V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
El Niño je z obou jevů výrazně známější. Vzniká při výrazném oteplení vod ve střední a východní části rovníkového Pacifiku a je spojeno také se změnami pasátů a tropické atmosférické cirkulace. Je téměř jisté, že letošní El Niño přetrvá přes zimu až do začátku roku 2027.
Indickooceánský dipól, zkráceně IOD, funguje do jisté míry podobně jako El Niño, i když jeho mechanismus není totožný. I zde se mění nejen teplota oceánu, ale také proudění v tropické atmosféře nad oceánem a v jeho okolí.
Rozhodující pro vznik IOD je rozdíl teploty povrchu oceánu mezi jeho západní částí poblíž východní Afriky a východní částí u Indonésie. Při kladné fázi IOD bývá západní část relativně teplejší a snáze se tam vytvářejí konvekce s vydatnými srážkami, které ovlivňují i východ kontinentu, zatímco nad Indonésií a okolím bývá srážek méně, což často vede k nástupu sucha v jihovýchodní Asii a Austrálii.
Za zmínku stojí i fakt, že zhruba třetina pozitivních IOD událostí je vynucena El Niñem, které se objevuje později v létě, tedy v podobné době, jak je tomu letos.
Během uplynulého léta byl IOD neutrální nebo na pomezí neutrální a kladné fáze. Nyní modely výrazně preferují přechod do kladné fáze. Pro druhou polovinu podzimu očekávají hodnotu indexu IOD kolem plus 0,9 stupně Celsia, přičemž kladná fáze by měla přetrvat až do konce letošního roku.
Sucho v Indonésii, povodně v Africe
Zajímavé je, že oba jevy nejsou úplně nezávislé. El Niño může prostřednictvím změn atmosférické cirkulace přispívat ke vzniku kladného IOD. Proto se také poměrně často vyskytují současně. Neznamená to však, že se jejich účinky všude jednoduše sečtou. V některých oblastech se mohou vzájemně zesilovat, jinde se naopak vzájemně potlačí.
Právě tato interakce nyní vystupuje do popředí s ohledem na výraznost letošního El Niña. Nejvýraznější dopady lze očekávat v tropických oblastech kolem obou oceánů. El Niño obvykle podporuje sušší podmínky v Indonésii a Austrálii, a právě tímto směrem působí taky kladný IOD. Kombinace obou jevů proto může zvýšit nebezpečí sucha a požárů zejména v Indonésii, Malajsii a částech Austrálie. Zejména Indonésii přitom už řadu týdnů sužují rozsáhlé lesní požáry a kouř z nich ohrožuje i obyvatele okolních zemí.
S ohledem na sílu letošního El Niño se často v médiích používá termín „super El Niño“. Má zdůraznit extrém letošních podmínek, mluví o něm i renomovaní meteorologové.
WMO ale klasifikuje jevy ENSO jako slabé, mírné, silné nebo velmi silné. Termín „super El Niño“ tak není součástí operačního klasifikačního systému WMO, a proto se v oficiálních materiálech – a tedy ani v tomto článku – nepoužívá.
Zdroj: WMO
Opačná situace může nastat ve východní Africe. Teplejší západní Indický oceán při kladném IOD podporuje přísun vlhkosti a může zvýšit pravděpodobnost vydatných srážek například v Keni, Somálsku nebo Tanzanii. Silný kladný IOD v minulosti v této oblasti přispěl i k rozsáhlým povodním. A stejným směrem v této části světa působí i El Niño. Ostatně sezonní modely se shodují v očekávaní nadprůměrných srážek ve zmiňovaných zemích, a navíc i v částech Etiopie.
Obzvlášť zajímavá je pak situace v Indii. El Niño tam bývá spojováno s oslabením letního monzunu. Letošní monzun už byl značně nepravidelný, a zejména v červenci a srpnu vykazoval srážkový deficit. Nicméně i zářijové srážky jsou důležité pro úrodu zejména rýže, kukuřice, sóji či bavlny. Kladný IOD dokáže negativní vliv El Niña na indický monzun částečně kompenzovat tím, že do oblasti indického subkontinentu podporuje přísun vlhkosti a udržení srážkové činnost i v pozdní fázi monzunu.
Nejde ale o jednoduché pravidlo a výsledek závisí na intenzitě, načasování i přesném prostorovém uspořádání obou jevů. Právě to ukazuje jednu z důležitých vlastností dálkových klimatických vazeb. Přesné kombinované dopady na indický subkontinent lze jen obtížně předvídat. Je to dáno tím, že srážky během indického letního monzunu jsou ovlivňovány řadou vzájemně působících procesů, z nichž ENSO a IOD představují pouze část. Monzunové srážky jsou navíc silně určovány vnitřní variabilitou, interakcemi mezi pevninou a atmosférou, vlivem Himálaje a Tibetské plošiny, Maddenovou-Julianovou oscilací a dalšími regionálními procesy.
Pro Evropu je situace ještě komplikovanější. Už samotný vliv El Niña je zde mnohem slabší než například v Austrálii nebo Jižní Americe. Signál se k nám přenáší prostřednictvím řetězce změn v atmosférické cirkulaci a jeho podoba závisí také na roční době či stavu polárního víru a severního Atlantiku. Indickooceánský dipól může tento řetězec dále modifikovat. Proto nelze ze současné kombinace El Niña a IOD jednoduše vyvodit, že Česko čeká například teplá nebo studená zima, i když podle sezonních modelů zůstává preference spíše zimy teplejší.
