávat antibiotikům, varují zdravotní experti už řadu let – zatím ale marně, politici na jejich slova příliš neslyší. Na hrozbu však už od roku 2014 intenzivně reaguje Světová zdravotnická organizace. Problém podle ní již neleží někde daleko v budoucnosti, je zcela aktuální.
V únoru 2017 vydaná zpráva uvádí, že každoročně již na bakterie odolné vůči antibiotikům umírá asi 700 tisíc lidí. Pokud se nic nezmění a odolnost se bude zvyšovat podobným tempem jako nyní, v polovině století budou tyto bakterie ročně zabíjet až 10 milionů lidí.
Seznam, který WHO zveřejnila, rozděluje 12 nejhorších druhů bakterií na tři kategorie, podle jejich aktuální nebezpečnosti a schopnosti lékařské vědy proti nim nějak bojovat. Všechny ale spojuje to, že mají zabudované mechanismy, jež jim pomáhají odolávat léčbě a současně tuto schopnost předávat dále.
Světová zdravotnická organizace upozornila, že proti nim je naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika, vzhledem k riziku, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení.
„Tento seznam byl sestaven ve snaze zaměřit a podpořit výzkum a vývoj nových antibiotik,“ upozornila WHO, podle níž je potřeba zabránit opětovnému vzniku a šíření nevyléčitelných infekčních nemocí.
Kritické riziko
Riziko je považováno za „kritické“ u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných problémů.
„Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, která nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta,“ varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.
Vysoké riziko
WHO řadí dalších šest druhů bakterií do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori.
Střední riziko
Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority“, jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě. Dále haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.
Evropská unie v boji proti bakteriím
V polovině letošního roku představila vlastní plán v boji proti antibiotické rezistenci i Evropská unie. „Je nutné připravit a do života uvést taková opatření, která v zájmu veřejného zdraví zajistí rozumné využívání antibiotik jak v léčbě lidí, tak ve veterinářství,“ uvedla Edith Schippersová, ministryně zdravotnictví Nizozemska.
Vývoj nových medikamentů je drahý a speciální léčiva stojí už nyní řádově více než ta běžná. Situace je nejproblematičtější právě ve veterinářství, kde jsou antibiotika například ve velkochovech podávána jako prevence a plošně. Desetina rezistentních kmenů bakterií na antibiotika pochází od zvířat, zejména žijících v domácnostech. U zvířat jde hlavně o rezistentní stafylokoky a některé kmeny E.coli.
Kdo za to může?
Nárůst antimikrobiální rezistence je způsoben celou řadou faktorů, jako jsou nadměrné a nepřiměřené používání antibiotik lidmi, jejich nadužívání v chovu hospodářských zvířat a špatné hygienické podmínky ve zdravotnických zařízeních nebo v potravinovém řetězci.
Klíčovým faktorem je také nedostatečná osvěta: 57 procent Evropanů neví, že antibiotika neúčinkují proti virům, 44 procent neví, že jsou neúčinná vůči nachlazení a chřipce.
