Porušování lidských práv na Haiti dosáhlo podle OSN zcela nebývalé míry. Vinu nese chaos vyprovokovaný zločineckými gangy. Jejich přestřelky s policií tentokrát ohrožovaly lidi v okolí prezidentského paláce. Zůstalo po nich nejméně pět mrtvých civilistů. Zahraniční vlády proto pokračují v evakuaci svých občanů z ostrova. Politické řešení současné krize přitom zůstává v nedohlednu.
V zrcadle násilností, které karibským Haiti zmítají poslední dva měsíce, se odehrálo cosi nezvyklého. Tisíce neozbrojených lidí vyrazily na tradiční velikonoční procesí.
Do oslav se v druhém největším haitském městě Cap-Haitien zvaného i Le Cap zapojila také učitelka Nun Neethoudijf Méleancová. V příběhu dvaadvacetileté dámy se odrážejí tragédie hroutícího se státu. Pochází z Port-au-Prince. O matku přišla v roce 2010, když ji jako jednu z víc než sto tisíc obětí zabilo zemětřesení. Ona sama nedávno utekla před nebezpečnými gangy na sever.
„Mám přátele, kteří se po škole rozhodli otevřít obchod a podnikat, ale po nějaké době je buď zabili, nebo okradli,“ popsala Méleancová, která čeká na zprávu od otce, jenž se rozhodl v metropoli zůstat. I o svátcích v ní přitom bojovaly zločinecké skupiny s policií, a to v blízkosti čtvrti, kde rodina bydlí.
Podle OSN za první čtvrtletí letošního roku sílící gangy zabily víc než patnáct set lidí – včetně těch, kteří se k nim odmítli přidat. Šedesát dalších zlynčovali členové takzvané domobrany v místech, kam se policie neodvažuje vstoupit. „Gangy terorizují obyvatele a nemají slitování. Prostě zabíjejí a lidé umírají,“ řekla starostka Cap-Haitien Yvrose Pierrová.
Dočasný premiér vládne zemi už tři roky
Ozbrojené skupiny rozpoutaly vlnu násilností koncem února, aby donutily k demisi nezvoleného premiéra Ariela Henryho. Oficiálně dočasný, ve skutečnosti už tři roky vládnoucí šéf kabinetu ze zahraničí slíbil, že odstoupí, až se podaří sestavit přechodnou radu. Jména jejích členů ale dosud nezveřejnil. Navíc začal tvrdit, že takový orgán odporuje ústavě.
„Prezidentská přechodná rada byla na Haiti vytvořena, ale to nezaručuje bezpečnost. Proto jsme se rozhodli odvézt naše občany pryč,“ uvedla mexická ministryně zahraničí Alicia Barcenová. Své občany ze země, kde nefunguje letiště ani hlavní přístavy, evakuují také Francouzi, Kanaďané a Američané.
Zaměstnance stahují i humanitární organizace. Jedna z nejchudších zemí světa je přitom na zahraniční pomoci závislá. A další vyhlídky vypadají spíš beznadějně. OSN odhaduje, že k potlačení gangů by bylo třeba asi pět tisíc příslušníků mezinárodních jednotek. Jenže loni v říjnu schválenou misi stále ještě nezahájila.
