Co přesně dělá chřipka s lidským tělem? Třetím dnem nastupuje armáda bílých krvinek

Chřipka je nemoc, kterou lidstvo není schopné porazit. Každý rok se její virový základ mění, proto proti ní vlastně není možná léčba – tělo se s ní musí vypořádat samo, medicína mu v tom může jen pomoci.

Chřipkový virus patří mezi ty nejodolnější. Při normální teplotě lehce nad nulou vydrží mimo lidské tělo i dva týdny. Typicky se člověk nakazí, když přijde do kontaktu s virem, třeba na klice od dveří. Pak už stačí jenom dotknout se obličeje a virus putuje dýchacími cestami do těla.

Usadí se na sliznici a pak okamžitě útočí na její buňky. Funguje podobně jako zombie ve filmech a seriálech – likvidací buněk sám sílí a množí se. Dokáže se extrémně rychle množit: zdvojnásobí svou sílu přibližně jednou za pět hodin, kvůli tomu je nástup chřipky tak rychlý.

Nahrávám video

Nakazit se člověk může velmi snadno, stačí jen tři částice viru chřipky, respektive jediná vdechnutá kapénka – přitom nemocný jedním kýchnutím uvolní až 40 000 takových kapének.

Chřipka den po dni

Den první: Nemocný už sice chřipku má, ale neuvědomuje si to – nemá žádné příznaky, protože imunitní systém ještě nestačil zareagovat silnější protiakcí, hlavně analyzuje problém. Virus v této době vstupuje přes stěnu do zdravé buňky, do jejího jádra vkládá svou dědičnou informaci. Uvnitř se množí a následně napadá sousední buňky.

Den druhý: Stává se to nejčastěji těsně po probuzení. Člověk si uvědomí, že má chřipku. Viry se během noci na sliznici namnoží a dosáhnou kritického množství. Napadají a ničí sliznici, zasažena je stále větší část. Tělo již na nemoc silně reaguje, energii věnuje na maximální možnou výrobu bílých krvinek.

Aktivuje se i imunitní systém. Aby byl co nejúčinnější, způsobuje v celém těle zánět – zvýšená teplota, kterou zánět způsobuje, je ideální pro intenzivní boj proti infekci. Ale má i vedlejší efekty, které člověk pociťuje jako negativní – zánět se projevuje intenzivní bolestí svalů i kloubů.

Právě mezi druhým a třetím dnem je člověk nejvíc infekční.

Den třetí: Imunitní systém může již naplno využít armády bílých krvinek, kterou aktivoval. Brání se i buňky sliznic, které se pokoušejí zabránit virům, aby se na nich mohly usadit. Organismus proti infekci nasazuje veškeré síly, projevuje se to tím, že zanedbává jiné méně důležité funkce. Ospalost a únava jsou právě projevem toho, že tělo musí šetřit síly.

Den čtvrtý: Tělo by čtvrtý den již mělo nad chřipkou začít vyhrávat. To se projevuje zlepšením některých příznaků, naopak některé další přibývají. Sliznice napadená virem odumře a odpadává – tělo se jich zbavuje tím, že produkuje více hlenu a vysmrkává a vykašlává je.

Den pátý až sedmý: Virus v těle je mrtev, nemoc je překonána. Člověk to ale ještě úplně necítí, jeho organismus je po výdajích energie značně oslaben, takže je nemocný stále ještě slabý a unavený.

Každým rokem se virem chřipky nakazí asi 33 % obyvatel, z nichž 26 % onemocní, z toho je 1 % hospitalizováno a z hospitalizovaných v důsledku chřipky zemře zhruba 8 %.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.