Povinná maturita z matematiky: V roce 2021 ji otestují gymnázia, o rok později ostatní

Nahrávám video
Rok po gymnáziích a lyceích bude maturita z matematiky i na většině odborných škol
Zdroj: ČT24

Povinná maturita z matematiky bude na středních odborných školách od roku 2022, tedy tak, jak od počátku zamýšlelo ministerstvo školství. Návrh ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) schválila vláda navzdory nesouhlasu ředitelů gymnázií. Výjimku pro zemědělské školy neprosadil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), maturovat z matematiky se tak nebude pouze na uměleckých, zdravotnických a sociálních oborech.

Vláda před rozhodováním o tom, kdy se na středních odborných školách začne povinně maturovat z matematiky, vyslechla dva požadavky – maturitu uspíšit a naopak ji nezavádět pro více oborů, než ministerstvo zamýšlelo. Neuspěl nakonec nikdo.

Proti tomu, aby na odborných školách začala být maturita z matematiky povinná od školního roku 2021/2022, zatímco na gymnáziích a lyceích o rok dříve, protestovali ředitelé gymnázií.

Nahrávám video
Události ČT: Výjimku z maturity z matematiky budou mít umělecké, zdravotnické a sociální obory
Zdroj: ČT24

„Studenti všech ostatních středních škol – technických, strojírenských, stavebnických – nebudou maturovat z matematiky a budou mít pouze povinné dva maturitní předměty. Budou mít lehčí přípravu k maturitní zkoušce,“ poukázala ředitelka pražského Gymnázia Budějovická Zdeňka Bednářová.

Ministryně školství Kateřina Valachová však upozornila, že o postupném zavádění povinné maturity se dlouho diskutovalo. „Jak dnes materiál prošel, představoval kompromis mezi jednotlivými odbornými školskými asociacemi. Myslím si, že je udržitelný,“ podotkla.

Předseda Unie školských asociací (CZESHA) Jiří Zajíček by uvítal, kdyby byl začátek jednotný – s ohledem na odborné školy až v roce 2022. „Některé obory, které jsou v tom zahrnuty, nyní nemají dostatečnou hodinovou dotaci. Musejí se na to připravit,“ upozornil.

Výjimka pro zemědělské školy nebude

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chtěl, aby se maturita z matematiky nezaváděla na zemědělských středních odborných školách, čím by se rozšířil seznam výjimek obsahující umělecké, zdravotnické a sociální obory.

Valachová svého vládního kolegu za takový návrh ostře kritizovala. Připomněla, že se o rozvrhu zavádění povinné maturity hovoří tři roky. „Jasně se řeklo poslancům, jaký má být náběh maturity z matematiky, jasně se řeklo, jaké obory tam nebudou,“ uvedla.

Po hlasování vlády Jurečka uvedl, že neuspěl o jediný hlas. S variantou, kterou prosadila ministryně Valachová, však šéf zemědělského resortu nesouhlasí. „Tento návrh není domyšlen a je špatný,“ uvedl. Naopak podle Kateřiny Valachové byl špatný Jurečkův návrh. „Představte si, že například agropodnikání jako zemědělský obor by maturitu z matematiky nemělo, a naopak ekonomika jako ekonomický obor by ji měla,“ srovnala.

Nepomůže-li Senát, obrátí se ředitelé na Ústavní soud

Že je Valachové návrh špatný, si ale myslí kromě Jurečky i ředitelé gymnázií a lyceí, na jejichž podporu vystoupil před rozhodujícím jednáním vlády také předseda opoziční ODS a bývalý ministr školství Petr Fiala. Ten doporučoval, aby se i na gymnáziích z matematiky povinně maturovalo až od roku 2022. „Ušetřili bychom si problémy, které teď zjevně máme. Jestli ta maturita má být garantována a organizována státem, tak má smysl, jen když bude celoplošná,“ řekl.

Asociace ředitelů gymnázií již avizovala, že se se schváleným rozvrhem zahájení povinných maturit z matematiky nesmíří. Senátor za TOP 09 a STAN a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička chce využít svého politického postavení a prosadit novelu školského zákona, která by začátek sjednotila. Senát bude o zákonu jednat kvůli návrhu, který se týká financování škol. Ministryně případnou změnu označila za „pokus nabourávat změny financování škol v Senátu přílepkem“.

Ředitelé mají ještě jeden záložní plán, pokud by iniciativa senátora Růžičky neuspěla. V takovém případě by podali ústavní stížnost. Že by měli naději na úspěch, si však ministryně školství nemyslí.

  • Katalog požadavků společné části maturitní zkoušky z matematiky vypracovaný ministerstvem školství stanovuje pět základních okruhů, které musí maturant zvládnout. Vedle znalosti matematický pojmů a dovedností je to matematické modelování a také schopnost vymezit a řešit problém. Student musí rovněž rozumět matematickému textu a osvojit si práci s informacemi
  • Další část požadavků pro povinnou zkoušku z matematiky obsahuje požadavky na konkrétní vědomosti a dovednosti z jednotlivých tematických okruhů. Těmi jsou například aritmetické operace s přirozenými čísly, schopnost rozlišit prvočíslo a číslo složené nebo rozložit přirozené číslo na prvočinitele.
  • Dále maturitní zkouška z matematiky od studentů vyžaduje zvládnout algebraické výrazy, provádět operace s lomenými výrazy, sestavovat, číst a řešit rovnice. Také užít různá zadání funkce a používat s porozuměním pojmy definiční obor, obor hodnot, argument funkce, hodnota funkce, graf funkce včetně jeho názvu.
  • Maturanti musí zvládnout také základy statistiky. Měli by znát pojmy jako statistický soubor, rozsah souboru, statistická jednotka, kvalitativní i kvantitativní statistický znak, stejně jako hodnota znaku. Dále musí umět vyhledat a vyhodnotit statistická data v grafech a tabulkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rekvalifikační kurzy by si mohli řídit sami zaměstnavatelé, navrhuje ministerstvo

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o změně systému rekvalifikací. V souvislosti s koncem těžby černého uhlí na Karvinsku o tom mluvil ministr Aleš Juchelka (ANO). Zaměstnavatelé by nově nemuseli školit lidi přes Úřad práce, ale dělali by to se státní podporou sami.
před 47 mminutami

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel bude vypovídat na policii kvůli Macinkovým zprávám

Prezident Petr Pavel by měl jít příští týden podat vysvětlení na policii kvůli textovým zprávám, které jeho poradci Petru Kolářovi poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), řekl Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál. Ve zprávách, které Pavel zveřejnil koncem ledna, Macinka naléhal na to, aby prezident jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident vidí v jejich obsahu znaky politického vydírání a jeho kancelář se kvůli tomu obrátila na policii. Macinka označil své zprávy za běžnou součást politického vyjednávání a odmítl, že by šlo o vydírání.
před 9 hhodinami

Lidské životy jsou důležitější než olympiáda s ruskou účastí, míní Hašek

„Samozřejmě, že ruské sportovce asi musí moc mrzet, že nemůžou nastupovat v takové soutěži, jako jsou olympijské hry,“ míní bývalý hokejový reprezentant a olympijský vítěz Dominik Hašek. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou dodal, že je mu líto těch, kteří nepodporují ruskou agresi proti Ukrajině, a přesto se nemůžou kvůli zákazu zúčastnit probíhající zimní olympiády v Miláně a Cortině. Dokud ale Rusko vede imperialistickou válku na Ukrajině, jsou podle něj ruští sportovci její nejlepší reklamou. Hašek míní, že lidský život stojí výše než kvalita her s případnou ruskou účastí. Zdůrazňuje, že mnoho Ukrajinců se také nemůže zúčastnit, protože už kvůli válce nežijí. Vyslovil se také pro co nejrychlejší ukončení války.
před 10 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Tři sta tisíc Ukrajinců zatím požádalo o prodloužení dočasné ochrany. Čas mají do půlky března

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.
před 11 hhodinami

Teplárna Kladno vyzvala energetický úřad, aby vybral nového dodavatele tepla

Teplárna Kladno vyzvala Energetický regulační úřad (ERÚ), aby od dubna vybral nového dodavatele tepla pro město. Může, ale nemusí využít technologie teplárny. Ta ale po 31. březnu nemůže dál vyrábět a dodávat teplo kvůli ekonomické neudržitelnosti, řekla v pátek mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková. Ze zákona by ale nemělo nastat přerušení dodávek tepla bez náhrady. Dodávky tepla nejsou ohroženy, uvedl kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno). Teplárna Kladno patří do skupiny Sev.en Pavla Tykače.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Česko a Slovensko se dohodly na posílení policejní spolupráce

Český ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v pátek v Bratislavě podepsal smlouvu se Slovenskem o policejní spolupráci. Metnar na společné tiskové konferenci se svým slovenským kolegou Matúšem Šutajem Eštokem (Hlas) zmínil například urychlení výměny informací a prohloubení vzájemné spolupráce. Oba ministři se shodli, že jejich země mají společný postoj k nelegální migraci.
před 14 hhodinami
Načítání...