Haitský premiér Ariel Henry oznámil, že rezignuje a předá moc přechodné vládě, která tuto karibskou zemi dovede k volbám. K tomuto kroku přistoupil po pondělním zasedání Karibského společenství (Caricom), jehož se účastnil i americký ministr zahraničí Antony Blinken a které jednalo o krizové situaci na Haiti. V zemi se koncem února proti vládě vzbouřily gangy, které už několik let ovládají její části. Podle televize CNN hodlá Henry zůstat v úřadu až do jmenování přechodné vlády. Americké ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že očekává do dvou dnů na Haiti vytvoření dočasné rady, která posléze jmenuje premiéra přechodného kabinetu. Podle agentury Reuters ale není jasné, jak rychle k tomu dojde, jelikož na Haiti je stále nepřehledná situace.
Haitský premiér rezignoval, jak požadovaly vzbouřené gangy
Ariel Henry je od minulého týdne v Portoriku, kde zůstává kvůli chaosu ve své zemi. Přiletěl tam z Keni, kde jednal o vyslání policistů na pomoc haitské vládě v boji s gangy. Keňa má podle loňského rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN vést mezinárodní misi, o jejíž vyslání Henry požádal už v říjnu 2022.
Blinken na setkání regionálních lídrů oznámil, že americké ministerstvo obrany zdvojnásobí svou podporu této mise ze sta milionů dolarů na dvě stě milionů dolarů. „Celková částka, kterou Spojené státy věnují, tak bude tři sta milionů dolarů,“ prohlásil.
V úterý ale keňská vláda oznámila, že kvůli Henryho demisi pozastavuje vyslání tisícovky svých policistů, přičemž situaci přehodnotí poté, co bude nastolena nová haitská vláda. Proti vyslání keňských policistů se ostatně už v lednu postavil keňský soud, ačkoli to loni schválil i parlament této africké země.
Na Haiti předminulý týden vypukla vzpoura několika zločineckých gangů, které se spojily ve snaze svrhnout Henryho vládu. Henry byl v tu dobu na návštěvě Keni, odkud se však s ohledem na situaci nevrátil a uchýlil se do Portorika. Haitská vláda kvůli nepokojům vyhlásila v metropoli Port-au-Prince a okolí výjimečný stav. Spojené státy Henryho nejprve vyzvaly, aby provedl změny ve vládě. Po dalším tlaku z okolních zemí však oznámil svou rezignaci.
Žádná oběť není pro Haiti dost velká, řekl Henry
Tu podle agentury AFP potvrdil americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi, který v pondělí spolu s lídry společenství Caricom jednal na Jamajce o možnosti vytvoření přechodné vlády a předání moci na Haiti.
„Vláda, kterou vedu, nemůže zůstat k této situaci necitlivá. Jak jsem vždy říkal, žádná oběť není pro naši vlast, Haiti, příliš velká,“ prohlásil posléze Henry v rezignačním projevu zveřejněném na internetu.
Po oznámení Henryho rezignace prezident Guyany a předseda Caricomu Irfaan Ali oznámil přechodnou dohodu o správě země, která připravuje půdu pro pokojné předání moci. Podle Aliho bude vytvořena sedmičlenná prezidentská rada, která povede přechod k volbám a jmenuje nového prozatímního premiéra.
Henry byl nejdéle sloužícím premiérem od schválení haitské ústavy v roce 1987, což je v politicky nestabilní zemi s neustálou obměnou premiérů překvapivý výkon, uvedla agentura AP.
Po vraždě prezidenta sliboval volby
Čtyřiasedmdesátiletý Henry je od července 2021 premiérem i prezidentem. Funkce se ujal dočasně po atentátu na prezidenta Jovenela Moïseho, který jej vybral jako svého nástupce. Henry tehdy slíbil uspořádat prezidentské a parlamentní volby, což se dosud nestalo.
Konala se kvůli tomu už řada demonstrací, které pak v poslední době zesílily poté, co Henry na začátku února slíbil předat moc nově zvolenému prezidentovi, k čemuž se zavázal po dohodě s politickými stranami, zástupci občanské společnosti a soukromého sektoru v prosinci 2022.
Henry tvrdí, že volby nemohl uspořádat kvůli násilnostem gangů. Ty už několik let sužují tuto nejchudší americkou zemi, kde nefunguje už ani parlament, volby do něj se konaly naposled v roce 2016. Proti Henryho vládě se na Haiti konala už řada demonstrací, poslední vlna vypukla letos v lednu a zesílila začátkem minulého měsíce.
Haitské gangy koncem předminulého týdne začaly přepadat policejní stanice a několik policistů zabily. Vnikly rovněž do dvou největších vězení v zemi, odkud pustily na svobodu asi čtyři tisíce vězňů. Zločinecké skupiny ovládají asi čtyři pětiny metropole Port-au-Prince.
Asi nejznámějším gangem je skupina bývalého policisty Jimmyho Chériziera, přezdívaného Barbecue. „To my, Haiťané, musíme rozhodnout o tom, kde povede tuto zemi a jakou podobu vlády budeme chtít,“ prohlásil Chérizier, který vyzývá k povstání proti vládě a Henryho obvinil z podílu na zosnování atentátu na prezidenta Moïseho. Chérizier také vyhrožoval „občanskou válkou, která povede ke genocidě“, pokud Henry zůstane u moci. Několik západních zemí již evakuovalo část svých občanů.
Selhání institucí i zahraniční intervence
Podle některých analytiků stojí za nárůstem násilností na Haiti a protivládní vzpourou gangů selhání státních institucí, k němuž přispěla i řada zahraničních či mezinárodních intervencí. „Nebyla to policie, kdo bránil vládu v národním paláci,“ připomněl podle AP americký odborník na Haiti Michael Deibert události z prosince 2001. „Byly to tisíce ozbrojených civilistů,“ uvedl Deibert, jenž zažil tehdejší nepokoje v Port-au-Prince, které vedl bývalý policejní důstojník Guy Philipe. Ten se loni vrátil do vlasti poté, co si odpykal několik let v americkém vězení za praní špinavých peněz z obchodu s drogami, a zapojil se i do letošních protivládních protestů.
Podle Roberta Fattona z Virginské univerzity má každý klíčový hráč v haitské společnosti „své gangy“ a spolu s nimi haitští politici a obchodníci vydělávají peníze na nelegální činnosti, včetně vydírání, únosů či obchodu s drogami a zbraněmi. Na Haiti je populární rčení, že existují gangsteři v sandálech a gangsteři v bílé košili a kravatě.
Haiti nemá stálou armádu ani dostatečně silnou policii. Haitský policejní sbor čítá asi devět tisíc členů, ale podle odhadu OSN by jich v této jedenáctimilionové zemi bylo potřeba zhruba třikrát tolik. Bezpečnost v zemi zajišťovaly v minulosti americké síly či jednotky OSN, které přicházely a odcházely.
„Před zemětřesením v roce 2010 bylo osmdesát procent veřejných služeb na Haiti kontrolováno soukromými subjekty. Ať už to byly neziskové organizace či církve, rozvojové banky nebo soukromý sektor, ale ne stát,“ řekl serveru BBC Mundo ekonom Jake Johnson z amerického think tanku CEPR ve Washingtonu.
Podle Johnsona je příkladem politických elit podporovaných zvenčí i poslední premiér Ariel Henry, který se ujal vedení země v červenci 2021 s podporou Spojených států a dalších zemí. „Ptáte se, proč neuspěl? Protože legitimitu nemůžete vnutit zvenčí,“ uvedl Johnson.
Také způsob poskytování humanitární pomoci může mít svá negativa. Například po přírodních katastrofách samozřejmě lidé potřebují jídlo. Z dlouhodobé hlediska je ale důležité pomoci místním obyvatelům získávat potraviny vlastní. „Dovoz potravin po delší dobu může ublížit místním farmářům. Ti se pak stěhují z venkova do měst, která jsou přelidněná, a ne všichni se tam uživí,“ dodal Johnson.
