Organizace spojených národů

Ukrajina čelila v noci na úterý další sérii ruských útoků. Podle tamních úřadů si údery invazní armády vyžádaly nejméně dvě oběti, několik lidí utrpělo zranění. Ruské úřady pak tvrdí, že město Saratov ve stejnojmenné oblasti čelilo náletu ukrajinských dronů, bezpilotní letouny tam údajně poškodily civilní infrastrukturu. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle agentury Unian, která se odvolává na zprávy ze sociálních sítí, hoří v Saratovu rafinérie. Ruské průmyslové město je vzdáleno více než 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.

Při rozsáhlé policejní operaci, která se odehrála v úterý ve favelách v Riu de Janeiro, zemřelo 132 lidí, uvedl úřad místního veřejného ochránce práv. Vláda v tomto brazilském státě později potvrdila 119 mrtvých, z toho jsou nejméně čtyři policisté. Server G1 uvádí, že se jedná o policejní zásah s nejvyšším počtem mrtvých za poslední léta. Cílem bylo podle úřadů zatknout členy zločinecké organizace Comando Vermelho. OSN vyjádřila zděšení z vysokého počtu mrtvých.

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Jemenská povstalecká skupina hútíové zadržela v neděli dvě desítky zaměstnanců Organizace spojených národů (OSN). S odvoláním na koordinátora OSN pro Jemen to uvedla agentura AP. V sobotu povstalci zaútočili na další zařízení OSN v hlavním městě Saná, dodal představitel.

Do Sýrie se od pádu autoritářského režimu syrského vůdce Bašára Asada loni v prosinci vrátil milion syrských uprchlíků. Informoval o tom podle agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Více než 4,5 milionu Syřanů podle něj stále zůstává v zahraničí, dalších sedm milionů je vnitřně vysídlených ve své vlasti.

Český prezident Petr Pavel vystoupil s projevem na Valném shromáždění OSN v New Yorku. V úvodu své řeči zdůraznil, že OSN je organizací, která položila základy pro lepší a humánnější svět. Jde podle něj také o jedinou instituci, která umožňuje čelit globálním krizím dialogem. Prezident se vyjádřil i k ruské válce na Ukrajině. „Zintenzivnění ekonomického tlaku na Rusko je jediný způsob, jak agresora přivést k vyjednávacímu stolu,“ míní.

Portugalsko uzná v neděli nezávislý Stát Palestina, tedy ještě před zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN), které začne příští týden, uvedlo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. První zemí, která oznámila záměr uznat existenci palestinského státu na zářijovém VS OSN, byla Francie. Po ní podobné prohlášení učinily Británie, Kanada nebo Austrálie.

Izrael čelí kvůli svým aktivitám v Pásmu Gazy stále většímu mezinárodnímu tlaku. Zpráva tříčlenné komise OSN tvrdí, že se Jeruzalém dopouští v enklávě genocidy. Okolnostem války mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás se v exkluzivním rozhovoru pro ČT věnoval izraelský exprezident Reuven Rivlin. Konflikt je dle něj v polovině, upozornil také, že Hamás chce s Izraelem skoncovat. Věnoval se též možnému dvoustátnímu řešení sporu, lidé v Gaze se dle něj musejí rozhodnout, zda dále podporovat Hamás.

Japonsko prozatím neuzná palestinský stát. Podle tamních médií si chce Tokio udržet dobré vztahy se Spojenými státy a zároveň nechce ohrozit pozici Izraele. Napsal o tom japonský deník Asahi s odvoláním na nejmenované vládní zdroje.

Izraelská armáda zahájila rozšířenou operaci ve městě Gaza s cílem zničit vojenskou infrastrukturu teroristického Hamásu a vyzvala tamní obyvatele, aby se okamžitě evakuovali na jih, píše AP s odvoláním na mluvčího armády, který město označil za nebezpečnou bojovou zónu. Začátek intenzivní operace v Gaze podle serveru Ynet potvrdil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Média s odkazem na zdravotníky uvádí, že od půlnoci z pondělí na úterý do úterního večera při úderech v oblasti zahynuly desítky Palestinců.

Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, který zároveň dodal, že je také třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i teroristické hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.

Zemětřesení, které v noci na pondělí zasáhlo východ Afghánistánu, si vyžádalo životy více než osmi set lidí, přes 2,7 tisíce dalších bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP dopoledne SELČ mluvčí vládnoucího hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid. Je možné, že počet obětí dál poroste, upozornil již dříve web stanice BBC.

Americké ministerstvo zahraničí se rozhodlo výrazně omezit vydávání víz Palestincům. S odkazem na vlastní zdroje z diplomacie to v noci na pondělí napsal server deníku The New York Times (NYT). Podle listu se zákaz týká víz pro studijní, lékařské či pracovní účely.

První komerční zařízení pro ukládání oxidu uhličitého z průmyslové výroby začalo tento týden fungovat u norského pobřeží. Tento pokus o řešení oteplování planety má ale řadu odpůrců.

Teroristická organizace Islámský stát (IS) se znovu probouzí. Na východě Konga povraždili radikálové přes padesát civilistů. V Sýrii pak opět zaútočili na checkpoint ovládaný kurdskými milicemi. Před hrozbou pro mezinárodní bezpečnost varovala i Rada bezpečnosti OSN.

Izraelská armáda zahájila po střetech s ozbrojenci hnutí Hamás první fázi plánovaného útoku na město Gaza a již ovládá jeho okrajové části. Ve středu to podle agentury Reuters sdělil mluvčí armády Effie Defrin. Agentura AFP již ve středu ráno uvedla, že izraelský ministr obrany Jisra'el Kac schválil plán ofenzivy do města Gaza a nařídil povolat šedesát tisíc záložníků.

Vlády a mezinárodní organizace by měly přestat používat Mercatorovo zobrazení map světa, vyzývá Africká unie (AU). Podpořila tak kampaň na africkém kontinentě, jež kritizuje toto zobrazení, protože světadíl opticky zmenšuje.

Haiti, které patří mezi nejchudší a nejnebezpečnější země světa, plánuje zlepšit svou bezpečnost. Zakladatel nechvalně proslulé žoldnéřské společnosti Blackwater a podporovatel amerického prezidenta Donalda Trumpa Erik Prince oznámil, že má s vládou Haiti smlouvu. Podle kontraktu by měl zakročit proti tamním gangům, na oplátku by měl následně získat roli ve výběru místních daní a cel. Dohoda u mnoha kritiků vyvolává obavy.

„Je nutné takováto gesta činit,“ komentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj odchod ze sálu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové. Chtěla prý také dát najevo podporu Ukrajině, i když si je vědoma, že jde „jen o gesta a symboliku“. O politické situaci na Ukrajině, probíhající válce v Pásmu Gazy i bitcoinové kauze, kvůli které se vystřídali ministři spravedlnosti, hovořila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Takzvaná Ottawská úmluva, tedy Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, má za cíl odstranění této nebezpečné munice. K březnu letošního roku se k ní hlásilo 165 zemí světa. Některé ale vzhledem k napjaté mezinárodní situaci oznámily úmysl od dohody ustoupit. Patří mezi ně Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Finsko. Česko má podle resortu zahraničí pro rozhodnutí těchto států maximální pochopení a případné další kroky v tuto chvíli vyhodnocuje.

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.

Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, nuceně vysídlila téměř 180 tisíc Palestinců, píše Reuters s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu, bylo nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí ze zhruba dvou milionů obyvatel Gazy. Mnozí byli vysídleni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.

V súdánském městě Port Súdán se v úterý ozvaly silné exploze a vypukl tam požár. Podle místních obyvatel se tak stalo kvůli dronovému útoku polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF), který zasáhl sklad paliva. S odvoláním na ně o tom informoval zpravodajský server al-Džazíra.