Z matematiky propadlo přes 22 procent maturantů. Oproti loňsku se znovu zhoršili

U maturity z matematiky letos propadlo 22,3 procenta studentů, což bylo ještě o 0,6 procentního bodu víc než loni. Matematika tak zůstává pro studenty největším strašákem. U maturity z češtiny se podle Cermatu opět zvýšila neúspěšnost maturantů v didaktickém testu. Propadlo jich 10,4 procenta, i tady byl výsledek o 0,7 procentního bodu horší než loni.

Neoblíbenost matematiky u maturantů ukazuje i to, že skoro čtvrtina z těch, kteří maturitní zkoušku skládali, nakonec dostala čtyřku. Skoro polovina všech maturantů z matematiky tak dostala čtyřku nebo pětku.  

Přitom má být maturita z matematiky od roku 2021 povinná na gymnáziích a lyceích, na většině ostatních maturitních oborů se pak má stát povinnou součástí maturity o rok později.

V současnosti musí maturanti skládat zkoušku z češtiny a druhý předmět si vybírají mezi matematikou a cizím jazykem. Podíl maturantů, kteří dají přednost matematice, přitom v posledních letech stále klesá. Letos si ji zvolilo 23,4 procenta maturantů.

Vedle matematiky se maturanti zhoršili také v povinném testu z českého jazyka. V něm neuspěl každý desátý středoškolák, který maturitu skládal. Ještě v roce 2014 to přitom nebyla ani tři procenta studentů. Výsledky písemných prací z češtiny, které se letos opět hodnotily centrálně, zatím Cermat nezveřejnil. Jejich hodnocení posílá postupně školám před zahájením ústních zkoušek, které se mohou konat od 16. května do 8. června.

Zhoršení ve srovnání s loňským rokem přinesly také maturity z cizích jazyků: U testu z angličtiny, která mezi cizími jazyky jasně dominuje, neuspělo 6,4 procenta maturantů. Je to o 0,3 procentního bodu více než loni. Němčinu si zvolilo 1561 středoškoláků a uspělo jich 988. Čistá úspěšnost u zkoušky tak oproti loňsku klesla o 8,1  procentního bodu.

K maturitním zkouškám bylo letos přihlášeno 69 318 středoškoláků, což je zhruba o 500 méně než loni. Maturitní testy letos připadly od 2. do 9. května, povinný sloh z češtiny se psal už 11. dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 7 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 5 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 9 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 10 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.