Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
„Před dvěma měsíci jsem varoval, že El Niňo přichází k našim dveřím. Nyní je tu a zvyšuje teplotu,“ řekl Guterres v sídle OSN. Upozornil, že svět přitom už letos zažívá léto plné rekordních veder, ničivých požárů a tisíců úmrtí způsobených vysokými teplotami. Podle nejnovějších vědeckých poznatků mohou být dosavadní extrémy pouhým začátkem.
El Niňo je přirozený klimatický jev spojený s nadprůměrným oteplením povrchových vod ve střední a východní části tropického Tichého oceánu. Ovlivňuje proudění atmosféry, větry i rozložení srážek po celém světě. Jeho dopady mohou být výraznější kvůli současnému globálnímu oteplování, protože teplejší oceány a atmosféra poskytují více energie pro vznik extrémních jevů, jako jsou vlny veder, silné deště nebo dlouhotrvající sucha.
Vědci očekávají, že El Niňo bude dále sílit a svého vrcholu by mohlo dosáhnout na konci podzimu. Podle některých předpovědních modelů má šanci překonat dosavadní rekordy intenzity. Jeho vliv podle předpovědí bude trvat až do jara 2027, kdy by zase mohla nastat neutrální nebo chladná fáze.
Hrozby spojené s El Niňo
Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN, varovala zejména před rizikem sucha a požárů v Indonésii, Indii, dalších částech Asie, na jihu a východě Austrálie, v některých oblastech Jižní Ameriky a v jižní Africe. Naopak některé části Spojených států a jižní Evropy, které letos čelily rozsáhlým požárům, mohou zaznamenat nadprůměrné množství srážek.
Podle klimatologů se část tepla nahromaděného v oceánech během období El Niňa uvolňuje zpět do atmosféry, což může dočasně zvýšit globální teploty. Ačkoli tento jev po několika měsících odezní, dlouhodobé oteplování způsobené lidskou činností zůstane. To znamená, že v kombinaci s dlouhodobým oteplováním způsobeným klimatickou změnou by silné El Niňo mohlo v letech 2026 nebo 2027 vytvořit nový rekord nejteplejšího roku.
V Amazonii El Niňo způsobuje nižší srážky, které vedou k tomu, že stromy vysychají a zpomalují svůj růst, čímž se z Amazonie stává čistý zdroj uhlíku místo jeho pohlcovače. V Kolumbii zase teplejší a sušší podmínky během El Niňo souvisejí s propuknutím horečky dengue a malárie.
Silné El Niňo navíc narušuje mořské ekosystémy – teplejší vody Tichého oceánu totiž zvyšují pravděpodobnost přemnožení řas, což ovlivňuje komerční rybolov na mnoha místech planety, včetně tak důležitých revírů, jako je například Kalifornie.
Během super El Niňa v letech 1876–78 postihlo asijské monzunové oblasti nejintenzivnější a nejrozsáhlejší sucho za osm set let, které přispělo k obrovským ztrátám na životech. Podobný vzorec se očekává i nyní. Na rozdíl od minulosti se ale mohou už nyní zavádět různá opatření.
Řešení podle OSN
Guterres vyzval vlády zemí, aby se na další extrémy připravily. Mezi nezbytná opatření podle něj patří lepší varovné systémy před vlnami veder, dostupnější chlazení ve městech i domácnostech a bezpečnější podmínky pro pracovníky vystavené vysokým teplotám. Zmínil například zaměstnance v oděvním průmyslu, kde podle něj pracují desítky milionů lidí, ale mnoho továren dosud nemá stanovené žádné standardy pro ochranu před horkem.
Šéf OSN zároveň zdůraznil, že samotné El Niňo není příčinou klimatické krize. Jeho účinky se ale sčítají s dlouhodobými změnami klimatu způsobenými spalováním fosilních paliv. „Svět musí tuto krizi přestat přiživovat,“ uvedl Guterres s tím, že další využívání uhlí, ropy a plynu povede k ještě nebezpečnější budoucnosti. Je podle něj důležité nebrat každou katastrofu jako izolovanou tragédii, ale jako součást celkového problému.
