V Česku přibylo případů záškrtu. Odborníci zvažují povinné přeočkování dospělých

V Česku v posledních dvou letech přibylo případů záškrtu. Jen během letošního roku dříve v Česku vymýcenou nemoc prodělalo pět osob. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu. Záškrt se vloni v Česku vyskytl poprvé od roku 1995. Jedním z důvodů, proč se nemoc znovu objevila, je podle vakcinologů snižující se proočkovanost, vyvanutí protilátek i migrace obyvatel. Odborníci teď proto zvažují zavedení povinného přeočkování v dospělosti.

„V poslední době se vzhledem k různým konfliktům a nestabilním situacím epidemiologická situace zhoršuje,“ komentuje místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Záškrt se u nás znovu objevil vloni, a to poprvé od roku 1995. Jen během prvních osmi měsíců letošního roku už nemoc prodělalo pět lidí.

„Záškrt byl hlášen u dvou dětí a tří dospělých,“ upřesňuje Jitka Částková ze Státního zdravotního ústavu. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je to o dva případy víc. Za celý rok 2022 prodělalo záškrt celkem pět lidí.

Důvodů, proč případů přibývá, může být podle odborníků několik. Jedním z nich je například migrace obyvatel. To ale není příčina letošních případů, vysvětluje Jitka Částková ze SZÚ. „Infekce neměly souvislost s importem ani s migrací,“ naráží Částková na příchod utečenců z Ukrajiny.

Opačného názoru je ale vakcinolog Roman Prymula. Například oblast Ruska a Ukrajiny je podle něj z hlediska záškrtu riziková. „Z těchto lokalit se sem nepochybně nějaké jednotky případů budou dostávat,“ vysvětluje vakcinolog.

Imunita z očkování není celoživotní

„V případě záškrtu hraje roli taky klesající proočkovanost,“ komentuje situaci Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol. Očkovat je možné děti od 2 měsíců věku, a to v rámci povinné hexavakciny. Ta kromě záškrtu obsahuje ještě protilátky proti dalším pěti nemocem, jako jsou například tetanus nebo černý kašel. Odmítnutí očkování je ale podle pediatričky Marcely Čejkové stále ojedinělé.

„Jedná se spíše o žádost posunout očkování do druhého půlroku života, až bude dítě větší,“ doplňuje. Podle Čejkové ale většinu rodičů nakonec přesvědčí závažnost onemocnění.

Ta přitom podle expertů není zanedbatelná, před zavedením očkování nebo v zemích, kde je proočkovanost populace nízká, dosahuje míra úmrtnosti na záškrt 5 až 10 procent, u dětí ve věkové kategorii do pěti let na nemoc dříve umíral každý pátý malý pacient.

„Projevuje se nejčastěji postižením sliznic horních cest dýchacích, štěkavým kašlem a zánětem sliznic nosu, hrtanu nebo hltanu,“ popisuje příznaky Zpráva Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ s názvem Surveillance záškrtu v ČR.

Současně uvádí, že bez včasné léčby může dojít k dušnosti a uzavření dýchacích cest. Podle zprávy může také ve vzácných případech onemocnění postihnout další sliznice nebo kůži. Právě kožní forma převažovala u pacientů, kteří prodělali záškrt v letošním roce. „Jednalo se převážně o kožní formy onemocnění záškrtem,“ potvrzuje Částková ze SZÚ.

Proti záškrtu se v Česku očkuje od roku 1946. „Starší populace nemusí být tedy vůbec očkována,“ doplňuje Jitka Částková. U řady dospělých zároveň můžou být protilátky vyvanulé. „Imunita, která je navozená očkováním, nevydrží celoživotně,“ vysvětluje Roman Prymula.

Nová posilující dávka

V dospělosti se přitom z hexavakcíny povinně posiluje pouze tetanus. Odborníci ale podle Prymuly diskutují i o zavedení povinného přeočkování černého kašle a záškrtu. „Zatím to nijak uzákoněno není, ale předpokládám, že v nějaké blízké budoucnosti se k takovému modelu zřejmě uchýlí,“ dodává Prymula.

Podle vakcinologa by se přeočkování mělo provádět v rané dospělosti, tedy v osmnácti letech nebo případně okolo dvaceti pěti let. „Aby tam bylo deset let po té adolescentní dávce,“ doplňuje Roman Prymula. Právě zhruba deset let je podle něj doba, po kterou je množství protilátek dostatečné, závisí ale na několika faktorech. „Záleží také na tom, jak jsme exponováni a jak se přirozeně boostrujeme,“ upřesňuje.

Právě snižující se počet protilátek nebo absence očkování můžou způsobit, že bude případů přibývat. Odborníci ale předpokládají, že by to stále měly být jednotky případů.