Všude kolem řádí chřipka a udeřila i v nejbližším okolí – v práci, doma. Očkovat se sice můžete nechat i v době chřipkové sezony, ochranné látky začnou ale působit 14 dní od aplikace. Důležité je proto v těchto dnech dbát především na hygienu. Virus totiž dokáže přežít určitou dobu i mimo hostitele a je proto možné se nakazit i z předmětů, které byly v kontaktu s nemocným - ruka, mobil, držadlo v MHD, hračky, použitý kapesník nebo třeba kelímek kávy. Je proto opravdu zásadní dbát na hygienu.
Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí - tedy přes nosohltan anebo skrz oční spojivky. Může se projevit vysokou prudce nastupující horečkou se zimnicí a třesavkou, únavou, suchým kašlem, rýmou, bolestí hlavy, bolestí kloubů a svalů a nechutenstvím. Jde tedy o víc než o těžké nachlazení.
Inkubační doba nemoci je několik hodin až 5 dní, obvykle ale jeden až dva dny. Virus dokáže přežít určitou dobu i mimo hostitele, a je proto možné se nakazit i z předmětů, které byly v kontaktu s nemocným. Nebezpečným se tak stává i běžné podání ruky nebo třeba kelímku kávy od obsluhy v bistru. Je proto důležité dbát na hygienu, zejména mýt si ruce mýdlem před jídlem, nemnout si oči a obličej.
Doba přežití viru záleží i na povrchu, na kterém kapénky s ním ulpí. Na hladkém povrchu z plastů nebo kovů vydrží nejdéle – až dva dny – proto je potřeba dávat pozor na různé kliky, madla, desky stolů, telefony, počítače a podobně. V oblečení a papírových kapesnících se drží až dvanáct hodin, na rukou pět minut.
- Je vysoce nakažlivá
Chřipka je vysoce nakažlivé infekční onemocnění, které se může projevit vysokou prudce nastupující horečkou se zimnicí a třesavkou, únavou, suchým kašlem, rýmou, bolestí hlavy, bolestí kloubů a svalů a nechutenstvím. Jde tedy o víc než o těžké nachlazení. Mnoho postižených nedokáže během onemocnění pokračovat v běžných aktivitách a únava trvá 2–3 týdny. Chřipka se šíří nejen kýcháním či kašlem, ale také dotykem. Můžete ji dokonce chytit tak, že se dotknete kliky u dveří, které se před vámi dotkl někdo nakažený chřipkou. U některých jedinců vede chřipka k rozvoji vážných komplikací, což se týká i zcela zdravých osob. - Proč je chřipka závažnější u lidí s onemocněním srdce
Při kardiovaskulárních onemocněních neobíhá krev v těle správně. Špatné proudění a městnání krve v cévách může způsobit, že část tekutin je vytlačena mimo cévní řečiště a začne se hromadit v plicích nebo jiných částech těla. Více tekutiny v plicích ztěžuje odstraňování viru chřipky a boj s onemocněním není stejně účinný jako u zdravých lidí. Lidé s onemocněním srdce jsou vystaveni vyššímu riziku závažných infekcí, jako je například zápal plic (pneumonie). Během několika týdnů po chřipce je riziko infarktu dvojnásobné. - Zdroj: Státní zdravotní ústav
Důležité je správné větrání
Nemocný je nejvíc nakažlivý první dny. Pokud to jde, je nejlépe pro něho vyčlenit alespoň pro první dny samostatný pokoj, použité nádobí zvlášť myjte a dotyčný musí používat svůj ručník. Kdo o nemocného pečuje, může si pořídit roušku, určitě je to lepší než nic. Pokud má roušku i nemocný, tím lépe.
Platí také, že suchý a vydýchaný vzduch dráždí ke kašli a tím se dál šíří infekce. Hygienici doporučují dobře větrat, a to krátce a intenzivně, protože tím se nejlépe vymění vzduch v místnosti. Rozhodně by se nemělo větrat průvanem, tím se jen vir rozšíří do dalších místností.
Pomoci může i pořídit zvlhčovač vzduchu, protože vytápěné prostory jsou sušší a snáze dráždí ke kašli, čímž se nemoc rychleji přenáší.
Je potřeba nezapomínat si důkladně mýt ruce
Odborníci doporučují umývat si ruce nejen po příchodu domů a před jídlem, ale při každé manipulaci se špinavým prádlem, kapesníky nemocného nebo třeba použitým nádobím. Vhodný je i speciální desinfekční gel, účinněji ničí viry. Nánáší se důkladně na celou plochu dlaní, hřbetu rukou, prstů včetně meziprstních mezer a nechá se zaschnout.
Lepší je každopádně také používat papírové kapesníky než látkové. Dobré je mít po ruce koš s víkem přímo v pokoji nemocného, čímž se opět lépe zabrání šíření virů chřipky po domu či bytu. Nemocní by měli do kapesníku i kýchat a ihned je pak zlikvidovat.
Lépe vytírat než luxovat
Při úklidu pokoje s nemocným je potřeba si dávat pozor také na víření prachu – tím se pak viry přenášejí či zpětně usednou na původně uklizenou plochu. Obecně je proto lepší, že když je to možné, místo luxování je lepší vytírat. Po ukončení akutního stádia nemocného, které obvykle pomine po třech, čtyřech dnech, je vhodné lůžkoviny, pyžamo a případně chránič matrace vyprat a přežehlit žehličkou.
Nemocný by měl také v prvních nejhorších dnech nemoci jíst ve svém pokoji, protože v době, kdy kýchá a sedí s ostatními u stejného stolu, může je snáze nakazit.
Dostatečný přísun vitamínu a tekutin nemocnému pomáhá
Nejlepší je pro nemocného přirozený zdroj vitamínu C, proto je potřeba zajistit pro něho například pomeranče, banány, citróny či mandarinky. Pro toho, kdo nemocného ošetřuje, platí totéž – dbát na pravidelný přísun. Klasikou je pít dostatečně tekutin, vodu či ovocný čaj, ředěný džus a dobré je mít po ruce i zázvor či med.
Pro očkování si meziročně došlo více lidí
Proti chřipce se lze chránit očkováním, a to co nejdříve, jakmile je v daném roce k dispozici. Tvorba protilátek v organismu trvá až dva týdny. Vzhledem k tomu, že virus chřipky se může každým rokem měnit, doporučuje se každoroční očkování. Složení vakcíny se každý rok mění v souladu s chřipkovými kmeny, které se pro danou sezonu předpokládají. Očkování je možné po celou dobu výskytu chřipky. Důležité a doporučované je očkování rodinných příslušníků a všech, kteří se starají o pacienty s onemocněním srdce.
Nejlepší doba na očkování je podle lékařů každopáně v říjnu a listopadu – před chřipkovou sezonou, která trvá v nejchladnějších měsících – od prosince do března.
Možné je aplikovat vakcínu i v době chřipkové sezony, ochranné látky začnou ale působit 14 dní od aplikace.
V Česku se proočkovanost proti chřipce podle odhadů oproti loňské chřipkové sezoně mírně zvýšila. Lékař Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) odhaduje, že v současném období se nechalo naočkovat pět až sedm procent populace – loni to bylo necelých pět procent. Oproti zemím západní Evropy ale Česko stále výrazně zaostává, například ve Velké Británii se nechává očkovat až 40 % lidí.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zaznamenal nárůst distribuce chřipkových vakcín. Do listopadu loňského roku bylo do lékařských zařízení a lékáren dodáno téměř 280 tisíc balení vakcín. V předchozím roce to bylo přitom za stejné období o 70 tisíc méně. Polovina z celkové distribuce putovala do lékařských zařízení v září.
Očkování proti chřipce je v Česku rizikovým skupinám pacientů (např. osobám starším 65 let) hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. „Náklady VZP na toto očkování v loňské sezoně činilo 92 milionů korun a proočkováno bylo 296 250 klientů VZP,“ řekl mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Přibývá i obětí chřipky. Loňskou sezonu v bezprostřední souvislosti s chřipkou zemřelo v Česku 109 lidí. Chřipka ale způsobuje komplikace v řadě dalších onemocnění (srdce, cév, ledvin, diabetes), na něž následně může dojít k úmrtí. „Pomocí statistického modelování lze odhadnout tento exces úmrtí v důsledku chřipky, ten činí přibližně 1500 úmrtí za rok,“ doplňuje doktor Kynčl.
Současná chřipková epidemie, která zasáhla celé Česko, má na svědomí již tři úmrtí a nejvíce postihuje zatím Moravu.
Podle šéfa vakcinologické společnosti Romana Prymuly má chřipku 1528 nemocných na 100 tisíc obyvatel, což při porovnání s minulým týdnem představuje vzestup o téměř 49 procent. „Dominujícím původcem je virus chřipky typu A/H3N2,“ uvedla Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.
Nárůst počtu nakažených evidují hygienici ve všech věkových skupinách a ve všech krajích. Nejvyšší nemocnost je pak hlášena z krajů Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého a z Kraje Vysočina.
