Soud v kauze motolské nemocnice poslal do vazby čtvrtého obviněného

Nahrávám video

Soud poslal do vazby čtyři obviněné v kauze motolské nemocnice, mezi nimi je i bývalý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík a šéf České unie sportu Miroslav Jansta. Evropská pověřená žalobkyně navrhla vazbu celkem pro pět osob ze sedmnácti stíhaných. O pátém obviněném by měl soud rozhodovat ve čtvrtek.

Vazební zasedání s exšéfem nemocnice trvalo téměř tři hodiny, bezprostředně po něm ho odvezla eskorta. Obviněný při příchodu k soudu neodpovídal na dotazy novinářů, pouze odmítavě kroutil hlavou.

Soud kolem 14:30 rovněž dal do vazby Ludvíkova spoluobviněného, šéfa České unie sportu (ČUS) Janstu. Monsport uvedl, že podle něj soud u klienta shledal dva vazební důvody, a to obavu z pokračování v trestné činnosti a z ovlivňování svědků.

Podle zjištění médií viní kriminalisté Janstu z toho, že pomáhal Ludvíkovi a jeho provozně-technickému náměstkovi Pavlu Budinskému legalizovat peníze získané formou úplatků od různých dodavatelů nemocnice. „V závěru tohoto týdne se sejde Rada ČUS, kde budeme jednat o dočasném nastavení některých procesů. Česká unie sportu nebyla ve věci šetření Fakultní nemocnice v Motole nikým kontaktována, informace čerpáme pouze z médií,“ uvedl tiskový mluvčí organizace Jiří Uhlíř.

Třetím obviněným, kterého soud ve středu poslal do vazby, je podle neoficiálních informací Mychajlo Popovyč z firmy Midian-Coral. Čtvrtou osobou poslanou do vazbu by dle informací médií měl být Pavel Budinský. Soud u něj shledal podle advokáta Jakuba Šefrny všechny tři vazební důvody – obavu z pokračování v trestné činnosti, z ovlivňování svědků a z útěku. Proti rozhodnutí si muž stejně jako Ludvík a Jansta podal stížnost.

Server Seznam Zprávy napsal, že státní zástupkyně ve středu Budinskému zajistila majetek. Bylo mu prý zablokováno přes 270 pozemků, dva rodinné domy, dva automobily Audi, dvě čtyřkolky, motocykl nebo sněžný skútr.

Nahrávám video

O páté osobě, pro kterou navrhla evropská pověřená žalobkyně vazbu, by měl soud rozhodnout ve čtvrtek.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) oznámil, že chce nové vedení nemocnice Motol představit během několika dní. „Je tam potřeba podle mého názoru sáhnout daleko hlouběji (než jen na ředitele),“ prohlásil po jednání vlády.

Pozastavení financování

Podle policie se závažný případ korupce mimo jiné týká projektů, které mají být financované z veřejných peněz, z rozpočtů Česka i Evropské unie. Konkrétně prý z veřejných peněz pochází dvě dotace – jedna na snížení energetické náročnosti budovy takzvaného Modrého pavilonu a druhá na stavbu onkologického centra, kde evropská dotace přesahuje 3,7 miliardy korun, vyplývá podle médií z policejních dokumentů.

„Ministerstvo zdravotnictví v souladu s pravidly pozastavilo financování všech projektů FN Motol a vyčká na relevantní informace od policie či Úřadu evropského veřejného žalobce,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu zdravotnictví Jan Řežábek.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) informovala, že v kauze je sedmnáct obviněných. Policie je viní z úplatkářských trestných činů, dotačního podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. Server Odkryto.cz uvedl, že získal dokument, kde je zmíněno osmnáct obviněných. Na seznamu je kromě Ludvíka, Jansty a Budinského také spolumajitel stavební firmy Geosan Group Luděk Kostka.

Dotované projekty v Motole

Stavba onkologického centra, která začala v roce 2023, má být pokryta z evropských peněz Národního plánu obnovy (NPO). Z něj by mělo na vybudování přijít více než 3,7 miliardy korun. Peníze na stavbu centra ale nejdříve předfinancovává ministerstvo zdravotnictví. To zatím podle mluvčího poskytlo nemocnici dvě zálohové platby v celkové výši bezmála 738 milionů korun. „Zároveň byla ze strany ministerstva zdravotnictví poskytnuta dotace na kofinancování DPH (podíl ze státního rozpočtu) v celkové výši 102 944 107,40 koruny,“ doplnil mluvčí.

Na snížení energetické náročnosti objektu nemocnice pro dospělé, takzvaného Modrého pavilonu, vydala FN Motol přes 976 milionů korun, z nich 193,8 milionu byl příspěvek EU a 236,9 milionu šlo ze státního rozpočtu.

Ministr Válek řekl ČT, že žádná ze staveb, které se v Motole realizují, nebyla ukončena. „Stavby jsou pod smlouvami, smlouvy je potřeba naplnit, je potřeba stavby dokončit a ty stavby zatím pokračují ve standardním režimu,“ prohlásil. Situaci ohledně celé kauzy pak označil za „nedobrou“, samotné vyšetřování nechtěl komentovat. Odmítl spekulovat i o případných dopadech na proplácení peněz z NPO ze strany Evropské komise.

Nahrávám video

V současné době se v nemocnici staví také simulační centrum intenzivní medicíny za 564 milionů korun.

Pod vedením ředitele Miloslava Ludvíka získala motolská nemocnice téměř 8,5 miliardy korun z evropských fondů. Ze státního rozpočtu na jejich dofinancování čerpala další stovky milionů korun, zjistila agentura ČTK z údajů nemocnice, ministerstva zdravotnictví a jednotlivých evropských fondů. Řežábek ještě v úterý říkal, že v současné době nejsou termíny plnění projektů z NPO ohroženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled