Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.

Na první pohled to nebyla houba, uvědomil si muž. V rukou držel něco mnohem těžšího a masivnějšího, než jsou mořské houby, pro které se potápěl v létě roku 1900 u pobřeží ostrova Antikythéra. Z hloubky 45 metrů, kde nález ležel ve vraku římské lodi, se dostal na palubu lodi kapitána Dimitria Kontose, který hned pochopil, že drží v rukou něco výjimečného. Archeologové z Athén, kam artefakt předal, to potvrdili.

Úlomky zařízení o velikosti krabice od bot připomínají mechanický stroj –⁠ což by naznačovalo, že jeho tvůrci museli mít znalosti, které se u nich vůbec nepředpokládaly. Objevené úlomky tvoří pouhou třetinu většího zařízení: vysoce sofistikované ruční převody měly být zřejmě schopné přesně předvídat pohyby pěti planet známých starověkým Řekům, stejně jako fáze Měsíce a zatmění Slunce a Měsíce. A to všechno ve vztahu k načasování důležitých událostí, jako byly olympijské hry.

Nahrávám video

Přes mnohaletý výzkum tohoto starověkého stroje a debaty se ale vědcům nikdy nepodařilo z otlučených a zkorodovaných mosazných úlomků objevených ve vraku lodi plně napodobit mechanismus, který poháněl toto zařízení, a dokonce ani nedokázali rekonstruovat výpočty použité při jeho konstrukci. A teď přišli archeologové s radikální myšlenkou: co když tento mechanismus nikdy ani nefungoval?

Trojúhelníkový tvar zubů

Mechanismus sice vypadal úžasně, ale jen vypadal, ve skutečnosti totiž nikdy nemohl fungovat, naznačuje nová studie. Mohlo jít tedy jen o ozdobu, něco jako suvenýr. Už dříve se spekulovalo o tom, že trojúhelníkové zuby ozubeného kola musely být velmi špatně funkční, teď ale vědci zpochybňují i jeho samotnou konstrukci.

Na analýze pracovali dva inženýři, Esteban Guillermo Szigety a Gustavo Francisco Arenas z argentinské Národní univerzity v Mar del Plata. Vycházeli z měření vědců, Allana Thorndikea a Mikea Edmundse, kteří provedli precizní měření tohoto mechanismu a jako první upozornili na problém s trojúhelníkovými zuby. Zanesli všechno do podrobného počítačového modelu, kde se pokusili simulovat, jak by fungoval.

Dospěli ke stejnému výsledku jako předchozí výzkum: trojúhelníkový tvar zubů způsobuje nerovnoměrný pohyb, protože u tohoto tvaru musí nutně docházet ke zrychlování a zpomalování pohybu. Navíc ale upozornili na další problém: nutné nepřesnosti při výrobě takových ozubených kol dobovými metodami by vedly k dalším chybám. Ty měly v tomto modelu výrazně větší negativní vliv na pohyb mechanismu než nevhodný tvar zubů.

Co to znamená? Pravděpodobnost, že se stroj rychle zasekne, byla tak vysoká, že by stroj z Antikythéry byl v praxi zřejmě nepoužitelný. Autoři jsou k výsledkům svého výzkumu opatrní: investice do tak složitého díla, které jasně předbíhá svou dobu o celá staletí, musela být tak velká, že je divné, že by nefungoval. Pracují tedy ještě s jednou možností: měření mechanismu, z nichž vycházeli, mohou být špatná. Pokud je to pravda, pak by byla pro další výzkum zapotřebí nová, ještě přesnější měření než to z roku 2006.

Dobrým argumentem, že mechanismus spíše fungoval, je složitost tohoto přístroje. Jeho komplexnost je totiž taková, že je krajně nepravděpodobné, že by se jednalo o prototyp – zřejmě tedy tento stroj navazoval na nějaké starší varianty, u nichž by se na takové do očí bijící chyby zřejmě přišlo.

Možná vysvětlení

Za špatná měření může být zodpovědné poškození, které mechanismus utrpěl po dvou tisících letech, které strávil v oceánu, a to přesto, že se vědci pokoušeli tento vliv ve svých analýzách vždy zohlednit.

Další možností je, že celý mechanismus se mohl pohybovat v jiném médiu, než je vzduch. Například mohl být součástí nějaké nádrže s olejem nebo vodou, které by bránily tomu, aby k výše popsaným zaseknutím došlo.

Současně je nutné také uvažovat o tom, že o těchto mechanických problémech autoři dobře věděli, a proto s nimi počítali. Mohli vzácný – a nepochybně i velmi drahý – strojek předvádět jen při velmi vzácných příležitostech, na krátkou chvíli a velmi pomalu a opatrně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 5 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.