Co přesně dělá chřipka s lidským tělem? Třetím dnem nastupuje armáda bílých krvinek

Chřipka je nemoc, kterou lidstvo není schopné porazit. Každý rok se její virový základ mění, proto proti ní vlastně není možná léčba – tělo se s ní musí vypořádat samo, medicína mu v tom může jen pomoci.

Chřipkový virus patří mezi ty nejodolnější. Při normální teplotě lehce nad nulou vydrží mimo lidské tělo i dva týdny. Typicky se člověk nakazí, když přijde do kontaktu s virem, třeba na klice od dveří. Pak už stačí jenom dotknout se obličeje a virus putuje dýchacími cestami do těla.

Usadí se na sliznici a pak okamžitě útočí na její buňky. Funguje podobně jako zombie ve filmech a seriálech – likvidací buněk sám sílí a množí se. Dokáže se extrémně rychle množit: zdvojnásobí svou sílu přibližně jednou za pět hodin, kvůli tomu je nástup chřipky tak rychlý.

Nahrávám video

Nakazit se člověk může velmi snadno, stačí jen tři částice viru chřipky, respektive jediná vdechnutá kapénka – přitom nemocný jedním kýchnutím uvolní až 40 000 takových kapének.

Chřipka den po dni

Den první: Nemocný už sice chřipku má, ale neuvědomuje si to – nemá žádné příznaky, protože imunitní systém ještě nestačil zareagovat silnější protiakcí, hlavně analyzuje problém. Virus v této době vstupuje přes stěnu do zdravé buňky, do jejího jádra vkládá svou dědičnou informaci. Uvnitř se množí a následně napadá sousední buňky.

Den druhý: Stává se to nejčastěji těsně po probuzení. Člověk si uvědomí, že má chřipku. Viry se během noci na sliznici namnoží a dosáhnou kritického množství. Napadají a ničí sliznici, zasažena je stále větší část. Tělo již na nemoc silně reaguje, energii věnuje na maximální možnou výrobu bílých krvinek.

Aktivuje se i imunitní systém. Aby byl co nejúčinnější, způsobuje v celém těle zánět – zvýšená teplota, kterou zánět způsobuje, je ideální pro intenzivní boj proti infekci. Ale má i vedlejší efekty, které člověk pociťuje jako negativní – zánět se projevuje intenzivní bolestí svalů i kloubů.

Právě mezi druhým a třetím dnem je člověk nejvíc infekční.

Den třetí: Imunitní systém může již naplno využít armády bílých krvinek, kterou aktivoval. Brání se i buňky sliznic, které se pokoušejí zabránit virům, aby se na nich mohly usadit. Organismus proti infekci nasazuje veškeré síly, projevuje se to tím, že zanedbává jiné méně důležité funkce. Ospalost a únava jsou právě projevem toho, že tělo musí šetřit síly.

Den čtvrtý: Tělo by čtvrtý den již mělo nad chřipkou začít vyhrávat. To se projevuje zlepšením některých příznaků, naopak některé další přibývají. Sliznice napadená virem odumře a odpadává – tělo se jich zbavuje tím, že produkuje více hlenu a vysmrkává a vykašlává je.

Den pátý až sedmý: Virus v těle je mrtev, nemoc je překonána. Člověk to ale ještě úplně necítí, jeho organismus je po výdajích energie značně oslaben, takže je nemocný stále ještě slabý a unavený.

Každým rokem se virem chřipky nakazí asi 33 % obyvatel, z nichž 26 % onemocní, z toho je 1 % hospitalizováno a z hospitalizovaných v důsledku chřipky zemře zhruba 8 %.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 53 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 1 hhodinou

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 17 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...