Somálsko

Oblastí strategicky významného Afrického rohu hýbe v posledních měsících rostoucí napětí mezi klíčovými regionálními hráči – Etiopií, Egyptem a Somálskem. Egypt poprvé za více než čtyřicet let doručil zbraně Somálsku. Země se sblížily poté, co Etiopie podepsala předběžnou dohodu se Somalilandem, separatistickou provincií Somálska, aby si od něj pronajala pobřeží výměnou za možné uznání nezávislosti. Podle analytiků hrozí, že v už tak křehkém regionu nezůstane jen u slovních přestřelek.

Ruské úřady rekrutují cizince do své invaze na Ukrajinu prostřednictvím inzerátů na sociálních sítích. Cílí zejména na občany zemí globálního Jihu. Nabízí jim vysoké platy i další bonusy. Německá veřejnoprávní televize Deutsche Welle vyzpovídala dva cizince, kteří smlouvu o vstupu do armády podepsali. Oba muži přiznali, že byli motivováni možným zlepšením finanční situace a příslibem, že budou v ozbrojených silách fungovat jako pomocná síla v týlu. Místo toho skončili na frontové linii a následně v zajetí ukrajinské armády.

Bezpečnostní situace v Somálsku je, mírně řečeno, nejistá. Teroristické útoky a boje mezi bezpečnostními složkami a islamisty z hnutí al-Šabáb jsou na denním pořádku. Vláda se snaží s pomocí mezinárodních aktérů včetně Evropské unie dostat celou zemi pod kontrolu. Při tom jí pomáhá také jednotka pyrotechniků.

Po explozi a střelbě na pláži a v hotelu v somálské metropoli Mogadišo v pátek večer zemřelo nejméně 32 civilistů. S odkazem na mluvčího policie to uvedla agentura AFP. Dalších nejméně 63 lidí bylo zraněno, někteří z nich těžce. K útoku se přihlásilo islamistické teroristické hnutí Šabáb, které je napojeno na síť al-Káida.

Finští zákonodárci v pátek těsně schválili zákon, který umožní za některých podmínek odmítat žádosti o azyl. Zákon navrhla vláda kvůli obavám z migrační vlny z Ruska, která je podle finské vlády koordinovaná Moskvou.

Somálská vláda odsoudila rozhodnutí Etiopie uznat republiku Somaliland výměnou za přístup k moři a pronájem vojenské základny na pobřeží. Mogadišu to považuje za „porušení“ své suverenity. Informovala o tom německá rozhlasová stanice Deutsche Welle (DW). Somaliland vyhlásil nezávislost na Somálsku v květnu 1991. Přestože nezískal mezinárodní uznání, na rozdíl od zbytku Somálska, kterým otřásají útoky islamistů, zůstává poměrně poklidným regionem.

Finsko s cílem zastavit nápor žadatelů o azyl znovu uzavře celou hranici s Ruskem, prohlásila v parlamentu ministryně vnitra této severské země Mari Rantanenová. Finsko přitom dříve během čtvrtku otevřelo podle agentury Reuters dva z osmi přechodů na hranici se svým východním sousedem.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal po roce 2000 jako prozápadní politik a úspěšný reformátor, postupně však nařizoval čím dál více represí. Erdogan nechal proniknout islám do politiky a Turecko orientoval na Východ. Během dvou dekád změnil zemi více než kterýkoli jiný lídr od dob otce republiky Mustafy Kemala Atatürka. Výhru v květnových volbách ale jistou nemá; řada obyvatel ho viní z prudkého zdražování i ničivých důsledků zemětřesení. Snahám o obnovu osmanského vlivu v zahraničí včetně vojenských intervencí se věnuje druhá část Erdoganova profilu.

Turecko si během dvou dekád s Recepem Tyyipem Erdoganem v čele země udrželo vlivný hlas v zahraničí díky své strategické poloze mezi Evropou a Asií a druhé nejsilnější armádě v NATO. I nadále zůstává ekonomicky a politicky propojeno s Evropou ve větší míře než jeho blízkovýchodní sousedé. Díky úzkým vazbám na Rusko funguje jako neutrální hráč. Erdogan však v rámci své vize šíření osmanského vlivu nařídil i krvavé vojenské intervence včetně úderů na Kurdy, jež šokovaly Západ. Prezidentovu odkazu na domácím poli se věnuje druhá část profilu.

V roce 1992 druhým rokem v Somálsku zuřila občanská válka. Vyhnala desetitisíce lidí do sousední Keni. Ti byli v uprchlických táborech odkázáni na humanitární pomoc. Československo se stalo z jedním ze států, které do keňské metropole dodávaly potravinovou pomoc.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vědecký tým z Kanady objevil dva nové nerosty při zkoumání úlomku patnáctitunového meteoritu, který dopadl do východoafrického Somálska. Tyto minerály mohou mít podle prohlášení odborníků do budoucna zajímavé využití vzhledem k tomu, že se jedná o zbrusu nové, na Zemi dosud neobjevené materiály.

Africké Somálsko je rozvrácenou zemí, kterou jednatřicet let pustoší občanská válka. Poslední dobou však extremistické hnutí Aš-Šabáb, které si uzurpuje moc nad většinou ze šestnácti milionů obyvatel země, ztrácí poměrně rychle podporu. To znamená i vyšší šanci na ustavení mezinárodně uznávané vlády a jejích jednotek vycvičených ve Spojených státech.

Sobotní výbuchy dvou bomb v automobilech poblíž ministerstva školství v somálském Mogadišu zabily nejméně sto lidí. Uvedl to podle agentury Reuters somálský prezident Hassan Sheikh Mohamoud. Dodal, že zhruba tři sta lidí utrpělo zranění. Varoval, že počet obětí výbuchu by se mohl ještě zvýšit.

Somálské ozbrojené složky po třiceti hodinách zneškodnily všechny útočníky z islámských milicí Šabáb, kteří v pátek obsadili hotel Hayat v Mogadišu. Podle nejnovějších údajů somálského ministerstva zdravotnictví v důsledku útoku zemřelo nejméně 21 civilistů a 117 lidí utrpělo zranění.

Nejméně dvacet lidí zahynulo při útoku na hotel Hayat v somálském Mogadišu, do něhož v pátek pronikli ozbrojenci. S odvoláním na policii a svědky to uvedla agentura AP. Na čtyřicet lidí utrpělo zranění. K útoku se přihlásily somálské islamistické milice Šabáb. Střelba byla slyšet od hotelu i v sobotu večer a zásahy bezpečnostních složek proti posledním ozbrojencům, kteří se ukrývají v budově, pokračovaly.

Šibelli, jedna z hlavních somálských řek, vysychá v důsledku přetrvávajícího sucha. To má výrazný dopad na život místních obyvatel, jejichž část je na toku závislá, informoval web BBC. Státní somálská televize dokonce uvedla, že koryto již vyschlo, což může zhoršit sucho v oblasti a dále prohloubit nedostatek potravin, se kterým se tato část Afriky potýká. Milionům lidí hrozí hladomor.

Letošní úroda na Ukrajině bude kvůli bojům asi o třetinu menší. Sklizeň z okupovaných oblastí navíc kradou ruské jednotky. Okupovaná Chersonská oblast chce vyvážet podle tamních úřadů obilí do Ruska. Export přes Černé moře navíc dál blokuje ruská flotila. Ukrajina podle odhadů tamní vlády produkuje potraviny pro 400 milionů lidí po celém světě a dopady války už teď pociťují rozvojové země.

Somálsko prožívá nejhorší sucho za posledních čtyřicet let. Miliony lidí potřebují pomoc a tisíce jsou na pokraji hladomoru. Organizace spojených národů odhaduje, že 4,3 milionu Somálců je postiženo suchem a více než půl milionu je vysídleno. Nestabilita v zemi, konflikty a změny klimatu spolu s nedostatečnými srážkami dostávají zemi do těžké situace, která se pro mnohé stává bezvýchodnou. Suchem trpí zejména děti, které jsou v mnoha případech těžce podvyživené.

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Změny klimatu pociťuje čím dál více států. Sucho bylo příčinou ničivých požárů v Austrálii v letech 2019 a 2020, hasiči v Kalifornii na jihozápadě USA plamenům vzdorují nyní. S nedostatkem vody se potýkají zemědělci na Bali. Ještě dramatičtější situace panuje v nejchudších státech Afriky. Své domovy bude muset podle Světové banky opustit kvůli suchu na 216 milionů lidí.

Ozbrojenci ze somálské teroristické skupiny Šabáb pozabíjeli při úterním útoku v centru Somálska desítky vojáků z Burundi, tvrdí somálské bezpečnostní zdroje. Milice Šabáb ve svém prohlášení uvedly, že jejich lidé při útoku na základnu zabili 173 příslušníků mise Africké unie (AU). Armáda Burundi oznámila, že zabito bylo deset jejích příslušníků mírové mise, uvedla agentura Reuters.

Ruskem rozpoutaná válka ohrožuje produkci potravin na Ukrajině. To může znamenat globální problém, protože je napadená země pátým největším exportérem obilí na světě a závislé jsou na ní například Libanon, Sýrie, Somálsko nebo Egypt. Evropská unie kvůli obavám ze zemědělské tísně vyčlenila pět set milionů eur na pomoc evropským zemědělcům a umožní pěstovat plodiny i na půdě, která nyní povinně leží ladem. Připravit se tak chce na možný nedostatek potravin a jejich prudké zdražení.

Spor pražské střední zdravotnické školy se studentkou ze Somálska kvůli nošení hidžábu při výuce se zatím znovu otevírat nebude. Nejvyšší soud zamítl dovolání školy proti zastavení řízení. Na dotaz České televize to uvedl právní zástupce školy Radek Suchý. Studentka sice žalobu před časem sama stáhla, ale škola chtěla dovoláním dosáhnout toho, aby soud vydal ke sporu jasné stanovisko, zda muslimský šátek při výuce může zakázat, nebo ne.

Policie označila páteční útok nožem na britského poslance Davida Amesse za teroristický čin. Konzervativce napadl během setkání s voliči v Leigh-on-Sea pětadvacetiletý muž, který byl krátce po činu zadržen. Podle BBC zřejmě pochází ze Somálska. Soud mu v sobotu večer prodloužil vazbu do 22. října. Na místo činu v sobotu dorazil premiér Boris Johnson společně s vůdcem opoziční Labouristické strany Keirem Starmerem.