Hamás nechce palestinský stát, ale zničit Izrael, řekl ČT exprezident Rivlin

Nahrávám video

Izrael čelí kvůli svým aktivitám v Pásmu Gazy stále většímu mezinárodnímu tlaku. Zpráva tříčlenné komise OSN tvrdí, že se Jeruzalém dopouští v enklávě genocidy. Okolnostem války mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás se v exkluzivním rozhovoru pro ČT věnoval izraelský exprezident Reuven Rivlin. Konflikt je dle něj v polovině, upozornil také, že Hamás chce s Izraelem skoncovat. Věnoval se též možnému dvoustátnímu řešení sporu, lidé v Gaze se dle něj musejí rozhodnout, zda dále podporovat Hamás.

Jsme teprve uprostřed války, protože Hamás nejsou bojovníci za svobodu. Jsou velmi, velmi dychtiví prosadit islámské myšlenky, ideje džihádu, jak tomu říkají v arabštině. Džihád je svatá válka proti Izraeli. Nechtějí nezávislý palestinský stát. Chtějí Izrael zničit, skoncovat s ním. A to je skutečný problém, protože posledních dvacet let neustále ostřelují naše města na jihu. Stejně jako Hizballáh na severu.

Jsou tu sunnité a šíité, všichni podporovaní Íránem. A ten si stanovil jako jeden ze svých cílů zničení židovského státu na Blízkém východě. A to je velmi, velmi špatné. My jsme si do 7. října mysleli, že Hamás je možná připravený se usadit v Gaze. Vládnout tam a pochopit, že neexistuje jiná možnost než žít vedle Izraelců. A že spolupráce nám všem může přinést mnoho výhod. Když ale vyznáváte ideologii likvidace druhé strany, máme problém. V minulosti, před 80 lety, se rodina národů rozhodla, že už nikdy více. Řekla: nikdy více.

Ministr (Itamar) Ben Gvir nedávno slíbil policistům, že na místě trosek Gaza City bude stát luxusní čtvrť pro izraelské policisty, tedy že tam budou žít Izraelci místo Palestinců. A to zdaleka není první takový výrok. Jeho kolega ministr (financí Becal'el) Smotrič opakovaně řekl, že obyvatelé Gazy budou vyhnáni.

Většina lidí v Izraeli s tím, co řekli, nesouhlasí. Mají právo to říkat, protože žijeme v demokracii. Opravdu vyjadřují svá přání. Vyjadřují své názory. Jsem ale přesvědčený, že devadesát procent Izraelců jejich názory nepřijímá. Ale co se počítá, je to, že vláda svým způsobem možná přijímá jejich myšlenky a požadavky jako členů koalice. Ale musím vám říct, že tito extremisté nejsou v Izraeli většinou. To je to nejmenší, co mohu říct. Jsou menšinou, zastupují 10 procent nebo 12 procent lidí.

Zvláštní ad-hoc komise OSN se ale přidala k některým nevládním organizacím, které už dříve prohlásily, že Izrael páchá genocidu a válečné zločiny v celém Pásmu Gazy. Jak se na to díváte?

Je třeba vzít v úvahu, že to, co Hamás spáchal 7. října, podporovalo 75 procent obyvatel Gazy. Podporovali myšlenky Hamásu. Dnes poskytují útočiště lidem z Hamásu tím, že dělají to, co jim řeknou. To, co jim Hamás nařídí. Je těžké zajmout jejich lidi, když dnes každý obyvatel Gazy může být v jednu chvíli nešťastným člověkem a v další chvíli jedním z teroristů. Takže máme problém.

Co se týče Agentury OSN pro palestinské uprchlíky neboli UNRWA, je tu hodně pokrytectví, co se týká Izraele. Rakety, které na nás odpalují, střílejí na Izrael ze škol a z nemocnic, které provozuje právě UNRWA. Hamás opravdu zneužil možnosti používat UNRWA jako krytí toho, co dělají proti Izraeli.

Nálada je dnes v Izraeli velmi, velmi, řekl bych, komplikovaná. Na jedné straně, když vidíme, co se děje s civilním obyvatelstvem a dětmi v Gaze, si všichni opravdu uvědomují, jak je to hrozné. Jak velice je to hrozné. Na druhou stranu tam všichni lidé poslouchají Hamás. Všichni plní rozkazy Hamásu, ať dělá, co dělá. To oni se musejí rozhodnout, že už toho bylo dost. Že už Hamás nenechají, aby jim vládl.

Jak vidíte budoucnost Gazy? Jak vidíte budoucnost řešení dvou států?

Lidé v Gaze se musejí rozhodnout. V minulosti vyhnali Mahmúda Abbáse a jeho palestinskou vládu. My s tím tenkrát v Gaze neměli nic společného, když je vyhnali a povraždili všechny ty lidi, kteří jim přišli za palestinskou stranu vládnout. Rozhodli se být nezávislí na palestinské vládě. Jiní lidé zase věří, že o Gazu se má opět starat právě ona. Egypťané zatím odmítají byť jen přemýšlet o tom, že by se postarali o obyvatelstvo Gazy. Arabské národy se musejí také rozhodnout, co se bude dít dál.

Když ale vidím, co se v Gaze děje, říkám si: jak je to možné? Musíme to zastavit. Ale nepůjde to do té doby, než Palestinci přestanou podporovat Hamás. Do té doby, než dojdou k názoru, že aby mohli žít v bezpečí, aby mohli žít na vysoké úrovni, nebo aspoň na rozumně vysoké úrovni, musejí opustit myšlenky na válku, musejí opustit myšlenky islamistického džihádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na oblast kolem Buči nepřežilo 27 lidí, uvedly místní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 20 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
před 58 mminutami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 1 hhodinou

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 4 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.