Český matematik Nešetřil dostal prestižní grant ERC, přes 50 milionů korun

Matematik Jaroslav Nešetřil zkoumá principy a funkce sítí, které se objevují prakticky ve všech oblastech lidského života. Aplikace se dají očekávat v řadě oborů.

Matematik Jaroslav Nešetřil z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (UK) obdržel prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) – takzvaný ERC Synergy Grant. Společně s maďarskými kolegy z Univerzity Loránda Eötvöse a Středoevropské univerzity v Budapešti získali deset milionů eur – tedy zhruba 260 milionů korun. Univerzita Karlova dostane více než dva miliony eur (přes 52 milionů korun), uvedl Nešetřil.

Jaroslav Nešetřil byl v červenci 2014 hostem pořadu Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video

Skupina bude zkoumat matematickou teorii dynamických sítí, jež v současnosti ovlivňují všechny oblasti vědy a technologií. V tiskové zprávě to uvedla UK.

Všudypřítomné sítě

Základní principy činnosti a funkcí sítí, tj. vztahů a vazeb mezi prvky v sociálním prostoru, nejsou dosud kompletně pochopeny, přestože jsou sítě podstatné například v biologii, komunikaci, sociálních a ekonomických systémech.

„Cílem našeho výzkumného týmu proto bude snaha o přetváření chápání komplexních systémů a vytvoření základu pro aplikace v řadě oborů,“ uvedl ve zprávě Nešetřil.

Vývoj studia sítí a také matematických teorií grafů byl podle zprávy bouřlivý, dosud však měly obě oblasti jen omezenou spolupráci. „Výzkum, na který byl grant získán, má ambici toto změnit a vybudovat celistvou teorii dynamických sítí, která bude prostředkem pro aplikace a bude poskytovat paradigmata pro studium nejrůznějších reálně existujících sítí,“ píše se ve zprávě.

Spolupracovat na výzkumu budou odborníci například z oblasti buněčné biologie, neurověd, telekomunikací nebo informačních technologií.

Granty za miliardy pomáhají vědě

ERC Synergy Grant v celkové hodnotě 250 milionů eur (zhruba 6,5 miliardy korun) získalo podle webu ERC 27 projektů. Angažovat se v nich bude 88 předních vědců, kteří budou projekty uskutečňovat na 63 univerzitách a ve výzkumných centrech v 17 zemích. Nejfrekventovanějšími lokacemi jsou Německo, Velká Británie a Francie. Podle webu byla poptávka po grantech velká: z počtu 295 vyhodnocených návrhů jich bylo vybráno devět procent.

Univerzita Karlova letos získala už třetí grant ERC. V červenci tzv. Starting Grants, které vybrané projekty podporují na dobu až pěti let, získaly týmy Matyáše Fendrycha z přírodovědecké fakulty a Ondřeje Pejchy z matematicko-fyzikální fakulty, který grant obdržel na zkoumání dvojhvězd. Celkem získalo letos tento grant pět řešitelů z Česka, což byl pro zemi nejlepší výsledek od roku 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.