Izrael páchá v Gaze genocidu, ukázalo vyšetřování OSN

Nahrávám video

Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu a premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a bývalý ministr obrany Joav Galant k ní podněcovali, uvedla podle agentury AFP nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území ve zprávě. Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron ji označil podle agentury Reuters za skandální a nepravdivou. Zprávu podle AFP kategoricky odmítlo také izraelské ministerstvo zahraničí, které zároveň vyzvalo k okamžitému zrušení komise.

„Došli jsme k závěru, že v Gaze se odehrává genocida, která i nadále pokračuje, a že za ni nese odpovědnost Stát Izrael,“ cituje AFP předsedkyni komise Navi Pillayovou.

Zpráva komise uvádí, že Netanjahu, Herzog a Galant podněcovali ke genocidě a že izraelské úřady proti nim nezahájily žádná opatření, aby toto jednání potrestaly.

Podle vyšetřovací komise zřízené Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) explicitní vyjádření izraelských civilních i vojenských představitelů spolu se systematickým jednáním izraelské armády naznačují, že činy genocidy byly spáchány s úmyslem zničit „Palestince v Pásmu Gazy jako skupinu“, napsala AFP.

Izraelské úřady a ozbrojené síly se od října 2023 dopustily podle komise čtyř z pěti činů uvedených v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948. Mezi ně mimo jiné patří usmrcení příslušníků skupiny či úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení.

„Mezinárodní společenství nemůže přehlížet genocidní kampaň, kterou Izrael proti Palestincům v Pásmu Gazy zahájil,“ upozornila Pillayová při zveřejnění zprávy. Nečinnost se podle ní rovná spoluvině.

Nahrávám video

Izrael mluví o „lžích“

Izraelské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že zpráva komise je založena na „lžích šířených hnutím Hamás“, které ostatní opakují. Autoři zprávy jsou podle ministerstva známí „otevřeně antisemitskými postoji“ a slouží jako zástupci Hamásu, napsala AFP.

Předsedkyně komise Pillayová byla v minulosti soudkyní a později i předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu, který soudil osoby obviněné z podílu na rwandské genocidě z roku 1994. Izraelští představitelé obviňují své kritiky z antisemitismu pravidelně, v minulosti z antisemitismu nebo jeho rozdmýchávání obvinili španělského premiéra Pedra Sáncheze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.

Dění v Pásmu Gazy za genocidu označily dříve například Amnesty International a další organizace na ochranu lidských práv. Izraelskou válku v Pásmu Gazy označilo na konci srpna za genocidu z právního hlediska i akademické Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS). Tento měsíc nazval dění v Pásmu Gazy genocidou španělský premiér Sánchez. Izrael tyto kritiky v minulosti odmítal.

Politický geograf Vladimír Baar řekl, že ještě zřejmě tisíce lidí jsou stále opevněni v Pásmu Gazy v tunelech, s tím, že se připravovali na tvrdý útok na židovský stát „s genocidním záměrem zničit Izrael a vyhladit židovské obyvatelstvo“. To, že byl takový úmysl ze strany Hamásu, podle něj ale nyní vůbec nezaznívá.

Nahrávám video

Další obvinění

V prosinci 2023 podala Jihoafrická republika k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) žádost o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle JAR dopouští v Pásmu Gazy genocidy mimo jiné tím, že civilistům nezajišťuje dost jídla, vody, léků, paliva ani bezpečný úkryt. Soud zatím v této věci nerozhodl, ale několikrát vyzval Izrael, aby zvýšil dodávky humanitární pomoci do Gazy.

Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, vydal loni v listopadu na Netanjahua a Galanta zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), jehož jurisdikci však Izrael neuznává.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy kontrolovaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích zabito pětašedesát tisíc Palestinců, uvedla agentura WAFA. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většina obětí jsou civilisté.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 49 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...