Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.
Česko si v hodnocení korupce pohoršilo. Ještě hůře je na tom Slovensko
„V Česku jsme pravidelně svědky situací, kdy vláda Petra Fialy (ODS) přijímá protikorupční legislativu až v momentě, kdy hrozí sankce za neplnění zahraničních závazků plynoucích z členství v EU či po tlaku Skupiny státu proti korupci (GRECO),“ konstatoval ředitel české pobočky TI David Kotora. „Další motivací jsou pro politiky finanční prostředky z evropského rozpočtu. Jakmile tyto dva aspekty chybí, vládní poslanci dělají maximum pro to, aby buď legislativu vykostili v nefunkční paskvil, nebo ještě hůře, aby spadla ve sněmovně pod stůl,“ pokračoval.
Česká republika v žebříčku dostala 56 bodů ze sto možných, což je o bod méně než před rokem a šest bodů za průměrem Evropské unie. Fialova vláda si podle TI ČR nemůže v protikorupční agendě připsat žádný výrazný úspěch. Organizace zmínila, že vládní koalice nedokázala důsledně vyřešit střety zájmů u vlastnictví médií a dotací a že vládní ODS a KDU-ČSL ve shodě s opozičním ANO nepodpořily potřebné změny ohledně veřejných zakázek.
Resort spravedlnosti, který v oblasti boje proti korupci koordinuje činnost ostatních ministerstev, v reakci na kritiku vyjmenoval protikorupční opatření loňského roku. Zhoršení Česka v žebříčku označil za „mírné“. Úřad připomněl posílení nezávislosti státního zastupitelství prosazením příslušné novely, zmínil také novou možnost podání odvolání v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory. Za zásadní označil vládní návrh zákona o regulaci lobbování a připomněl, že podle Národního plánu obnovy musí Česko přijmout funkční regulaci včetně vytvoření registru lobbistů do konce letošního června.
Kotora však upozornil na to, že novelu zákona o státním zastupitelství k posílení nezávislosti justice se podařilo prosadit až po letech tlaku ze strany protikorupčních organizací, veřejnosti a mezinárodních institucí. Dalším příkladem je podle něj Národní plán obnovy, který v sobě nese řadu povinností včetně zákonné regulace lobbingu, bez jejichž splnění by Česko nemuselo dosáhnout na evropské dotace.
„Samostatnou kapitolou jsou pak jednotlivé kauzy politiků napříč spektrem, které jasně ukazují, že sliby o vyvozování odpovědnosti a vyšší politické kultuře jsou jen prázdným předvolebním lákadlem,“ dodal šéf TI ČR. Organizace konkrétně připomněla další vývoj v kauzách Dozimetr, ROP Severozápad či kupčení s městskými byty v Brně nebo také nové kauzy spojené s manipulací zakázek mimo jiné ve zdravotnickém sektoru.
Situace na Slovensku
Ještě výrazně hůře hodnotí nezisková organizace situaci na Slovensku, které loni skončilo na 47. příčce a letos na 59., když získalo 49 bodů, a tedy o pět méně než před rokem. „Za rok pod vládou Roberta Fica se skóre Slovenska prudce zhoršilo, protože řada reforem oslabila protikorupční kontroly,“ píše TI v části věnované západní Evropě, v níž Slovensko vypichuje jako jednu ze zemí, které je třeba sledovat.
Na úplném chvostu sedmadvacítky je se ziskem 41 bodů Maďarsko, kterému celosvětově patří až 82. příčka, což je o šest pozic horší než loni. TI v souvislosti se zemí vedenou léta premiérem Viktorem Orbánem připomíná, že USA kvůli korupci nedávno uvalily sankce na šéfa jeho kanceláře Antala Rogána.
Až 154. je v seznamu Rusko, které má 22 bodů a propadlo se tak o dalších třináct míst. „Aby si autokratické režimy zajistily svou moc, ruší klíčové kontrolní mechanismy – což umožňuje, aby korupce nezastavitelně rostla,“ tvrdí v tomto kontextu TI. Ukrajina, která se už téměř tři roky brání ruské agresi, je na 105. místě se ziskem 35 bodů, což je pokles o jednu pozici.
Další země
Spojené státy s 65 body letos skončily na 28. příčce, takže si pohoršily o čtyři místa. Čína získala 43 bodů a je na 76. pozici, což je stejné umístění na žebříčku jako loni.
Do první desítky se kromě Dánska (90 bodů), Finska (88 bodů) a Singapuru (84 bodů), dostaly také Nový Zéland (83 bodů), Lucembursko, Norsko a Švýcarsko (všechny 81 bodů). Uzavírají ji Austrálie, Island a Irsko, tyto země získaly všechny 77 bodů.
Ze sousedních zemí Česka je Německo na 15. pozici, když kleslo o šest příček. Rakousku náleží 25. příčka po poklesu o pět pozic a Polsku 53. místo, zatímco před rokem bylo na 47. pozici.
Na chvostu jsou Jižní Súdán s osmi body, Somálsko získalo devět bodů, Venezuela jich má deset a Sýrie obdržela celkem dvanáct bodů.
