Stát dává na vědu čím dál více, ale nestačí to. Chce, aby přidaly i firmy

6 minut
UDÁLOSTI: Stát hledá peníze na vědu
Zdroj: ČT24

Ve vědě stále není dost soukromých peněz a je to špatně, zní z vlády. Ministři sice plánují, jak do výzkumu zapojí více podnikatelů, ale současně musí řešit mnohem přízemnější problémy. Vědci se obávají, že změna rozpočtových pravidel, kterou by měl kabinet projednat již ve středu, zkomplikuje poskytování dotací.

Stát dává na vědu více peněz než kdy dříve, ale z vlády zároveň zní nepřímé přiznání, že to není dost. Podle členů vlády ale k dalšímu navyšování bude potřeba získat soukromé peníze. Naposledy o tom hovořil vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) na úterním sněmu Akademie věd.

S tím, že se český výzkum neobejde bez podpory soukromých investorů, se ovšem shodl i s akademiky a podobně hovoří i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Musíme vést debatu o tom, jak více motivovat firmy, investory, aby tady v České republice investovaly do vědy, výzkumu a inovací,“ podotkl předseda vlády.

Podle Pavla Bělobrádka připadá v úvahu zavedení povinnosti reinvestování uznaných nákladů na vědu a výzkum v Česku. „Motivujete firmy, aby je znovu použily na vědu a výzkum, a zároveň bráníte tomu, aby tyto peníze vzaly a použily na něco jiného,“ přiblížil.

Nastupující předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová považuje za zásadní, aby byli čeští vědci schopni prezentovat své dobré výsledky. „Musíme se snažit vysvětlovat, jakým způsobem a které z výsledků bude vhodné převádět do praktického života,“ uvedla. Zdůraznila však, že je nutná i „aktivní spolupráce firem“.

Přinesou nová pravidla hádky místo peněz?

Jenomže zatímco ministři plánují světlou budoucnost, vědci se obávají, že je místo ní čeká velmi temná přítomnost. Obavy plynou z připravovaných změn rozpočtových pravidel, které se sice netýkají výhradně vědy, ale právě na její financování by mohly mít drastický dopad.

Podle ministra Bělobrádka plynou obavy z pravidel, která se týkají přidělování dotací a grantů. Odkázal na rozsudek, podle kterého je možné odvolávat se proti rozhodnutí o grantech podle správního řádu. Bělobrádek míní, že nyní taková odvolání naruší systém rozdělování peněz ve vědě. „Tam, kde máte grant, někdo se odvolá a bude se postupovat podle správního řádu, tak se systém zhroutí,“ nastínil ministr v Událostech, komentářích. 

16 minut
Události, komentáře: Jak si vede česká věda
Zdroj: ČT24

Předseda opoziční ODS, bývalý ministr školství a někdejší rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala je přesvědčen, že je to důsledek toho, „že nemáme dotaženo do finiše hodnocení výzkumu, aby odpovídalo mezinárodním standardům“.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se ke změnám rozpočtových pravidel a jejich dopadu na vědu nechtěl vyjádřit. Je to přitom právě Babišovo ministerstvo, které pravidla připravuje a zohledňuje připomínky včetně těch, které přicházejí z Akademie věd.

Nízké platy odrazují špičkové vědce

  • výzkumní pracovníci: 48 846
  • odborní pracovníci: 37 381
  • provozní pracovníci: 19 077
  • zdroj: Akademie věd ČR

S tím, kolik peněz jde na vědu – ať už přímo z rozpočtu, prostřednictvím dotací nebo ze soukromé sféry – přitom bezprostředně souvisí její kvalita. Nejde jen o zázemí, které vědci mají, ale i o to, aby české vědecké instituce dokázaly zaplatit kapacity svých oborů. To je v současnosti velký problém.

Například Aleš Benda, který přišel do nového centra Biocev po pěti letech strávených v Austrálii, měl problém sehnat odborníky ze zahraničí. „Když došlo na platební podmínky, vědci ze západní Evropy vycouvali,“ poukázal.

Ve vědecké práci nesoutěžíme svými výsledky na úrovni České republiky, ale na úrovni celého světa. Pak musíme mít srovnatelné vybavení a ideálně i trochu podobné platové podmínky.
Eva Zažímalová
nastupující předsedkyně AV

Odborní a výzkumní pracovníci totiž sice podle údajů mají platy nadprůměrné, ale pouze v českém kontextu. Ve srovnání se západní Evropou jsou nicotné. Výzkumní pracovníci berou v průměru necelých 49 tisíc, odborní pracovníci 37 tisíc. Průměrný plat provozního pracovníka ve vědě je potom nízký i na české poměry, činí pouhých 19 tisíc korun.

Uložit

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Muži čím dál častěji berou do rukou pletací jehlice. Inspirují je i severské seriály

Mezi muži roste zájem o pletení. Vyplývá to z vyjádření oslovených lektorů pletacích kurzů a workshopů. Nárůst evidují v několika posledních letech. Muže k činnosti motivují severské seriály i sociální sítě. Oslovení pořadatelé kurzů potvrdili, že zájem o pletení vzrůstá i mezi ženami. Vzniká proto více pletařských klubů.
před 4 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci v Česku odvedli na daních desítky miliard

Česko vydalo na dávky a další pomoc uprchlíkům z Ukrajiny od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce loňska 62,5 miliardy korun, na odvodech a části daní od nich vybralo 55,5 miliardy, vyplývá z dat ministerstva práce. Příjmy postupně rostou, poprvé převýšily výdaje ve třetím čtvrtletí roku 2023. Loni pak vybraná suma přesáhla poskytnutou podporu o osm miliard korun. Dosáhla 23,5 miliardy korun. Výdaje činily 15,5 miliardy.
před 5 hhodinami

První čápi se navzdory mrazům vrátili rekordně brzy

Do Česka se postupně vracejí první čápi bílí. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) se tito ptáci od začátku února uhnízdili převážně na západě Čech. Další jedinci tohoto druhu by podle ornitologů mohli z teplých krajin přiletět v následujících týdnech. Jejich dřívější návrat ovlivňuje mimo jiné trend mírnějších zim. Někteří čápi z Česka dokonce neodlétají vůbec nebo se přizpůsobili klimatickým podmínkám a místo Afriky migrují na jih Evropy.
před 6 hhodinami

Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.
před 7 hhodinami

Špatné parkování je jedním z nejčastějších přestupků

Policie jen v centru Prahy loni evidovala téměř 170 tisíc případů špatného parkování. Řidiči často chybují u vyhrazených stání určených například pro invalidy, sanitky či nabíjení elektromobilů. Za neoprávněné parkování na vyhrazeném stání pro handicapované hrozí na místě pokuta až 3500 korun, ve správním řízení je to až deset tisíc. Za tento přestupek se navíc přičítají dva body. Strážníci můžou pokutovat i špatně zaparkované vozy v garážích nákupních center. Za stání na místě vyhrazeném pro elektromobily je pokuta až 1500 korun.
před 7 hhodinami

Pomoc hledá stále víc obětí násilí. Dle organizací chybí komplexní péče

Stali se obětí kriminality i domácího násilí, přesto se mnohdy těžko dostávají k rychlé a odborné pomoci. Stále více lidí hledá právní i psychologickou podporu na linkách pomoci. Podle organizací ale v Česku pořád chybí strategie komplexní péče o oběti.
před 8 hhodinami

Zájem řídit vlak má stále víc žen

Strojvůdkyň v Česku stále přibývá. Aktuálně tuto profesi zastává 110 žen. Ještě před pěti lety to byla polovina. Celkový počet strojvedoucích ale klesá. Komplikací jsou odchody do důchodu, kterých bude v nejbližších letech výrazně víc. České dráhy už kvůli tomu školí stovky nových zájemců.
před 17 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 19 hhodinami
Načítání...