Izraelská armáda zahájila rozšířenou operaci ve městě Gaza s cílem zničit vojenskou infrastrukturu teroristického Hamásu a vyzvala tamní obyvatele, aby se okamžitě evakuovali na jih, píše AP s odvoláním na mluvčího armády, který město označil za nebezpečnou bojovou zónu. Začátek intenzivní operace v Gaze podle serveru Ynet potvrdil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Média s odkazem na zdravotníky uvádí, že od půlnoci z pondělí na úterý do úterního večera při úderech v oblasti zahynuly desítky Palestinců.
Katarská stanice al-Džazíra v úterý večer na webu napsala, že podle jejích zpravodajů v Pásmu Gazy izraelské údery zabily od půlnoci 106 lidí. Stanice se odkazuje na informace, které shromáždila z různých nemocnic v regionu.
Agentura Reuters rovněž s odkazem na zdravotnické zdroje uvedla, že v Pásmu v souvislosti s válkou v úterý zemřelo 75 osob, většina přímo ve městě Gaza. Agentura s odkazem na tvrzení palestinských zdravotnických zdrojů informovala o tom, že izraelská raketa zasáhla u metropole vůz, na jehož palubě byli Palestinci, kteří se snažili z oblasti odjet. Izraelská armáda to nekomentovala. Agentura AFP informovala s odkazem na civilní ochranu kontrolovanou Hamásem, že během úterý zemřelo nejméně 44 Palestinců.
Během minulého týdne izraelská armáda zvýšila počet vzdušných útoků na město Gaza a zničila desítky výškových budov, které podle ní Hamás využíval pro vojenské účely. Bombardování Gazy nabralo na intenzitě v pondělí večer, načež do města vjely první izraelské tanky a další vozy, uvedl server Axios s odvoláním na místní média.
„Evidentně, zpětně nahlíženo, toto byl cíl izraelské armády – prostřednictvím masivních opakovaných náletů, ničení některých výškových budov v Gaza City, zasahování cílů spojených s hnutím Hamás –, to vše byla příprava pro začátek pozemní operace v masivnějším měřítku,“ popsal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Netanjahu operaci potvrdil u soudu
„Zahájili jsme významnou operaci v Gaze,“ prohlásil Netanjahu v úterý ráno u soudu, kde vypovídá ve vlastní korupční kauze. Současně soud požádal, aby jej omluvil z pravidelných výpovědí, když se „dějí důležité věci“.
Nejmenovaný představitel armády židovského státu na dopoledním brífinku dle agentur uvedl, že Izrael v noci na úterý zahájil hlavní část pozemní operace v Gaze a vojáci postupují hlouběji do města směrem k jeho centru. Armáda hodlá postupně navyšovat počet svých vojáků ve městě a je připravena pokračovat v operaci tak dlouho, jak bude třeba k porážce Hamásu. Její prioritou přitom bude bezpečnost civilistů a rukojmí, dodal zástupce armády. Dodal, že ve městě podle odhadů zůstává na tři tisíce členů Hamásu.
„Město Gaza je považováno za nebezpečnou bojovou zónu, pobyt v této oblasti vás vystavuje nebezpečí,“ uvedl mluvčí armády Avichaj Adraee v arabštině na síti X.
Netanjahu později v úterý řekl, že se Izrael snaží otevřít nové evakuační trasy z města. „Nyní se snažíme otevřít další trasy, abychom umožnili rychlejší evakuaci obyvatel (města) Gazy a oddělili je od teroristů, na které chceme udeřit,“ sdělil ve videonahrávce z velitelského stanoviště izraelské armády.
Po týdnech varování, že židovský stát rozšíří svou operaci ve městě Gaza, tento vývoj v úterý časně ráno signalizoval také ministr obrany Jisra'el Kac, když prohlásil, že „Gaza hoří“. „Armáda zasahuje proti teroristické infrastruktuře železnou pěstí a její vojáci statečně bojují, aby vytvořili podmínky pro propuštění rukojmí a porážku Hamásu. Neustoupíme a neuděláme krok zpět – dokud tuto misi nedokončíme,“ napsal na síti X.
Sloupce zvířeného prachu a dunění
Borek po jedenácté dopoledne SELČ popsal, že nad městem Gaza se objevují sloupce zvířeného prachu, který je způsoben pohyby izraelské techniky. „V tuto chvíli podle oficiálních údajů izraelské armády se do pozemní operace zapojily dvě divize izraelské armády – to znamená, dejme tomu, nižší desítky tisíc izraelských vojáků. A opravdu všude v okolí je vidět soustředění vojenské techniky,“ ilustroval situaci z jižního Izraele asi tři kilometry od Gaza City.
Podle Borka židovský stát dává oficiálně najevo, že ke dvěma divizím se mají připojit ještě další. Popsal také, že z Pásma Gazy se ozývalo intenzivní dunění.
Izraelská armáda v ranním prohlášení uvedla, že „nové fáze“ operace proti Hamásu, nazvané Gedeónovy vozy B, se účastní dvě divize složené z desítek tisíc vojáků. V příštích dnech by se k nim měla přidat třetí divize s dalšími desítkami tisíc vojáků. Do akce bylo povoláno přibližně šedesát tisíc záložníků, vedle dalších sedmdesáti tisíc, kteří jsou již ve službě, napsal server The Times of Israel. Armáda tvrdí, že účast rezervistů je vysoká, ve většině jednotek dosahuje 75 až 85 procent.
Výzvy k evakuaci
Mluvčí armády Adraee civilisty vyzval, aby oblast okamžitě opustili a vydali se do Izraelem vyznačené „humanitární“ zóny na jihu Pásma, kterou Izrael označuje za bezpečnou.
Podle armády z města dosud odešlo přes čtyřicet procent ze zhruba milionu obyvatel. V pondělí izraelská armáda uvedla, že se z města zatím evakuovalo více než 350 tisíc Palestinců, stejný odhad podle Reuters uvádí i Hamás. OSN oproti tomu odhaduje, že z Gazy uprchlo přibližně 220 tisíc Palestinců, z toho více než sedmdesát tisíc jen za několik posledních dní.
Nejmenovaný armádní představitel řekl, že Izrael na jihu zintenzivní „humanitární úsilí“.
Izrael vyzývá obyvatele hladem sužovaného města k evakuaci už nejméně měsíc. Mnozí z nich však říkají, že nemají kam odejít, mimo jiné vzhledem k tomu, že jih Pásma už je přelidněný.
„Je to jako utíkat před smrtí vstříc smrti“
Dlouhé kolony Palestinců ve středu proudily směrem na jih po pobřežní cestě na oslích povozech, rikšách či ve vozech naložených po střechu osobními věcmi a matracemi, zatímco jiní z desítek tisíc lidí, kteří se snaží uprchnout před oznámenou ofenzivou, jdou pěšky, píší agentury. Uváznutá vozidla byla naložená osobním majetkem a matracemi evakuujících se lidí, informuje AP.
„Ničí obytné věže, pilíře našeho města, mešity, školy i silnice,“ popsal pro agenturu Reuters v textové zprávě sedmdesátiletý Abú Támir, který se svou rodinou absolvuje náročnou cestu na jih. „Vymazávají naše vzpomínky.“
Někteří obyvatelé i přes intenzivní bombardování zůstávají i proto, že například nemají peníze na dopravu a nákup stanu, nebo se domnívají, že stejně nebudou jinde v bezpečí. „Je to jako utíkat před smrtí vstříc smrti, proto nikam nejdeme,“ řekla Reuters Um Mohammadová, obyvatelky předměstí Sabra, které je už několik dní pod leteckou i pozemní palbou a kam pronikly i izraelské tanky.
BBC mluvila s 34letou ženou jménem Alá prchající ze severu města Gaza. „Byla jsem v práci a izraelské síly zamířily útok na mnoho budov kolem mé kanceláře. Lidé zůstali na ulicích. Byla to šílená situace,“ popsala situaci před svým odjezdem. „Už jsem byla vysídlena z Rafahu do Chán Júnisu. Je ponižující zažít to všechno znovu. Cítím se tak zoufalá,“ řekla Alá. „Je srdcervoucí vidět, jak se Gaza rozpadá,“ dodala.
Další příběh, který zprostředkovala BBC, je vyprávění zdravotní sestry Haná Almazunové. Ta vzhledem ke svému povolání chce zůstat v obléhaném městě Gaza, ale snaží se o evakuaci svých tří dětí.
„Neustálé bombardování, požáry, neustálé výhrůžky, všechno je špatné,“ popsala. Podle svých slov bydlí na stejné ulici, kde stál výškový dům zničený při izraelském bombardování. „Snažím se evakuovat svou rodinu, ale čekáme na vozidlo,“ říká. Podle ní rodina za evakuační transport zaplatí až tisíc dolarů (necelých 21 tisíc korun). „Je to nebezpečné, ale situace vyžaduje moji přítomnost,“ popsala pro BBC důvod, proč se nenechá evakuovat společně se svými dětmi.
„Utečenci, kteří jsou donucení z města Gaza odejít, by se tam po ‚vyčištění města‘ od Hamásu měli vrátit. Reálně však mnozí kritici říkají, že to je velmi nerealistické,“ popsal ve vysílání ČT24 odborný asistent z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Vladimír Bízik. Jejich vysídlení však bude pravděpodobně trvalé, nebo minimálně na dohlednou dobu, a město Gaza bude pod vojenskou okupací.
Server Times of Israel upozornil na to, že ve městě stále přebývají stovky tisíc Palestinců. Očekává se proto, že izraelská operace zvýší počet obětí a prohloubí humanitární krizi v palestinské enklávě.
Bezpečnostní expert z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza připomněl, že Gaza patří mezi celosvětově vůbec nejhustěji obývané lokality. „Tím, že zahájíte takto náročnou operaci, to znamená přímý vojenský boj v hustě obydlené lokalitě, (…) tak samozřejmě je to extrémně náročná věc – nejen z vojenského hlediska, ale samozřejmě i z civilního hlediska, protože v takové situaci se nemůžete zcela jistě vyhnout ani kolaterálním obětem,“ upozornil.
Nemocnice na pokraji možností
Dětský fond OSN (UNICEF) varoval, že další stupňování vojenských operací znásobí utrpení dětí. Podle CNN UNICEF uvedl, že ve městě se nachází 450 tisíc traumatizovaných, vyčerpaných a hladomoru čelících dětí, jsou bez pomoci a se zhroucenou zdravotnickou péčí.
Podle informací CNN nemocniční zařízení v severní části města hlásí, že jsou na pokraji svých možností. Ministerstvo zdravotnictví ve městě Gaza ovládané Hamásem žádá o základní zdravotnický materiál a léky, které mají být dodávány do nemocnic kvůli katastrofálnímu vyčerpání zásob. „Životy mnoha civilistů, včetně předčasně narozených dětí, jsou ohroženy, pokud nemocnice a zdravotnický personál nebudou chráněni,“ uvedl pro CNN ředitel nemocnice v Gaze.
Charitativní organizace Lékařská pomoc pro Palestince (MAP) působící v Gaze uvedla, že bude ve své práci pokračovat. „MAP plánuje zůstat a pokračovat v práci v Gaze tak dlouho, jak náš tým bude moct. Čelí však stále obtížnější a nebezpečnější situaci, a to jak kvůli probíhajícím izraelským vojenským útokům na obytné budovy, tak i kvůli hrozbě nuceného vysídlování na jih,“ uvedla podle CNN ředitelka MAP pro Gazu Fikr Shalltootová.
Jedna z partnerských organizací MAP uvedla, že byla nucena pozastavit činnost ve svém sídle ve městě Gaza poté, co jim izraelské síly v sobotu daly dvoudenní lhůtu k evakuaci a přesunu zdravotnického vybavení na jih. Toto zařízení obsahovalo důležité zdravotnické vybavení včetně laboratorních a diagnostických nástrojů a jednoho ze dvou CT skenerů dostupných ve městě, informuje CNN.
V Tel Avivu byly slyšet exploze
Izraelský bezpečnostní kabinet v srpnu rozhodl o plánu dobýt město Gaza a zničit tak palestinské teroristické hnutí Hamás a zajistit návrat rukojmí zadržovaných ozbrojenci.
Zpravodaj Borek po šesté ráno SELČ popsal, že v Tel Avivu, který je od města Gaza vzdálen několik desítek kilometrů, záblesky z útoků vidět nebyly. Zdůvodnil to však i světelným smogem tamní třímilionové aglomerace. Byly ale slyšet exploze – hlavně večer nebo ráno.
Operace znamená eskalaci války, která trvá téměř dva roky. Axios také informoval, že proti zahájení ofenzivy se vyslovili šéfové izraelské armády i tajných služeb, podle nichž operace může ohrozit životy zbývajících dvou desítek rukojmí, která jsou stále naživu, a stát se „smrtící pastí“ pro izraelské vojáky.
Nová ofenziva začala několik hodin poté, co se americký ministr zahraničí Marco Rubio setkal v Jeruzalémě s izraelským premiérem Netanjahuem a členy jeho kabinetu. Šéf americké diplomacie prohlásil, že Izrael má ve válce v Pásmu Gazy „neotřesitelnou podporu“ Spojených států. Dva izraelští představitelé podle serveru Axios uvedli, že Rubio řekl Netanjahuovi, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa podporuje pozemní operaci, chce ale, aby byla provedena rychle a co nejdříve skončila.
„Chybná, bezohledná,“ zní z Evropy o ofenzivě
Evropská unie, Británie, řada dalších zemí i představitelé OSN novou ofenzivu ve městě Gaza odsoudili. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k okamžitému zastavení „bezdůvodné“ destrukce města, píše agentura Reuters. Šéf OSN António Guterres podle agentury uvedl, že válka v Pásmu Gazy je morálně, politicky i právně neúnosná. Vyjádřil také politování nad absencí vůle k „vážným jednáním“ o příměří ze strany Izraele.
Evropská unie Izrael vyzvala, aby nezesiloval své vojenské operace ve městě Gaza. Členové Evropské komise ve středu rozhodnou kvůli válce v Pásmu Gazy o uvalení nových sankcí na Jeruzalém, avizovala mluvčí EK Paula Pinhová. Tento návrh ostře odmítl izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, který nařkl Komisi, že svými kroky posílí teroristické hnutí Hamás.
Německo ofenzivu dle šéfa tamní diplomacie Johanna Wadephula považuje za „zcela chybnou cestu“. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová ofenzivu označila za naprosto bezohlednou a otřesnou. Kriticky se k válečným operacím vyjádřilo také Švédsko, Nizozemsko nebo Turecko.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž palestinští ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.
Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládají teroristé z Hamásu, bylo od začátku války při izraelských útocích zabito bezmála 65 tisíc Palestinců, uvedla agentura WAFA s odvoláním na úřad. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většina obětí jsou civilisté.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území v nově zveřejněné zprávě uvedla, že Izrael v Pásmu Gazy páchá genocidu.
