Haiti, které patří mezi nejchudší a nejnebezpečnější země světa, plánuje zlepšit svou bezpečnost. Zakladatel nechvalně proslulé žoldnéřské společnosti Blackwater a podporovatel amerického prezidenta Donalda Trumpa Erik Prince oznámil, že má s vládou Haiti smlouvu. Podle kontraktu by měl zakročit proti tamním gangům, na oplátku by měl následně získat roli ve výběru místních daní a cel. Dohoda u mnoha kritiků vyvolává obavy.
Karibská země se zmítá v násilnostech, odříznutá od zbytku světa, prakticky přes rok a půl. Ulicím vládnou gangy. Jen za poslední čtyři měsíce zemřelo násilnou smrtí přes patnáct set lidí, většina z nich v metropoli Port-au-Prince. „V současné době máme 1,3 milionu lidí, kteří byli vysídleni v důsledku násilí gangů, které město doslova zpustošily,“ popsala zvláštní koordinátorka OSN pro Haiti Ulrika Richardsonová.
To by se ale brzy mohlo změnit. Vláda v Port-au-Prince podepsala smlouvu se společností Vectus Global. Ta má nasadit stovky žoldnéřů, odstřelovačů, odborníků na komunikaci, ale i vrtulníků a hlídkových člunů. A jejich pomocí získat zpět kontrolu nad zemí.
„Jedním z klíčových měřítek úspěchu pro mě bude, když bude možné jet z Port-au-Prince do Cap Haitian v lehce obrněném vozidle a nebudete zastaveni gangy,“ prohlásil zakladatel společnosti Vectus Global Erik Prince podle agentury Reuters.
Prince není v oblasti bezpečnosti nováčkem, byť ho provázely kontroverze – například kvůli výcviku ruských jednotek FSB nebo kontaktům s venezuelským vůdcem Nicólasem Madurem. Bývalý příslušník Navy Seals stál i za nechvalně proslulou firmou Blackwater. Ta poskytovala kontraktory americké vládě v Iráku.
Aféra kolem Blackwateru v Iráku
Nasazení skupiny ale vyvrcholilo skandálem, když čtyři z jejích zaměstnanců během přestřelky v Bagdádu zabili sedmnáct lidí. Ve Spojených státech stanuli před soudem, rozsudky za vraždu a zabití jim ale zrušil prezident USA Trump.
„Ministerstvo zahraničí nás hodilo přes palubu. Za to, že jsme dělali přesně to, co bylo naší povinností. A to byl chaos,“ tvrdil Prince.
„Kdyby nedošlo k incidentu, nic bychom o jejich fungování nevěděli. Kolik lidí zabili členové Blackwateru a dalších společností?“ kritizoval působení skupiny irácký poslanec Omar Abdul Sattar.
Obavy o civilisty
Právě na skandál kolem iráckého působení předchozí Princeovy společnosti poukazují i kritici jeho mise v Haiti. Obávají se, že v už tak chaotickém prostředí nebudou kontraktoři v krizových situacích brát ohled na civilisty. Na hrozbu civilních ztrát při střetu s gangy upozorňují i příslušníci mezinárodních jednotek, které na Haiti působí.
„To jsou civilisti. Začínají utíkat, protože vědí, že se každou chvilkou může strhnout přestřelka,“ popsal Arnold Mugo, velitel keňské hlídky mise MSS: SIM Hlídka Keňani.
Princeova společnost na Haiti působí už od března. Zatím jen sbírá informace a monitoruje situaci. Než začne bojovat proti gangům, musí ještě vyřešit například to, jak bude fungovat vedle haitské policie a bezpečnostních jednotek OSN.
Město barikád a zón
Podle bývalého komunikačního manažera Lékařů bez hranic Jana Böhma je celé hlavní město Haiti rozděleno na několik menších zón. „Každé sousedství je oddělené barikádami – buď z kamení, ze dřeva, z vraků aut, občas jsou to plechová vrata. Ta uzavírají jednotlivé části města na takové malé ostrůvky, na noc se zavírají. Uvnitř těch ostrůvků se dá jakž takž pohybovat,“ popsal.
Böhm popsal, že řada jeho kolegů neviděla moře i dva nebo tři roky, jelikož se k němu nemohou dostat. „Pohyb po městě je všeobecně velice nebezpečný a velice komplikovaný,“ vysvětlil. V současnosti, kdy v oblasti silně prší, je navíc část města, která je položena níže na kopci, dle něj „zaplavena odpadky špinavé vody“.
Haiti je dle Böhma příkladem toho, že i ve vyhroceném a nepřehledném konfliktu je třeba dodržovat některá pravidla. „Zejména neútočit na humanitární pracovníky, na zdravotníky, na pacienty, respektovat nezávislost těchto pilířů,“ poznamenal. Na Haiti je dle něj vidět, jak devastující může být, když se tyto zásady přestanou respektovat.
