Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
Evropská rada pro výzkum (ERC) ve středu oznámila vítěze svého nejnovějšího výběrového řízení na granty „Starting Grant“. Celkem 705 milionů eur dostane 421 začínajících vědců z celé Evropy – včetně Česka. Tyto peníze pomohou vědcům rozvíjet ambiciózní nápady, budovat vlastní týmy a upevnit svou nezávislost v klíčové fázi jejich kariéry. Letos jsou granty výjimečné tím, že se díky nim podařilo dostat nadějné vědce z USA a Kanady.
Tento Starting Grant poskytuje až 1,5 milionu eur (tedy 36 milionů korun) na období maximálně pěti let. Výzkumníci mohou rovněž požádat o dodatečné financování na pokrytí způsobilých nákladů, jako je pořízení významného výzkumného vybavení, přístup k rozsáhlým výzkumným zařízením nebo provádění nákladných experimentálních prací či terénního výzkumu.
České úspěchy
V tuzemsku dostalo granty šest vědců, dva z nich jsou cizinci. Tři míří na Akademii věd, dva na Univerzitu Karlovu a jeden na Masarykovu univerzitu.
Tým Zuzany Hofmanové z Masarykovy univerzity bude zkoumat obchod s otroky v době raného středověku (nejen) na území dnešního Česka. „O raně středověkém otroctví víme překvapivě málo. Pramenů z tohoto období je obecně nedostatek a o lidech na okraji společnosti se píše ještě méně. Otroci navíc po sobě většinou nezanechali žádné předměty ze svých původních domovů. Jejich těla tak mohou být jedním z mála svědectví, která po sobě zanechali,“ nastínila vědkyně.
Využije nejmodernější metody archeogenetiky, antropologie a biomolekulárního výzkumu, aby z koster zjistili původ daného člověka, jeho příbuzenské vazby, pohyb během života, změny stravy i fyzickou zátěž. Žádná z těchto indicií sama o sobě nedokazuje, že konkrétní člověk byl otrokem – jejich kombinace s archeologickými a historickými poznatky ale může přinést podstatně přesnější obraz.
„Pokud například kostra vykazuje známky náročného života a současně analýza ukáže, že člověk pocházel z velmi vzdáleného regionu, může to v konkrétním historickém kontextu představovat důležitou stopu. Zvlášť pokud jde o oblasti, kde historické prameny dokládají významný obchod s otroky. Proto se nebudeme soustředit pouze na genetickou analýzu. Budeme zkoumat také například stříbro, které mohlo sloužit k platbám za otroky. Bude nás zajímat jeho původ i to, zda docházelo k jeho přetavování. Právě propojení různých metod může podle výzkumného týmu přinést informace, které dosud známé historické prameny nabídnout nedokážou,“ doplňuje Hofmanová.
Obchod s lidmi v širším kontextu
Slovanské oblasti patřily v raném středověku k významným zdrojům zotročených lidí a označení původně se vztahující ke Slovanům se v některých jazycích postupně stalo také označením pro otroka. Projekt se však nezaměří pouze na Slovany, ale bude sledovat obchod s lidmi v širším evropském kontextu. Výzkum zahrne kosterní pozůstatky ze Španělska, Francie, Německa, Švédska a Česka. Zvláštní pozornost budou vědci věnovat také Praze, která je podle některých interpretací historických pramenů považována za jeden z nejvýznamnějších, či dokonce největší známý otrokářský trh tehdejší Evropy.
Jednou z klíčových otázek nebude jen to, kolik lidí bylo zotročeno, ale také odkud pocházeli, kudy vedly obchodní trasy, kdo obchod organizoval a kdo z něj ekonomicky profitoval. Historické hypotézy v této souvislosti zmiňují například Franky, Vikingy, italská města nebo židovské obchodníky. Přímých dokladů je však zatím málo. Výzkumníci se budou zabývat také tím, kde byli zotročení lidé po smrti pohřbíváni. Dodnes není jasné, zda existovala specifická pohřebiště spojená s otroky, nebo zda byli pohřbíváni společně s ostatními lidmi. Tým proto bude hledat i další archeologické kontexty, v nichž by mohly figurovat pozůstatky lidí, kteří otroctvím prošli.
Na Karlově univerzitě dostane grant Petra Poncarová, která zkoumá, jak a proč roste zájem o keltské jazyky v Evropě a hledá souvislost mezi přístupem k nim a k češtině. Výstupem projektu bude, kromě odborných publikací, také web věnovaný novým uživatelům keltských jazyků a dostupný široké i odborné veřejnosti, stejně jako materiály připravené na míru pro kulturní organizace v jednotlivých „keltských“ zemích. Současní aktivní noví uživatelé a osobnosti z novější doby budou do projektu zapojeni skrze podcast, blog a další popularizační výstupy.
Druhým laureátem ceny z Univerzity Karlovy se stal Ian Mertz z Matematicko-fyzikální fakulty. Ten se věnuje paměti a prostoru jako výpočetním kapacitám, které se dají různým způsobem využívat. Cílem je „vývoj časově-prostorových algoritmů a řešení otázky síly a proveditelnosti opětovného použití v krátkodobých kvantových výpočtech.“
Akademie věd má tři granty
OLED displeje nabízejí lepší obraz a v telefonech zejména nižší spotřebu. Jejich nevýhodou je cena, která je ovlivněná tím, že jádrem těchto displejů jsou těžké kovy. Tedy velmi drahé a vzácné prvky koncentrované jen v několika málo ložiscích na planetě. Nalezení funkční náhrady sestavené z běžně dostupných prvků může snížit závislost evropského průmyslu na kritických surovinách.
Na to se zaměřuje projekt LUMICA. Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie Akademie věd vyvíjí nové luminiscenční sloučeniny, které by v moderních fotonických (světelných) aplikacích nahradily například iridium běžně dostupnými prvky, jako jsou sodík, zinek nebo uhlík v nízkém oxidačním stavu.
„Těžké kovy jsou nejen extrémně vzácné, ale i toxické. Naše molekuly postavené z lehkých prvků svítí stejně účinně. Díky nim můžou být budoucí OLED displeje a další fotonické aplikace dostupné, udržitelné a levné,“ říká Mrózek.
Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR se v projektu REWIRE zaměří na dosud málo prozkoumanou schopnost buněk „pamatovat si“, jak správně kopírovat svou DNA. Její předchozí výzkum ukázal, že informace mezi generacemi buněk mohou nést krom DNA také samotné proteiny zajišťující replikaci DNA.
Projekt bude zkoumat, jak tato takzvaná replikační paměť vzniká, jak se během buněčného dělení udržuje a jak se předává dceřiným buňkám. „Chceme ověřit, zda klíčové proteiny replikace DNA fungují jako jakési molekulární záložky, které buňce umožňují uchovat informaci o tom, jak správně kopírovat svou DNA,“ vysvětluje vědkyně.
Badatelé budou tento mechanismus sledovat také při regeneraci tenkého střeva, jedné z nejrychleji se obnovujících tkání lidského těla, a zkoumat, jak se replikační paměť obnovuje po rozsáhlém poškození buněk. Výsledky by tak mohly přispět k lepšímu pochopení regenerace tkání – například po poškození způsobeném radioterapií či chemoterapií.
Zhruba 80 procent léčiv tradiční čínské medicíny je založeno na rostlinách, přičemž spotřebitelé upřednostňují suroviny z volné přírody. Rychle rostoucí odvětví s obratem v řádu miliard dolarů tak čelí napětí mezi požadavkem na standardizovanou výrobu a nepředvídatelností ekosystémů v době klimatické změny. Projekt MetWilds vědkyně Hedwig Watersové z Etnologického ústavu AV ČR zkoumá, jak v situaci plundrování populací divoce rostoucích rostlin poptávaných tradiční čínskou medicínou roste fenomén „simulace divokosti“ – experimenty napodobující přirozená stanoviště s cílem získat rostliny „jakoby“ z volné přírody.
„Na pěti etnografických případových studiích z různých zemí ukážeme, jak vědci identifikují, stabilizují a reprodukují metabolické vlastnosti spojované s rostlinami z volné přírody,“ popisuje Watersová. MetWilds také popíše, jak se umělá prostředí díky „simulaci divokosti“ mohou stát zdrojem budoucích léčiv, biologické rozmanitosti a nových forem adaptace mezi rostlinami a člověkem.
Projekty vybrané k financování
Vybrané projekty pokryjí široké spektrum výzkumných oborů – od přírodních a technických věd až po společenské a humanitní vědy. Do této výzvy bylo podáno rekordních 4 807 návrhů, což představuje nárůst o 22 procent oproti loňsku. Z nich mohlo být financováno jen 8,8 procenta. Zvýšený zájem se odrazil také v počtu žádostí od výzkumníků působících mimo Evropu. Konkrétně o tuto podporu požádalo 169 výzkumníků z USA, zatímco v předchozí výzvě to bylo 116.
Noví příjemci grantů budou působit na univerzitách a ve výzkumných centrech ve 25 členských státech EU a přidružených zemích, nejvíc v Německu (89 grantů), ve Spojeném království (47), Francii (38), Švýcarsku (36) a v Nizozemsku (33). Mezi vítězi je 84 Němců, 50 Italů, 30 Francouzů a 24 Španělů. Odhady ukazují, že tyto granty pravděpodobně vytvoří více než 2 700 pracovních míst v týmech nových příjemců těchto grantů.
