ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
ERC Advanced granty jsou určené pro vědce, kteří už prokázali, že dokážou měnit svůj obor – finance mohou využít na rozvoj a prohloubení svého už tak kvalitního výzkumu. Oba oceněné české projekty jsou z oblasti společenských věd, každý dostane 2,3 milionu eur (necelých 56 milionů korun) na pět let, za které si budou řešitelé moci postavit svůj tým.
Prvním oceněným projektem je CORESPOND, který vznikl na katedře psychologie Univerzity Palackého v Olomouci a vede ho Konstantinos Kafetsios. Výzkum vychází z teorie vztahové vazby, která popisuje, jak lidé reagují na nejistotu, stres nebo ohrožení – a to podle toho, jestli v minulosti zažívali podporu jako spolehlivou, nejistou, nebo nedostupnou. Tento projekt nezkoumá vztahovou vazbu jen jako osobnostní rys jednotlivce, ale jako naučený vzorec chování, který se může opakovat ve skupinách a postupně ovlivňovat společenské normy.
Projekt bude testovat hypotézu, že tyto vztahové vzorce souvisejí s tím, jak lidé důvěřují ostatním, jak dodržují pravidla, jak reagují na jejich porušení a jak spolupracují v situacích, kdy je potřeba koordinace. Jinými slovy: Výzkumný tým se bude ptát, jestli kořeny společenské spolupráce neleží hlouběji, než se běžně předpokládá – ne pouze v hodnotách a přesvědčeních, ale také v každodenních zkušenostech s tím, zda se na druhé můžeme spolehnout.
Projekt propojí laboratorní experimenty, ekonomické hry, mezinárodní srovnávání i počítačové modelování. V první fázi bude tým ověřovat nový způsob měření vztahových vzorců ve čtyřech kulturách. Poté bude výzkum rozšířen na 17 kultur, a nakonec budou výsledky ověřovány na datech z 53 kultur.
Přínos projektu spočívá v tom, že nabízí nový pohled na kulturu. Místo toho, aby rozdíly mezi společnostmi vysvětloval hlavně hodnotami, tradicemi nebo pravidly, zkoumá vztahové mechanismy, které mohou být pod nimi. Pokud se hypotéza potvrdí, půjde o významný posun v chápání toho, jak vzniká důvěra, spolupráce a sociální vazby.
A pokud bude projekt úspěšný, jeho výsledky mohou rovněž pomoci lépe porozumět tomu, proč některé komunity odolávají krizím lépe než jiné, jak podporovat spolupráci v multikulturních společnostech nebo jak navrhovat opatření, která posilují důvěru a soudržnost. To je dle jeho autorů důležité v době, kdy komunity čelí migraci, klimatickému stresu, polarizaci i dalším formám nejistoty.
Můžeme se poučit z násilí?
Násilí je často považováno za nadčasovou krizi, kterou si procházejí v odlišné formě různé společnosti. Jeho formy a rozsah ale byly historicky podmíněné – obecně se soudí, že v minulosti bylo větší než nyní. Příjemci druhého grantu z Univerzity Karlovy pod vedením Jany Mynářové se podívali na kořeny tohoto násilí až do Starověké Mezopotámie, která se svými obřími archivy klínového písma nabízí bezkonkurenční prameny. Hliněné destičky se totiž paradoxně zachovaly mnohem lépe než pozdější záznamy na pergamenu nebo papíru – a navíc pokrývají období bezmála tří tisíciletí, kdy tato civilizace existovala.
Hlavním cílem projektu je poskytnout první ucelený pohled a pochopení rozsahu, role a proměnlivosti mezilidského násilí v Mezopotámii. Jeho rámec spočívá na čtyřech otázkách: Kdo byl zapojen, kde k němu došlo, kdy vzrostlo nebo pokleslo a jak ho společnost prožívala a řešila. Profesorka Mynářová se přitom zaměřila na něco, co historiky dříve zajímalo méně než příběhy o vládcích – spory obyčejných lidí.
Analyzuje přibližně 40 tisíc sumerských a akkadských dopisů a právních textů, což je dostatek informací, pomocí nichž chce získat plastický obraz starověké společnosti a toho, jak se násilí soustřeďovalo sociálně, časově i prostorově a jak ho určité síly zesilovaly nebo naopak omezovaly.
„Vycházím z hypotézy, že mezilidské násilí v Mezopotámii bylo vzácnější, více situativní a více vyjednatelné, než naznačuje královská rétorika, a že bylo formováno postavením, pohlavím, povoláním a lokalitou. Spojením filologie, prostorové historie a statistiky projekt TENSION přehodnocuje mezopotámskou historii a stanovuje metodologický standard pro studium násilí v jiných předmoderních společnostech bohatých na textové prameny,“ upřesnila Mynářová pro Českou televizi.
Podrobnosti licence zde.
