Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
Prvního září začal nejen nový školní rok, ale také klimatologický podzim. Pro počasí pouhé datum samozřejmě nepředstavuje žádnou ostrou hranici, od které by se mělo chovat jinak než během léta. Na druhou stranu je ale pravda, že během září rychle ubývá jak délky dne, tak intenzity slunečního záření, které dopadá na zemský povrch.
Během prvních zářijových týdnů se den zkrátí v průměru o tři až čtyři minuty za den. Zatímco 1. září trvá den ještě třináct a půl hodiny, posledního září je to už jen jedenáct hodin a pětačtyřicet minut. S ohledem na asymetričnost zkracování dne se přitom východ Slunce opozdí asi o 45 minut, západ urychlí o více než hodinu. Kvůli snížení Slunce nad obzorem, které během září dosáhne asi jedenácti stupňů, klesne na konci září množství energie zhruba o pětadvacet až třicet procent ve srovnání se začátkem měsíce při jasných dnech.
Proto zemský povrch získává stále méně energie, a tedy i menší množství tepla, což vede k postupnému poklesu teplot vzduchu během září. To se projevuje stále chladnějšími nocemi, kdy přízemní mrazíky ve druhé polovině měsíce už nebývají výjimkou ani v nížinách.
Oceán jako mocný setrvačník
Podoba počasí je ale kromě astronomických faktorů výrazně ovlivňována rovněž oceány a půdou, přesněji jejich tepelnou setrvačností. To mimo jiné znamená, že podobné podmínky jako při jarní rovnodennosti nastávají až během listopadu, teploty v září jsou mnohem více podobné květnovým. A současně platí, že podmínky počasí během léta můžou ovlivňovat dění ještě týdny či měsíce po jeho skončení.
Zejména moře mají velký vliv. Voda má totiž vysokou tepelnou kapacitu a teplo nahromaděné během léta vydává mnohem pomaleji než pevnina. A právě v této složce klimatického systému je letos „otisk“ léta opravdu výrazný. Po epizodách s mimořádně vysokými teplotami je aktuálně mořská voda kolem téměř všech evropských břehů nadprůměrně vysoká. Výrazná je především odchylka teploty vody v Severním moři, hlavně mezi Anglií a zeměmi Beneluxu, kde dosahuje dvou a půl až čtyř stupňů. Jaderské moře je aktuálně o čtyři až pět stupňů teplejší, odchylka v Tyrhénském moři a východně od Tuniska dokonce lokálně dosahuje plus šesti stupňů.
Nadprůměrně teplé moře ohřívá nejvíc pobřežní oblasti, ale také vzduchové hmoty, které nad ním proudí a které pak můžou doputovat třeba až do Česka. Rovněž je teplá mořská voda zdrojem značného množství vodní páry, která do atmosféry z teplého moře přechází mnohem snáz než z moře chladnějšího. A více vodní páry může potenciálně znamenat extrémnější srážky. K tomu je samozřejmě nutná vhodná povětrnostní situace, například tlaková níže přivádějící chladnější vzduch ve výšce – a to se právě na podzim už může snadno stát.
To pak usnadní vznik vertikálně mohutných a na srážky bohatých oblaků. Pokud se níže dá následně do pohybu, můžou se tyto srážky dostat hluboko do vnitrozemí. Ostatně v dobré paměti jsou ještě povodně před dvěma roky, ke kterým přispělo nadprůměrně teplé Středomoří i Černé moře.
Teplota moří kolem Evropy bude samozřejmě v příštích týdnech zvolna klesat, nicméně kvůli sílícímu El Niñu v Pacifiku je pravděpodobné, že i během podzimu budou převažovat oblasti s vodou teplejší než obvykle. I proto je pravděpodobné, že nadcházejí týdny a měsíce budou přinášet častěji nadprůměrně teplé než podprůměrně teplé epizody počasí. Kde spadnou vydatnější srážky, je ale mnohem obtížnější určit.
Sucho v Česku zůstane
Jedním z nejvýraznějších „dědictví“ letošního léta je nedostatek vody v půdě, a to ve velké části střední, západní i jihovýchodní Evropy. To vedlo k často mimořádně nízkým hodnotám průtoků v řekách postižených regionů včetně velkých toků jako Dunaj, Rýn nebo Loira. V řadě oblastí sucho přetrvává, a to i v povrchové vrstvě půdy, což vede k vyššímu riziku šíření požárů. Zejména na Balkáně a v jižních částech Evropy se sucho v nejbližších dvou týdnech navíc výrazněji nesníží, spíš naopak.
Pro Česko je sice situace poněkud příznivější, na druhou stranu deficit vláhy zejména na Moravě a jihu Čech zůstává výrazný a zde by byly k jeho snížení potřebné opravdu vydatné srážky. Ty ale minimálně do konce příštího týdne nejsou v dohledu. Na druhou stranu je důležité podotknout, že podzimní deště doplňují nejprve horní vrstvy půdy, zatímco hlubší vrstvy se můžou zotavovat mnohem pomaleji.
Několik deštivých zářijových dní tak ozelení krajinu, ale hlubší deficit vody prakticky neodstraní. Průtoky v řekách se v takovém případně zvýší jen krátkodobě. Pro řeky, zejména ty větší, je totiž zásadní celková srážková bilance v následujících týdnech až měsících. A dopady na vegetaci, které letošní vedra a sucha způsobily, můžou zejména u lesů přetrvávat podstatně delší dobu.
