Co přesně dělá chřipka s lidským tělem? Třetím dnem nastupuje armáda bílých krvinek

Chřipka je nemoc, kterou lidstvo není schopné porazit. Každý rok se její virový základ mění, proto proti ní vlastně není možná léčba – tělo se s ní musí vypořádat samo, medicína mu v tom může jen pomoci.

Chřipkový virus patří mezi ty nejodolnější. Při normální teplotě lehce nad nulou vydrží mimo lidské tělo i dva týdny. Typicky se člověk nakazí, když přijde do kontaktu s virem, třeba na klice od dveří. Pak už stačí jenom dotknout se obličeje a virus putuje dýchacími cestami do těla.

Usadí se na sliznici a pak okamžitě útočí na její buňky. Funguje podobně jako zombie ve filmech a seriálech – likvidací buněk sám sílí a množí se. Dokáže se extrémně rychle množit: zdvojnásobí svou sílu přibližně jednou za pět hodin, kvůli tomu je nástup chřipky tak rychlý.

2 minuty
České školy trápí chřipka
Zdroj: ČT24

Nakazit se člověk může velmi snadno, stačí jen tři částice viru chřipky, respektive jediná vdechnutá kapénka – přitom nemocný jedním kýchnutím uvolní až 40 000 takových kapének.

Chřipka den po dni

Den první: Nemocný už sice chřipku má, ale neuvědomuje si to – nemá žádné příznaky, protože imunitní systém ještě nestačil zareagovat silnější protiakcí, hlavně analyzuje problém. Virus v této době vstupuje přes stěnu do zdravé buňky, do jejího jádra vkládá svou dědičnou informaci. Uvnitř se množí a následně napadá sousední buňky.

Den druhý: Stává se to nejčastěji těsně po probuzení. Člověk si uvědomí, že má chřipku. Viry se během noci na sliznici namnoží a dosáhnou kritického množství. Napadají a ničí sliznici, zasažena je stále větší část. Tělo již na nemoc silně reaguje, energii věnuje na maximální možnou výrobu bílých krvinek.

Aktivuje se i imunitní systém. Aby byl co nejúčinnější, způsobuje v celém těle zánět – zvýšená teplota, kterou zánět způsobuje, je ideální pro intenzivní boj proti infekci. Ale má i vedlejší efekty, které člověk pociťuje jako negativní – zánět se projevuje intenzivní bolestí svalů i kloubů.

Právě mezi druhým a třetím dnem je člověk nejvíc infekční.

Den třetí: Imunitní systém může již naplno využít armády bílých krvinek, kterou aktivoval. Brání se i buňky sliznic, které se pokoušejí zabránit virům, aby se na nich mohly usadit. Organismus proti infekci nasazuje veškeré síly, projevuje se to tím, že zanedbává jiné méně důležité funkce. Ospalost a únava jsou právě projevem toho, že tělo musí šetřit síly.

Den čtvrtý: Tělo by čtvrtý den již mělo nad chřipkou začít vyhrávat. To se projevuje zlepšením některých příznaků, naopak některé další přibývají. Sliznice napadená virem odumře a odpadává – tělo se jich zbavuje tím, že produkuje více hlenu a vysmrkává a vykašlává je.

Den pátý až sedmý: Virus v těle je mrtev, nemoc je překonána. Člověk to ale ještě úplně necítí, jeho organismus je po výdajích energie značně oslaben, takže je nemocný stále ještě slabý a unavený.

Každým rokem se virem chřipky nakazí asi 33 % obyvatel, z nichž 26 % onemocní, z toho je 1 % hospitalizováno a z hospitalizovaných v důsledku chřipky zemře zhruba 8 %.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 7 hhodinami

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 13 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 15 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 17 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 22 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Načítání...