Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.

Na první pohled to nebyla houba, uvědomil si muž. V rukou držel něco mnohem těžšího a masivnějšího, než jsou mořské houby, pro které se potápěl v létě roku 1900 u pobřeží ostrova Antikythéra. Z hloubky 45 metrů, kde nález ležel ve vraku římské lodi, se dostal na palubu lodi kapitána Dimitria Kontose, který hned pochopil, že drží v rukou něco výjimečného. Archeologové z Athén, kam artefakt předal, to potvrdili.

Úlomky zařízení o velikosti krabice od bot připomínají mechanický stroj –⁠ což by naznačovalo, že jeho tvůrci museli mít znalosti, které se u nich vůbec nepředpokládaly. Objevené úlomky tvoří pouhou třetinu většího zařízení: vysoce sofistikované ruční převody měly být zřejmě schopné přesně předvídat pohyby pěti planet známých starověkým Řekům, stejně jako fáze Měsíce a zatmění Slunce a Měsíce. A to všechno ve vztahu k načasování důležitých událostí, jako byly olympijské hry.

3 minuty
Události ČT: Digitální model mechanismu z Antikythéry (březen 2021)
Zdroj: ČT24

Přes mnohaletý výzkum tohoto starověkého stroje a debaty se ale vědcům nikdy nepodařilo z otlučených a zkorodovaných mosazných úlomků objevených ve vraku lodi plně napodobit mechanismus, který poháněl toto zařízení, a dokonce ani nedokázali rekonstruovat výpočty použité při jeho konstrukci. A teď přišli archeologové s radikální myšlenkou: co když tento mechanismus nikdy ani nefungoval?

Trojúhelníkový tvar zubů

Mechanismus sice vypadal úžasně, ale jen vypadal, ve skutečnosti totiž nikdy nemohl fungovat, naznačuje nová studie. Mohlo jít tedy jen o ozdobu, něco jako suvenýr. Už dříve se spekulovalo o tom, že trojúhelníkové zuby ozubeného kola musely být velmi špatně funkční, teď ale vědci zpochybňují i jeho samotnou konstrukci.

Na analýze pracovali dva inženýři, Esteban Guillermo Szigety a Gustavo Francisco Arenas z argentinské Národní univerzity v Mar del Plata. Vycházeli z měření vědců, Allana Thorndikea a Mikea Edmundse, kteří provedli precizní měření tohoto mechanismu a jako první upozornili na problém s trojúhelníkovými zuby. Zanesli všechno do podrobného počítačového modelu, kde se pokusili simulovat, jak by fungoval.

Dospěli ke stejnému výsledku jako předchozí výzkum: trojúhelníkový tvar zubů způsobuje nerovnoměrný pohyb, protože u tohoto tvaru musí nutně docházet ke zrychlování a zpomalování pohybu. Navíc ale upozornili na další problém: nutné nepřesnosti při výrobě takových ozubených kol dobovými metodami by vedly k dalším chybám. Ty měly v tomto modelu výrazně větší negativní vliv na pohyb mechanismu než nevhodný tvar zubů.

Co to znamená? Pravděpodobnost, že se stroj rychle zasekne, byla tak vysoká, že by stroj z Antikythéry byl v praxi zřejmě nepoužitelný. Autoři jsou k výsledkům svého výzkumu opatrní: investice do tak složitého díla, které jasně předbíhá svou dobu o celá staletí, musela být tak velká, že je divné, že by nefungoval. Pracují tedy ještě s jednou možností: měření mechanismu, z nichž vycházeli, mohou být špatná. Pokud je to pravda, pak by byla pro další výzkum zapotřebí nová, ještě přesnější měření než to z roku 2006.

Dobrým argumentem, že mechanismus spíše fungoval, je složitost tohoto přístroje. Jeho komplexnost je totiž taková, že je krajně nepravděpodobné, že by se jednalo o prototyp – zřejmě tedy tento stroj navazoval na nějaké starší varianty, u nichž by se na takové do očí bijící chyby zřejmě přišlo.

Možná vysvětlení

Za špatná měření může být zodpovědné poškození, které mechanismus utrpěl po dvou tisících letech, které strávil v oceánu, a to přesto, že se vědci pokoušeli tento vliv ve svých analýzách vždy zohlednit.

Další možností je, že celý mechanismus se mohl pohybovat v jiném médiu, než je vzduch. Například mohl být součástí nějaké nádrže s olejem nebo vodou, které by bránily tomu, aby k výše popsaným zaseknutím došlo.

Současně je nutné také uvažovat o tom, že o těchto mechanických problémech autoři dobře věděli, a proto s nimi počítali. Mohli vzácný – a nepochybně i velmi drahý – strojek předvádět jen při velmi vzácných příležitostech, na krátkou chvíli a velmi pomalu a opatrně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 22 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...