Stát dává na vědu čím dál více, ale nestačí to. Chce, aby přidaly i firmy

6 minut
UDÁLOSTI: Stát hledá peníze na vědu
Zdroj: ČT24

Ve vědě stále není dost soukromých peněz a je to špatně, zní z vlády. Ministři sice plánují, jak do výzkumu zapojí více podnikatelů, ale současně musí řešit mnohem přízemnější problémy. Vědci se obávají, že změna rozpočtových pravidel, kterou by měl kabinet projednat již ve středu, zkomplikuje poskytování dotací.

Stát dává na vědu více peněz než kdy dříve, ale z vlády zároveň zní nepřímé přiznání, že to není dost. Podle členů vlády ale k dalšímu navyšování bude potřeba získat soukromé peníze. Naposledy o tom hovořil vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) na úterním sněmu Akademie věd.

S tím, že se český výzkum neobejde bez podpory soukromých investorů, se ovšem shodl i s akademiky a podobně hovoří i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Musíme vést debatu o tom, jak více motivovat firmy, investory, aby tady v České republice investovaly do vědy, výzkumu a inovací,“ podotkl předseda vlády.

Podle Pavla Bělobrádka připadá v úvahu zavedení povinnosti reinvestování uznaných nákladů na vědu a výzkum v Česku. „Motivujete firmy, aby je znovu použily na vědu a výzkum, a zároveň bráníte tomu, aby tyto peníze vzaly a použily na něco jiného,“ přiblížil.

Nastupující předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová považuje za zásadní, aby byli čeští vědci schopni prezentovat své dobré výsledky. „Musíme se snažit vysvětlovat, jakým způsobem a které z výsledků bude vhodné převádět do praktického života,“ uvedla. Zdůraznila však, že je nutná i „aktivní spolupráce firem“.

Přinesou nová pravidla hádky místo peněz?

Jenomže zatímco ministři plánují světlou budoucnost, vědci se obávají, že je místo ní čeká velmi temná přítomnost. Obavy plynou z připravovaných změn rozpočtových pravidel, které se sice netýkají výhradně vědy, ale právě na její financování by mohly mít drastický dopad.

Podle ministra Bělobrádka plynou obavy z pravidel, která se týkají přidělování dotací a grantů. Odkázal na rozsudek, podle kterého je možné odvolávat se proti rozhodnutí o grantech podle správního řádu. Bělobrádek míní, že nyní taková odvolání naruší systém rozdělování peněz ve vědě. „Tam, kde máte grant, někdo se odvolá a bude se postupovat podle správního řádu, tak se systém zhroutí,“ nastínil ministr v Událostech, komentářích. 

16 minut
Události, komentáře: Jak si vede česká věda
Zdroj: ČT24

Předseda opoziční ODS, bývalý ministr školství a někdejší rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala je přesvědčen, že je to důsledek toho, „že nemáme dotaženo do finiše hodnocení výzkumu, aby odpovídalo mezinárodním standardům“.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se ke změnám rozpočtových pravidel a jejich dopadu na vědu nechtěl vyjádřit. Je to přitom právě Babišovo ministerstvo, které pravidla připravuje a zohledňuje připomínky včetně těch, které přicházejí z Akademie věd.

Nízké platy odrazují špičkové vědce

  • výzkumní pracovníci: 48 846
  • odborní pracovníci: 37 381
  • provozní pracovníci: 19 077
  • zdroj: Akademie věd ČR

S tím, kolik peněz jde na vědu – ať už přímo z rozpočtu, prostřednictvím dotací nebo ze soukromé sféry – přitom bezprostředně souvisí její kvalita. Nejde jen o zázemí, které vědci mají, ale i o to, aby české vědecké instituce dokázaly zaplatit kapacity svých oborů. To je v současnosti velký problém.

Například Aleš Benda, který přišel do nového centra Biocev po pěti letech strávených v Austrálii, měl problém sehnat odborníky ze zahraničí. „Když došlo na platební podmínky, vědci ze západní Evropy vycouvali,“ poukázal.

Ve vědecké práci nesoutěžíme svými výsledky na úrovni České republiky, ale na úrovni celého světa. Pak musíme mít srovnatelné vybavení a ideálně i trochu podobné platové podmínky.
Eva Zažímalová
nastupující předsedkyně AV

Odborní a výzkumní pracovníci totiž sice podle údajů mají platy nadprůměrné, ale pouze v českém kontextu. Ve srovnání se západní Evropou jsou nicotné. Výzkumní pracovníci berou v průměru necelých 49 tisíc, odborní pracovníci 37 tisíc. Průměrný plat provozního pracovníka ve vědě je potom nízký i na české poměry, činí pouhých 19 tisíc korun.

Uložit

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.
před 23 mminutami

Špatné parkování je jedním z nejčastějších přestupků

Policie jen v centru Prahy loni evidovala téměř 170 tisíc případů špatného parkování. Řidiči často chybují u vyhrazených stání určených například pro invalidy, sanitky či nabíjení elektromobilů. Za neoprávněné parkování na vyhrazeném stání pro handicapované hrozí na místě pokuta až 3500 korun, ve správním řízení je to až deset tisíc. Za tento přestupek se navíc přičítají dva body. Strážníci můžou pokutovat i špatně zaparkované vozy v garážích nákupních center. Za stání na místě vyhrazeném pro elektromobily je pokuta až 1500 korun.
před 53 mminutami

Pomoc hledá stále víc obětí násilí. Dle organizací chybí komplexní péče

Stali se obětí kriminality i domácího násilí, přesto se mnohdy těžko dostávají k rychlé a odborné pomoci. Stále více lidí hledá právní i psychologickou podporu na linkách pomoci. Podle organizací ale v Česku pořád chybí strategie komplexní péče o oběti.
před 1 hhodinou

Zájem řídit vlak má stále víc žen

Strojvůdkyň v Česku stále přibývá. Aktuálně tuto profesi zastává 110 žen. Ještě před pěti lety to byla polovina. Celkový počet strojvedoucích ale klesá. Komplikací jsou odchody do důchodu, kterých bude v nejbližších letech výrazně víc. České dráhy už kvůli tomu školí stovky nových zájemců.
před 10 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 12 hhodinami

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 17 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 20 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 22 hhodinami
Načítání...