Český matematik Nešetřil dostal prestižní grant ERC, přes 50 milionů korun

Matematik Jaroslav Nešetřil zkoumá principy a funkce sítí, které se objevují prakticky ve všech oblastech lidského života. Aplikace se dají očekávat v řadě oborů.

Matematik Jaroslav Nešetřil z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (UK) obdržel prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) – takzvaný ERC Synergy Grant. Společně s maďarskými kolegy z Univerzity Loránda Eötvöse a Středoevropské univerzity v Budapešti získali deset milionů eur – tedy zhruba 260 milionů korun. Univerzita Karlova dostane více než dva miliony eur (přes 52 milionů korun), uvedl Nešetřil.

Jaroslav Nešetřil byl v červenci 2014 hostem pořadu Hyde Park Civilizace:

56 minut
Jaroslav Nešetřil v HPC
Zdroj: ČT24

Skupina bude zkoumat matematickou teorii dynamických sítí, jež v současnosti ovlivňují všechny oblasti vědy a technologií. V tiskové zprávě to uvedla UK.

Všudypřítomné sítě

Základní principy činnosti a funkcí sítí, tj. vztahů a vazeb mezi prvky v sociálním prostoru, nejsou dosud kompletně pochopeny, přestože jsou sítě podstatné například v biologii, komunikaci, sociálních a ekonomických systémech.

„Cílem našeho výzkumného týmu proto bude snaha o přetváření chápání komplexních systémů a vytvoření základu pro aplikace v řadě oborů,“ uvedl ve zprávě Nešetřil.

Vývoj studia sítí a také matematických teorií grafů byl podle zprávy bouřlivý, dosud však měly obě oblasti jen omezenou spolupráci. „Výzkum, na který byl grant získán, má ambici toto změnit a vybudovat celistvou teorii dynamických sítí, která bude prostředkem pro aplikace a bude poskytovat paradigmata pro studium nejrůznějších reálně existujících sítí,“ píše se ve zprávě.

Spolupracovat na výzkumu budou odborníci například z oblasti buněčné biologie, neurověd, telekomunikací nebo informačních technologií.

Granty za miliardy pomáhají vědě

ERC Synergy Grant v celkové hodnotě 250 milionů eur (zhruba 6,5 miliardy korun) získalo podle webu ERC 27 projektů. Angažovat se v nich bude 88 předních vědců, kteří budou projekty uskutečňovat na 63 univerzitách a ve výzkumných centrech v 17 zemích. Nejfrekventovanějšími lokacemi jsou Německo, Velká Británie a Francie. Podle webu byla poptávka po grantech velká: z počtu 295 vyhodnocených návrhů jich bylo vybráno devět procent.

Univerzita Karlova letos získala už třetí grant ERC. V červenci tzv. Starting Grants, které vybrané projekty podporují na dobu až pěti let, získaly týmy Matyáše Fendrycha z přírodovědecké fakulty a Ondřeje Pejchy z matematicko-fyzikální fakulty, který grant obdržel na zkoumání dvojhvězd. Celkem získalo letos tento grant pět řešitelů z Česka, což byl pro zemi nejlepší výsledek od roku 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...