Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.

Peruánská vláda výnosem, který byl zveřejněn v oficiálním věstníku, zmenšila plochu chráněné oblasti kolem obrazců Nazca z 5633 kilometrů čtverečních na 3235, tedy asi o 42 procent. Vláda tvrdí, že v zóně, kterou z ochrany vyčlenila, žádné obrazce nejsou a že tudíž její krok archeologickou památku neohrozí.

„Archeologické ani žádné jiné dědictví tam není,“ řekl ministr energetiky a důlního průmyslu Jorge Montero. „A už tam neoperují ilegálně,“ dodal s odkazem na místní, kteří tam těží nerosty. V oblasti jsou ložiska železa, mědi či stříbra.

Smysl geoglyfů na planině Nazca, které zobrazují různá zvířata či neobvyklé lidské postavy a jsou rozpoznatelné pouze z větší výšky, zůstává záhadou. Podle některých teorií sloužily k náboženským rituálům jako způsob komunikace s bohy, někteří vědci naopak tvrdí, že šlo o astronomický kalendář. Někteří míní, že šlo o zavlažovací systém, podle pseudovědců jde o výtvor mimozemské civilizace.

Některé z obrazců zaznamenali už španělští dobyvatelé v 16. století. První, kdo se jim šířeji věnoval, byl americký historik Paul Kosok, který je studoval na místě ve 40. letech minulého století. Podle něj byly obrazce na zavlažovací systém příliš mělké. Kosok se přikláněl k vysvětlení, že šlo o astronomický kalendář.

V posledních letech našli japonští vědci na planině Nazca stovky nových obrazců či jejich zbytků různých velikostí, některé měřily až sto metrů, jiné jen pět a zobrazovaly například ptáky, opice, hady, rybu, kočku, lamu, dvouhlavého hada požírajícího dva lidi či lidskou postavu s hranatou hlavou a holí v ruce.

Právě možnost objevu nových obrazců v poslední době je argumentem, proč oblast i nadále chránit: mohou se tam nacházet další geoglyfy, které jsou jen zakryté prachem nebo vrstvami písku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 45 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 10 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...