Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.

Na první pohled to nebyla houba, uvědomil si muž. V rukou držel něco mnohem těžšího a masivnějšího, než jsou mořské houby, pro které se potápěl v létě roku 1900 u pobřeží ostrova Antikythéra. Z hloubky 45 metrů, kde nález ležel ve vraku římské lodi, se dostal na palubu lodi kapitána Dimitria Kontose, který hned pochopil, že drží v rukou něco výjimečného. Archeologové z Athén, kam artefakt předal, to potvrdili.

Úlomky zařízení o velikosti krabice od bot připomínají mechanický stroj –⁠ což by naznačovalo, že jeho tvůrci museli mít znalosti, které se u nich vůbec nepředpokládaly. Objevené úlomky tvoří pouhou třetinu většího zařízení: vysoce sofistikované ruční převody měly být zřejmě schopné přesně předvídat pohyby pěti planet známých starověkým Řekům, stejně jako fáze Měsíce a zatmění Slunce a Měsíce. A to všechno ve vztahu k načasování důležitých událostí, jako byly olympijské hry.

3 minuty
Události ČT: Digitální model mechanismu z Antikythéry (březen 2021)
Zdroj: ČT24

Přes mnohaletý výzkum tohoto starověkého stroje a debaty se ale vědcům nikdy nepodařilo z otlučených a zkorodovaných mosazných úlomků objevených ve vraku lodi plně napodobit mechanismus, který poháněl toto zařízení, a dokonce ani nedokázali rekonstruovat výpočty použité při jeho konstrukci. A teď přišli archeologové s radikální myšlenkou: co když tento mechanismus nikdy ani nefungoval?

Trojúhelníkový tvar zubů

Mechanismus sice vypadal úžasně, ale jen vypadal, ve skutečnosti totiž nikdy nemohl fungovat, naznačuje nová studie. Mohlo jít tedy jen o ozdobu, něco jako suvenýr. Už dříve se spekulovalo o tom, že trojúhelníkové zuby ozubeného kola musely být velmi špatně funkční, teď ale vědci zpochybňují i jeho samotnou konstrukci.

Na analýze pracovali dva inženýři, Esteban Guillermo Szigety a Gustavo Francisco Arenas z argentinské Národní univerzity v Mar del Plata. Vycházeli z měření vědců, Allana Thorndikea a Mikea Edmundse, kteří provedli precizní měření tohoto mechanismu a jako první upozornili na problém s trojúhelníkovými zuby. Zanesli všechno do podrobného počítačového modelu, kde se pokusili simulovat, jak by fungoval.

Dospěli ke stejnému výsledku jako předchozí výzkum: trojúhelníkový tvar zubů způsobuje nerovnoměrný pohyb, protože u tohoto tvaru musí nutně docházet ke zrychlování a zpomalování pohybu. Navíc ale upozornili na další problém: nutné nepřesnosti při výrobě takových ozubených kol dobovými metodami by vedly k dalším chybám. Ty měly v tomto modelu výrazně větší negativní vliv na pohyb mechanismu než nevhodný tvar zubů.

Co to znamená? Pravděpodobnost, že se stroj rychle zasekne, byla tak vysoká, že by stroj z Antikythéry byl v praxi zřejmě nepoužitelný. Autoři jsou k výsledkům svého výzkumu opatrní: investice do tak složitého díla, které jasně předbíhá svou dobu o celá staletí, musela být tak velká, že je divné, že by nefungoval. Pracují tedy ještě s jednou možností: měření mechanismu, z nichž vycházeli, mohou být špatná. Pokud je to pravda, pak by byla pro další výzkum zapotřebí nová, ještě přesnější měření než to z roku 2006.

Dobrým argumentem, že mechanismus spíše fungoval, je složitost tohoto přístroje. Jeho komplexnost je totiž taková, že je krajně nepravděpodobné, že by se jednalo o prototyp – zřejmě tedy tento stroj navazoval na nějaké starší varianty, u nichž by se na takové do očí bijící chyby zřejmě přišlo.

Možná vysvětlení

Za špatná měření může být zodpovědné poškození, které mechanismus utrpěl po dvou tisících letech, které strávil v oceánu, a to přesto, že se vědci pokoušeli tento vliv ve svých analýzách vždy zohlednit.

Další možností je, že celý mechanismus se mohl pohybovat v jiném médiu, než je vzduch. Například mohl být součástí nějaké nádrže s olejem nebo vodou, které by bránily tomu, aby k výše popsaným zaseknutím došlo.

Současně je nutné také uvažovat o tom, že o těchto mechanických problémech autoři dobře věděli, a proto s nimi počítali. Mohli vzácný – a nepochybně i velmi drahý – strojek předvádět jen při velmi vzácných příležitostech, na krátkou chvíli a velmi pomalu a opatrně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 22 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...