Izrael tvrdí, že do Pásma Gazy vpustil čtyři kamiony OSN s pohonnými hmotami, které přivážejí palivo pro nemocnice, pekárny a další klíčové služby. Podle zástupkyně vedoucího komunikace Lékařů bez hranic Terezy Wyn Haniakové se však situace i tak horší. Za posledních 24 hodin v regionu navíc podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zemřelo dalších šest lidí na podvýživu.
„Už téměř dva roky se dostáváme do situace, kdy si myslíme, že už to nemůže být horší, a ono se to vždy stane,“ prohlásila o humanitární situaci v Pásmu Gazy Wyn Haniaková. Region podle ní trpí nedostatkem vody a potravin. „Lidé hladoví, mnoho rodin přežívá na jednom jídle denně, infrastruktura je zničená, je kriticky málo paliva a zdravotních zásob,“ popsala.
Obrovským problémem v Gaze je podvýživa, říká Wyn Haniaková. „Lidé na místě hladoví. Důsledek nedostatku jídla vidíme v Gaze každý den,“ sdělila s odkazem na své kolegy z místa.
Míra podvýživy roste hlavně u dětí, sdělila zástupkyně vedoucího komunikace Lékařů bez hranic. „Před týdnem jsme dělali screening mezi pacienty – byly to děti od šesti měsíců do pěti let a kojící a těhotné ženy. Celkem 25 procent z nich bylo podvyživených. Situace je nesmírně kritická,“ poznamenala.
„Kolegyně, která do Pásma Gazy jezdí, popisovala, že i ženy v šestém měsíci těhotenství váží jen čtyřicet kilogramů. Kvůli tomu, že je tolik žen podvyživených, se rodí děti i předčasně. Je těžké se o ně postarat. Na jednotce intenzivní péče sdílí jeden inkubátor i pět dětí najednou,“ sdělila Wyn Haniaková.
Nedostatek nemocnic
„Podle Světové zdravotnické organizace je 94 procent všech nemocnic v Gaze úplně zničených nebo vážně poškozených. Neexistuje už žádná nemocnice, která by byla plně funkční. Ty, které zbývají, jsou přeplněné,“ informovala Wyn Haniaková.
Wyn Haniaková popsala, že do Pásma se daří dostat pouze základní materiál jako paracetamol, antibiotika či sterilní gázy. „Něco dovnitř proudí, ale je to vždy kapka po kapce a ve chvíli, kdy fungujete ve třech čtyřech nemocnicích a devíti deseti klinikách a máte tam dva miliony civilní populace, která potřebuje pomoct, tak se to nedá udržet,“ upozornila.
Na jedno lůžko podle ní čekají stovky pacientů, a lékaři tak musí dělat složitá rozhodnutí, kterému pacientovi pomůžou, a kterému ne. Věnují se tak pouze nejakutnějším případům.
„Je to jiné než jinde“
Wyn Haniaková dále poznamenala, že situace v Pásmu Gazy je odlišná od toho, jaká byla v jiných místech jejího pracovního působení – ať už na Haiti, Ukrajině či v Africe.
„Nemůžeme se spoléhat ani na to, že do Gazy zásoby nějakým způsobem proudí. (...) Mluvíme o strašně dlouhém období, kdy je buď úplná blokáda, nebo se pomoci pouští jen velmi malé procento,“ řekla Wyn Haniaková. To se podle ní podepisuje také na pracovnících organizace Lékaři bez hranic. „Naši kolegové chodí do práce vyčerpaní, i oni jsou hladoví. Někteří z nich jedí jednou denně. Když nedokáží nic sehnat, tak obden,“ popsala.
Proces s dovážením humanitární pomoci je podle Wyn Haniakové navíc velmi byrokratický a zdlouhavý. „Dříve se humanitární pomoc dovnitř dostávala pod hlavičkou OSN. (...) Nyní se jde přímo za izraelskou stranou – každá paleta se velmi důkladně kontroluje. Existuje i pravidlo izraelské strany takzvaných předmětů dvojího použití. Když se například jedná o kovový předmět, který může být teoreticky použit i pro vojenské účely, tak jej nelze dovnitř vůbec dostat. Patří mezi ně i skalpely či invalidní vozíky,“ uzavřela.
Izrael kvůli jeho politice omezované distribuce humanitární pomoci opakovaně kritizovaly mezinárodní organizace, OSN, některé západní vlády a kritika zazněla i uvnitř židovského státu. Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců.
Načítání...
