Český matematik Nešetřil dostal prestižní grant ERC, přes 50 milionů korun

Matematik Jaroslav Nešetřil zkoumá principy a funkce sítí, které se objevují prakticky ve všech oblastech lidského života. Aplikace se dají očekávat v řadě oborů.

Matematik Jaroslav Nešetřil z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (UK) obdržel prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) – takzvaný ERC Synergy Grant. Společně s maďarskými kolegy z Univerzity Loránda Eötvöse a Středoevropské univerzity v Budapešti získali deset milionů eur – tedy zhruba 260 milionů korun. Univerzita Karlova dostane více než dva miliony eur (přes 52 milionů korun), uvedl Nešetřil.

Jaroslav Nešetřil byl v červenci 2014 hostem pořadu Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video
Jaroslav Nešetřil v HPC
Zdroj: ČT24

Skupina bude zkoumat matematickou teorii dynamických sítí, jež v současnosti ovlivňují všechny oblasti vědy a technologií. V tiskové zprávě to uvedla UK.

Všudypřítomné sítě

Základní principy činnosti a funkcí sítí, tj. vztahů a vazeb mezi prvky v sociálním prostoru, nejsou dosud kompletně pochopeny, přestože jsou sítě podstatné například v biologii, komunikaci, sociálních a ekonomických systémech.

„Cílem našeho výzkumného týmu proto bude snaha o přetváření chápání komplexních systémů a vytvoření základu pro aplikace v řadě oborů,“ uvedl ve zprávě Nešetřil.

Vývoj studia sítí a také matematických teorií grafů byl podle zprávy bouřlivý, dosud však měly obě oblasti jen omezenou spolupráci. „Výzkum, na který byl grant získán, má ambici toto změnit a vybudovat celistvou teorii dynamických sítí, která bude prostředkem pro aplikace a bude poskytovat paradigmata pro studium nejrůznějších reálně existujících sítí,“ píše se ve zprávě.

Spolupracovat na výzkumu budou odborníci například z oblasti buněčné biologie, neurověd, telekomunikací nebo informačních technologií.

Granty za miliardy pomáhají vědě

ERC Synergy Grant v celkové hodnotě 250 milionů eur (zhruba 6,5 miliardy korun) získalo podle webu ERC 27 projektů. Angažovat se v nich bude 88 předních vědců, kteří budou projekty uskutečňovat na 63 univerzitách a ve výzkumných centrech v 17 zemích. Nejfrekventovanějšími lokacemi jsou Německo, Velká Británie a Francie. Podle webu byla poptávka po grantech velká: z počtu 295 vyhodnocených návrhů jich bylo vybráno devět procent.

Univerzita Karlova letos získala už třetí grant ERC. V červenci tzv. Starting Grants, které vybrané projekty podporují na dobu až pěti let, získaly týmy Matyáše Fendrycha z přírodovědecké fakulty a Ondřeje Pejchy z matematicko-fyzikální fakulty, který grant obdržel na zkoumání dvojhvězd. Celkem získalo letos tento grant pět řešitelů z Česka, což byl pro zemi nejlepší výsledek od roku 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 13 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 17 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 18 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...