Izrael páchá v Gaze genocidu, ukázalo vyšetřování OSN

8 minut
Události ČT: Izraelská ofenziva v Gaze
Zdroj: ČT24

Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu a premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a bývalý ministr obrany Joav Galant k ní podněcovali, uvedla podle agentury AFP nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území ve zprávě. Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron ji označil podle agentury Reuters za skandální a nepravdivou. Zprávu podle AFP kategoricky odmítlo také izraelské ministerstvo zahraničí, které zároveň vyzvalo k okamžitému zrušení komise.

„Došli jsme k závěru, že v Gaze se odehrává genocida, která i nadále pokračuje, a že za ni nese odpovědnost Stát Izrael,“ cituje AFP předsedkyni komise Navi Pillayovou.

Zpráva komise uvádí, že Netanjahu, Herzog a Galant podněcovali ke genocidě a že izraelské úřady proti nim nezahájily žádná opatření, aby toto jednání potrestaly.

Podle vyšetřovací komise zřízené Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) explicitní vyjádření izraelských civilních i vojenských představitelů spolu se systematickým jednáním izraelské armády naznačují, že činy genocidy byly spáchány s úmyslem zničit „Palestince v Pásmu Gazy jako skupinu“, napsala AFP.

Izraelské úřady a ozbrojené síly se od října 2023 dopustily podle komise čtyř z pěti činů uvedených v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948. Mezi ně mimo jiné patří usmrcení příslušníků skupiny či úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení.

„Mezinárodní společenství nemůže přehlížet genocidní kampaň, kterou Izrael proti Palestincům v Pásmu Gazy zahájil,“ upozornila Pillayová při zveřejnění zprávy. Nečinnost se podle ní rovná spoluvině.

15 minut
Události, komentáře: Situace v Gaze
Zdroj: ČT24

Izrael mluví o „lžích“

Izraelské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že zpráva komise je založena na „lžích šířených hnutím Hamás“, které ostatní opakují. Autoři zprávy jsou podle ministerstva známí „otevřeně antisemitskými postoji“ a slouží jako zástupci Hamásu, napsala AFP.

Předsedkyně komise Pillayová byla v minulosti soudkyní a později i předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu, který soudil osoby obviněné z podílu na rwandské genocidě z roku 1994. Izraelští představitelé obviňují své kritiky z antisemitismu pravidelně, v minulosti z antisemitismu nebo jeho rozdmýchávání obvinili španělského premiéra Pedra Sáncheze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.

Dění v Pásmu Gazy za genocidu označily dříve například Amnesty International a další organizace na ochranu lidských práv. Izraelskou válku v Pásmu Gazy označilo na konci srpna za genocidu z právního hlediska i akademické Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS). Tento měsíc nazval dění v Pásmu Gazy genocidou španělský premiér Sánchez. Izrael tyto kritiky v minulosti odmítal.

Politický geograf Vladimír Baar řekl, že ještě zřejmě tisíce lidí jsou stále opevněni v Pásmu Gazy v tunelech, s tím, že se připravovali na tvrdý útok na židovský stát „s genocidním záměrem zničit Izrael a vyhladit židovské obyvatelstvo“. To, že byl takový úmysl ze strany Hamásu, podle něj ale nyní vůbec nezaznívá.

8 minut
Politický a kulturní geograf Vladimír Baar ke zprávě OSN k páchání genocidy v Pásmu Gaza
Zdroj: ČT24

Další obvinění

V prosinci 2023 podala Jihoafrická republika k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) žádost o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle JAR dopouští v Pásmu Gazy genocidy mimo jiné tím, že civilistům nezajišťuje dost jídla, vody, léků, paliva ani bezpečný úkryt. Soud zatím v této věci nerozhodl, ale několikrát vyzval Izrael, aby zvýšil dodávky humanitární pomoci do Gazy.

Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, vydal loni v listopadu na Netanjahua a Galanta zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), jehož jurisdikci však Izrael neuznává.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy kontrolovaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích zabito pětašedesát tisíc Palestinců, uvedla agentura WAFA. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většina obětí jsou civilisté.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 4 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...