Ludvík byl ředitelem nemocnice Motol příliš dlouho, shodli se hosté Událostí, komentářů

Nahrávám video

Nyní již bývalý šéf nemocnice Motol Miloslav Ludvík, který byl v souvislosti s korupční kauzou ve středu vzat do vazby, instituci řídil příliš dlouho, shodli se v Událostech, komentářích náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček a dva bývalí šéfové resortu Roman Prymula a Svatopluk Němeček. Dvořáček však podotkl, že v době, kdy se připravují velké projekty, je vyměnit ředitele těžké. Resort navíc dle něj neměl indicie, že by se mělo dít něco problematického.

Exředitel motolské nemocnice Ludvík ve funkci strávil pětadvacet let. „Když jsem byl ministrem já, řešili jsme naprosto dominantně covid,“ poznamenal Prymula s tím, že žádné podezření proto tehdy neměli. S Ludvíkem měl prý pozitivní zkušenost.

Prymula dále podotkl, že Ludvík funkci ředitele zastával velmi dlouho, stálo by tak podle něj za debatu, jestli dobu, po kterou lze být ředitelem ministerstvem zřizovaných nemocnic, neomezit. Jako příklad uvedl Velkou Británii. „Tam jsou kontrakty ředitele na dva roky, u těch úspěšných se dají prodloužit na další dva,“ dodal.

Němeček uvedl, že Ludvíka poznal, když byl ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava. „Od roku 2005 jsem se s ním potkával na ministerských poradách a na různých jednáních,“ přiblížil. Ludvíka by prý charakterizoval jako schopného manažera. „Poté, co nastoupil do Motola, zmizely finanční problémy, předchozí ředitelé ji nebyli schopni uřídit,“ popsal. Žádnou indicii o tom, že by se v Motole něco mělo dít, prý neměl.

Ludvíkovo setrvání nebylo politickou objednávkou, uvedli exministři

Němeček vyloučil, že by během doby, kdy byl ministrem, setrvával Ludvík ve funkci na politickou objednávku. Souhlasí s Prymulou, že řídit nemocnice více než dvacet let není dobré. „Neumím si ale představit, že člověk něco dokáže vybudovat za dva nebo čtyři roky,“ doplnil.

To si myslí i Dvořáček. „Ani ve velkých korporátech, ani ve velkých průmyslových podnicích (...) není běžné, aby ředitelé trávili takto dlouho dobu na jednom místě,“ okomentoval. Zároveň podotkl, že budovat takto velkou nemocnici je „běh na dlouhou trať“. Navíc v době, kdy se připravují velké projekty, je těžké vyměnit ředitele, míní.

Ministerstvo zdravotnictví prý žádné indicie, že se tam něco děje, nemělo. Pokud by tomu tak bylo, zasáhne, zdůraznil Dvořáček. „Je potřeba říci, že Motol je jednou z klíčových nemocnic, kde probíhají velké investice, (...) svázané s intenzivní kontrolou. A nebylo indikováno, že by kdykoliv mělo dojít k nějakému takovému pochybení,“ sdělil.

Prymula stejně jako Němeček vyloučil, že by v době, kdy byl ministrem, zůstával Ludvík ve funkci ředitele na politickou objednávku. „To byla opravdu vrcholová covidová doba. Otázka, zda tam nějaký ředitel má, nebo nemá být, skutečně nepadla,“ řekl. Nic takového se nestalo ani za současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), dodal Dvořáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Část lidí na vedra nehleděla. Běhali do vrchu nebo koncertovali

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.
Právě teď

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
12:47Aktualizovánopřed 24 mminutami

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
09:38Aktualizovánopřed 31 mminutami

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 7 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 8 hhodinami

Plavčíci či animátoři. Studenti čekají od brigád v cizině i zážitek

Španělsko, Řecko a později i za oceán. Studenti jsou při volbě brigády v zahraničí mnohem vybíravější než dříve. Spíše než na výdělek hledí na zkušenosti, jazyky, ale i zážitky a konkrétní destinace. České televizi to potvrdily oslovené organizace, které se brigádami zabývají. Do ciziny už také studenti jezdí výrazně méně než před dvaceti lety. Naopak roste počet zájemců, kteří nechtějí dělat jen pomocné práce, ale hledají uplatnění přímo ve svém oboru.
před 12 hhodinami

VideoNový návrh řeší, jak platit asistenty pedagogů

Asistenty pedagoga by mohl stát platit podle počtu žáku ve třídách a jejich potřeb, ne výhradně podle doporučené podpory pro konkrétní dítě. Návrh je v připomínkovém řízení, změna by mohla platit od září 2027. Jen v základních školách asistenti pomáhají víc než 150 tisícům dětí. Ročně to stojí 7,5 miliardy korun. S novinkou by už podpůrných pozic přibývat nemělo. Loni přepočteno na plné úvazky pracovalo na školách 17 tisíc asistentů pedagogů. Podle ministra školství změnami jejich stavy neubydou. Už od září bude muset být alespoň jeden asistent pedagoga kvůli redukci odkladů také v každé první třídě.
před 12 hhodinami
Načítání...