Organizace spojených národů

Bývalý syrský diktátor Bašár Asad prolomil mlčení po pádu svého režimu. V prohlášení na Telegramu v pondělí oficiálně přiznal, že opustil zemi 8. prosince a uprchl do Moskvy. Rusko zároveň oznámilo, že prozatím finálně nerozhodlo o osudu svých základen v Sýrii, kam v pondělí mimo jiné dorazil zvláštní zmocněnec OSN na jednání s novými představiteli vlády vedené povstalci. Na veřejnost se postupně dostávají i informace o Asadově výnosném obchodu s drogami.

Vzdušný úder Izraele na rezidenční budovy v oblasti Palmýry v centrální Sýrii zabil 36 lidí, dalších padesát utrpělo zranění, oznámila syrská státní agentura SANA. V původní zprávě se o obětech nezmiňovala, podotkla agentura Reuters. Židovský stát to nekomentoval. Syrská nevládní organizace tvrdí, že zahynulo 41 lidí a terčem nejméně jednoho z úderů bylo setkání několika proíránských skupin. Ve středu směřoval Izrael své údery také na Pásmo Gazy, kde podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zemřelo 33 lidí.

Haitská vláda rozšířila platnost výjimečného stavu na celé území země. Podle agentury Reuters to ve středu uvedl mluvčí tamního premiéra Garryho Conilleho. Karibský stát se potýká se zločineckými gangy, které ovládají velkou část metropole Port-au-Prince a expandují do dalších regionů. Ve čtvrtek má přitom zemi navštívit americký ministr zahraničí Antony Blinken.

V Praze začal 19. ročník mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Úvodní projev přednesl český prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ukrajině s tím, že je stále prostor pro větší efektivitu v pomoci napadené zemi, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Vystoupila také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která uvedla, že Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků. Třídenní akce se zúčastní zhruba deset premiérů a prezidentů nebo dvacítka ministrů obrany a zahraničí nejen z Evropy, ale i z Blízkého východu či jihovýchodní Asie.

Taliban zahájil oslavy tříletého výročí uchopení moci nad Afghánistánem. Jeho nástup umožnilo stažení spojeneckých vojsk, islamistické hnutí slaví dění léta 2021 jako vojenské vítězství. Na mezinárodním poli se mu ale zatím nedostalo uznání, zápolí s kritickou humanitární situací a sklízí kritiku za potlačování práv žen.

Izraelská armáda v Pásmu Gazy nařídila evakuaci hustě zalidněné oblasti spadající do takzvané humanitární zóny, napsala agentura AP. Armáda židovského státu v této souvislosti uvedla, že plánuje v Chán Júnisu operaci namířenou proti teroristům z Hamásu. Chce se zaměřit i na část Mavásí, kde vznikl stanový tábor, do nějž se před boji uchýlily tisíce vysídlených Palestinců. Izrael mezitím pokračuje v úderech v Pásmu Gazy, při posledním vzdušném náletu cílil na školu v Dajr Balahu, kde bylo údajně velitelské centrum teroristů z Hamásu.

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dříve žila v Česku. Uznal ji vinnou z šíření tvrzení, která ruské úřady nazývají „lživými informacemi o ruské armádě“. Informovala o tom agentura AP s odkazem na soudní záznamy i ruské úředníky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) ujistil, že tuzemská diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění novinářky a za spravedlnost pro další politické vězně.

Ukrajina, Pásmo Gazy, Súdán nebo Haiti. Současný svět sužuje několik válečných konfliktů, mnohdy při nich umírají i děti. Humanitární krize spojené s válkami monitoruje Dětský fond organizace Spojených národů (UNICEF). Jako jednu z „nejhorších humanitárních katastrof“ hodnotí Pavla Gomba, ředitelka tuzemské pobočky organizace, situaci v Palestině. V Událostech, komentářích upozornila na to, že v oblasti vlivem války Izraele s teroristy z Hamásu „není bezpečné místo“.

Spor mezi Venezuelou a Guyanou kvůli venezuelským nárokům na region Esequibo, který kontroluje Guyana a kde se nacházejí velká ložiska ropy i drahých kovů, má kořeny sahající až do 15. století. Proč venezuelský prezident Nicolás Maduro hrozil anexí? Scénářů je hned několik. A zainteresovaných států vícero.

Mezinárodní systém založený na mezinárodním právu a Chartě OSN je pod bezprecedentním tlakem, řekl ve svém projevu při pátečním zahájení neformálního zasedání Rady OSN pro lidská práva šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Ministr rovněž uvedl, že podpora demokracie, lidských práv a občanské společnosti jako součást české zahraniční politiky od devadesátých let je i odkazem bývalého prezidenta Václava Havla a nedávno zesnulého někdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Z Prahy do Bagdádu odletěla skupina československých pozorovatelů OSN za účelem normalizování situace po návratu kurdských uprchlíků. Pobyt v Iráku pro celkem padesát příslušníků československé armády včetně pěti lékařů byl naplánován do 30. června téhož roku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česko i svět si připomínají šestasedmdesát let od osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Prezident Miloš Zeman označil holocaust za největší zločin lidských dějin. Utrpení více než šesti milionů Židů a dalších nevinných lidí povražděných v koncentračních táborech uctili také v Senátu šéfové obou parlamentních komor.

Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci vůči Iráku. V ultimátu vyzvala režim Saddáma Husajna, aby do 15. ledna 1991 ukončil okupaci Kuvajtu, jinak proti němu koalice vedená Spojenými státy americkými zasáhne s použitím vojenských sil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Památky v Praze, Olomouci nebo v Ostravě se v sobotu večer rozsvítily modře na počest 75. výročí vzniku Organizace spojených národů. K iniciativě „Rozsvítíme Evropu“ se přidaly i známé budovy ve světových městech, například radnice v Bruselu a Madridu, katedrála v Reykjavíku či budovy ministerstva zahraničí Lucemburska a Španělska. Modře ozářené byly také budovy evropských úřadoven OSN v Kodani, Ženevě, Bonnu a Haagu. V Praze bylo otevřeno krátce po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 Informační centrum OSN. Byla to jedna z prvních poboček ve světě a nyní je součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech. V Česku působí další tři agentury OSN, Světová zdravotnická organizace, Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.