Chřipková epidemie zasáhla celé Česko. Nejvíc nemocných je na Moravě

V České republice vypukla plošná chřipková epidemie. Například ve Zlínském kraji se zvýšil počet nemocných oproti minulému týdnu o 80 procent. Jižní Morava pak zaznamenala první úmrtí, před Vánocemi zemřeli na chřipku dva lidé také na Vysočině.

Podle šéfa vakcinologické společnosti Romana Prymuly má chřipku 1528 nemocných na 100 tisíc obyvatel, což při porovnání s minulým týdnem představuje vzestup o téměř 49 procent. „Dominujícím původcem je virus chřipky typu A/H3N2,“ uvedla Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.

Nárůst počtu nakažených evidují hygienici ve všech věkových skupinách a ve všech krajích. Nejvyšší nemocnost je pak hlášena z krajů Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého a z Kraje Vysočina.

Nemocnost v krajích na 100 tisíc obyvatel
Zdroj: MZČR

Co se týká situace v Evropě, je ve fázi plošné epidemie chřipky prakticky celý kontinent. Finsko a Francie hlásí velmi vysokou intenzitu epidemické vlny. Plošnou epidemii hlásí i náš soused Německo. Polsko a Slovensko zatím situaci hodnotí spíše jako lokální výskyt.

Na Zlínsku vzrostl počet pacientů o 80 %

V kraji se s akutním respiračním onemocněním léčí devět tisíc lidí. Nejvíce nakažených přibylo ve skupině dětí do pěti let, dále pak u mladých dospělých mezi 15 a 24 lety. Hygienici proto v pátek vydali doporučení všem nemocnicím, aby zrušily návštěvy pacientů.

„Máme zaznamenané opakovaně záchyty chřipky typu AH3, zatím neevidujeme závažný případ onemocnění chřipkou,“ uvedla Hana Tkadlecová z tamní krajské hygienické stanice.

V kraji se s chřipkou léčí 1522 ze 100 tisíc obyvatel. Nemocnost se ale v okresech různí, například na Zlínsku jich je nejvíce, počet nemocných se tam proti minulému týdnu zvýšil o 135 procent na 1983 ze 100 tisíc obyvatel.

Vývoj onemocnění akutní respirační infekcí (ARI)
Zdroj: Státní zdravotní ústav

Jih Moravy se na epidemii připravuje

Preventivně se už proti chřipce brání zdravotnická zařízení i jinde. Na jihu Moravy už hygienici také vydali doporučení o zákazu návštěv v nemocnicích kvůli akutním respiračním onemocněním, zatím ne ale přímo chřipky. Většina z nemocných v kraji má nespecifikovaná akutní respirační onemocnění jako nachlazení, teplotu nebo kašel, ale také záněty dutin nebo průdušek.

S okamžitou platností vyhlásila v pátek před polednem zákaz návštěv také Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. „Návštěvy zakázaly nemocnice v Hustopečích, Vyškově a přidají se i Boskovice,“ uvedla ředitelka protiepidemického oddělení jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. Podle ní zatím na jihu Moravy chřipková epidemie není, ale hygienici ji brzy očekávají. Na chřipku zemřel v Jihomoravském kraji první pacient ve vyškovské nemocnici, další tři jsou ve vážném stavu.

Masarykův onkologický ústav v Brně sice vzal doporučení hygieny na vědomí, ale návštěvy zakazovat nechce. „Pro onkologické pacienty je nesmírně důležitý kontakt s nejbližšími. Proto oddělení striktně neuzavíráme. Apelujeme ale na všechny, kteří by za pacienty chtěli přijít, a necítí se dobře, aby návštěvu odložili,“ uvedla mluvčí ústavu Zuzana Joukalová.

Zákazy návštěv platí i v jiných krajích

Také v Plzeňském kraji jsou nemocnice a domovy důchodců, kde jsou návštěvy pacientů a klientů dočasně zakázány. Plzeňští krajští hygienici evidují přes pět tisíc nemocných, nejvíc případů pak v Plzni a na Domažlicku, kde jsou bez návštěv dva domovy pro seniory – v Černovicích a v Domažlicích. Krajské nemocnice jsou zatím přístupné, návštěvy omezila pouze nemocnice následné péče v Plané u Mariánských Lázní.

V Jihočeském kraji pak vyhlásily zákaz návštěv už tři nemocnice - v Českých Budějovicích, Táboře a Jindřichově Hradci. „V současné době registrujeme dvanáct set případů nemocných na sto tisíc obyvatel. To je taková nemocnost, kdy dochází ke zvyšování nemocnosti ve všech věkových skupinách a vzhledem k tomu, že koluje i chřipkový virus, jsme na počátku plošného šíření chřipkových onemocnění,“ uvedla ve čtvrtek hygienička Jitka Luňáčková.

Už před Vánocemi zakázala návštěvy kvůli chřipce třebíčská nemocnice, pak se přidaly i další nemocnice na Vysočině - v Jihlavě a Pelhřimově. Před Vánoci v kraji zemřeli na akutní respirační onemocnění dva lidé.

Chřipka se šíří podáním rukou i telefonu

Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí - tedy přes nosohltan anebo skrz oční spojivky. Inkubační doba nemoci je několik hodin až 5 dní, obvykle ale jeden až dva dny. Virus dokáže přežít určitou dobu i mimo hostitele a je proto možné se nakazit i z předmětů, které byly v kontaktu s nemocným - podání ruky, telefonní sluchátka, držadla v MHD, hračky, použité kapesníky atd. Je tedy důležité dbát na hygienu, zejména mýt si ruce mýdlem před jídlem, nemnout si oči a obličej.

  • Je vysoce nakažlivá
    Chřipka je vysoce nakažlivé infekční onemocnění, které se může projevit vysokou prudce nastupující horečkou se zimnicí a třesavkou, únavou, suchým kašlem, rýmou, bolestí hlavy, bolestí kloubů a svalů a nechutenstvím. Jde tedy o víc než o těžké nachlazení. Mnoho postižených nedokáže během onemocnění pokračovat v běžných aktivitách a únava trvá 2–3 týdny. Chřipka se šíří nejen kýcháním či kašlem, ale také dotykem. Můžete ji dokonce chytit tak, že se dotknete kliky u dveří, které se před vámi dotkl někdo nakažený chřipkou. U některých jedinců vede chřipka k rozvoji vážných komplikací, což se týká i zcela zdravých osob.
  • Proč je chřipka závažnější u lidí s onemocněním srdce
    Při kardiovaskulárních onemocněních neobíhá krev v těle správně. Špatné proudění a městnání krve v cévách může způsobit, že část tekutin je vytlačena mimo cévní řečiště a začne se hromadit v plicích nebo jiných částech těla. Více tekutiny v plicích ztěžuje odstraňování viru chřipky a boj s onemocněním není stejně účinný jako u zdravých lidí. Lidé s onemocněním srdce jsou vystaveni vyššímu riziku závažných infekcí, jako je například zápal plic (pneumonie). Během několika týdnů po chřipce je riziko infarktu dvojnásobné.
  • Zdroj: Státní zdravotní ústav

Očkovaných proti chřipce v Česku přibývá

Proočkovanost proti chřipce se podle odhadů oproti loňsku mírně zvýšila. Lékař Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) odhaduje, že letos se nechalo naočkovat pět až sedm procent populace - loni to bylo necelých pět procent. Očkování proti chřipce je v Česku rizikovým skupinám pacientů (např. osobám starší 65 let) hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Očkovaných proti chřipce v Česku každoročně přibývá – přesto je proočkovanost v tuzemsku jedna z nejnižších v Evropě. V některých zemích západní Evropy dosahuje podle Kynčla počet očkovaných proti chřipce až trojnásobku – nejvíce ve Velké Británii a Nizozemí, kde se proti chřipce nechá očkovat 30 – 40 procent obyvatel.