Téměř polovinu antibiotik, která se v Česku spotřebují, užívají lidé podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty zbytečně. Lidé navíc neužívají léčiva správně. Nadužívání či nesprávné používání přitom antibiotika oslabuje – bakterie jim snáze odolávají. Lidé jsou potom více nemocní a zdravotní pojišťovny mají zbytečné výdaje, protože musí proplácet dražší léky.
Podle statistiky Státního úřadu pro kontrolu léčiv spotřebovali loni lidé v Česku 14,8 milionu balení antibiotických léčiv, tedy více než 81 milionů denních léčebných dávek. Za deset let se množství spotřebovaných dávek zvýšilo zhruba o třetinu – z 62 milionů v roce 2004. Podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty je přitom mnoho z nich užito zbytečně. „Téměř 50 procent indikací antibiotik je nadbytečných,“ upřesnil. Vlastně by tedy správně mělo spotřebovaných antibiotik ubýt.
Ročně umírají kvůli odolnosti bakterií tisíce lidí
Špatné používání antibiotik ale není pouze český problém. V celé Evropě roste odolnost bakterií na antibiotické látky a největší spotřeba těchto léků je v jižní Evropě. Vedoucí české kanceláře Světové zdravotnické organizace Alena Šteflová uvedla, že v Evropské unii umírá ročně až 25 tisíc pacientů v důsledku rezistencí, kdy nezabírají nejenom běžná antibiotika, ale i některé speciální přípravky. Celosvětově je to pak dokonce až 700 tisíc lidí.
Helena Žemličková z Národní referenční laboratoře pro antibiotika ale za problém nepovažuje pouze množství spotřebovaných antibiotik, ale také jejich strukturu. Od roku 1989 klesá množství předepsaných základních antibiotik jako penicilin a naopak se častěji předepisují rezervní antibiotika, tedy léčiva, která by měla sloužit jako záložní. I ta potom přestávají účinkovat. „Začíná už být problém nalézt účinné antibiotikum i na některé běžné infekce,“ doplnila Alena Šteflová.
Léčba se podle ní kvůli neúčinnosti některých léčiv až stokrát prodražuje. Dodala, že problém zasahuje i veterinární medicínu. „Spotřeba v humánní i veterinární medicíně je zhruba totožná,“ podotkla. Zdravotníci ostatně kvůli problémům s antibiotiky vyhlásili na 18. listopad evropský antibiotický den.
Zástupkyně Světové zdravotnické organizace zdůraznila, že chyba zdaleka není jen na straně pacientů. Klíčová je podle ní také role lékařů, kteří léky předepisují, a zákonodárců, kteří nestanoví jasná pravidla.
Doporučení hygienika: Vracejte léky do lékárny a braňte šíření bakterií
K rostoucí odolnosti bakterií na antibiotika přispívá i to, že si lidé nespotřebovaná léčiva nechávají doma. „Řada pacientů nevyužívaná antibiotika neodevzdá v lékárně a při nejbližším onemocnění si je naordinuje,“ vysvětlil Vladimír Valenta. Tak zvanou samoléčbu považuje za „jednu z hlavních věcí, která negativně ovlivňuje tuto problematiku a přispívá významným způsobem ke vzniku antibiotické rezistence“.
Průzkum České lékárnické komory uvádí, že si antibiotika z domácích zásob ordinuje zhruba sedm procent lidí. Podle lékárníků ale musí být stanovena správná diagnóza, protože různé přípravky zabírají na různé typy bakterií. Pacienti taky nerozlišují mezi virovou a bakteriální infekcí.
Aby antibiotika přestala ztrácet svoji účinnost, doporučil hlavní hygienik dodržovat dva hlavní principy: Antibiotika užívat pouze v případech, kdy jsou potřeba, po správnou dobu a ve správných dávkách. Dále jsou třeba hygienická opatření, která zabrání šíření rezistentních mikroorganismů.
