Děti tvoří až polovinu členů haitských gangů. Žene je i snaha podpořit blízké

Děti tvoří až polovinu členů ozbrojených skupin na Haiti. Gangy je verbují pod pohrůžkou, případně se k nim neplnoletí přidávají, aby zajistili své rodiny. Za poslední rok počet nezletilých naverbovaných gangy v této karibské zemi sužované násilím vzrostl o 70 procent, informují média s odvoláním na novou zprávu Dětského fondu OSN (UNICEF).

Podle OSN v současnosti 30 až 50 procent všech členů gangů na Haiti tvoří děti. „Jedná se o velmi znepokojivý trend,“ je přesvědčená Geeta Narayanová, představitelka UNICEF na Haiti.

K rozsáhlému náboru dětí do gangů podle UNICEF vedou eskalující násilí, všudypřítomná chudoba, nedostatečný přístup ke vzdělání a faktický kolaps základních služeb. Děti do gangů vstupují, aby mohly podporovat své rodiny, nebo pod pohrůžkou. Mnohé z nich jsou rekrutovány poté, co byly oddělené od svých opatrovníků.

„Děti na Haiti se ocitly v začarovaném kruhu. Jsou verbovány ozbrojenými skupinami, které přiživují jejich zoufalství, a jejich počet nepřestává růst,“ uvedla ředitelka UNICEF Catherine Russellová ve zprávě. Podle UNICEF je nutné tento „nepřijatelný“ trend zvrátit a zajistit, aby se bezpečnost a blaho dětí staly pro všechny strany prioritou.

Nárůst útoků gangů

Od konce února se Haiti, chudá země, kterou již několik let zmítá krize, potýká s nárůstem útoků gangů, které jsou obviňovány z velkého počtu vražd, únosů a případů sexuálního násilí. Tyto skupiny ovládají přibližně 80 procent hlavního města Port-au-Prince a pravidelně útočí na civilisty navzdory tomu, že v letošním roce byla na Haiti vyslána bezpečnostní mise vedená Keňou a podporovaná OSN.

Pod vedením bývalého policisty Jimmyho Chériziera, přezdívaného Barbecue, se na Haiti v únoru zformovala aliance většiny tamních ozbrojených skupin Viv Ansanm s cílem vystrnadit premiéra Ariela Henryho. Ten z funkce předsedy kabinetu odstoupil v dubnu. Po týdnech bojů o kontrolu nad vládou jeho nástupce Garryho Conilla v listopadu odvolala přechodná prezidentská rada, která na jeho místo jmenovala Alixe Didiera Fils-Aimého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled