Bombardování

Americké letouny bombardovaly 20. listopadu 1944 města na Moravě a ve Slezsku. Nejničivější nálet byl veden na Brno, kde si vyžádal přes čtyři stovky obětí. Bombardování města porušilo také parní potrubí. Vroucí voda pak zaplavila sklepy, kde se ukrývali lidé. Pod školou na Mendlově náměstí zahynulo čtyřicet dětí. Tragédii připomene koncert Brno Contemporary Orchestra.

Před rokem, 7. října 2023, zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael s nebývalou silou. Zabili přes dvanáct set lidí, převážně civilistů, a unesli 251 dalších. Mnohé zadržují dodnes. Židovský stát v reakci na útok ohlásil cíl zničení Hamásu a zahájil pozemní invazi do Pásma Gazy. S argumentem, že bojovníci Hamásu se schovávají mimo jiné v obytných budovách, spustil také masivní bombardování. Satelitní snímky ukazují srovnání pohledu na Pásmo Gazy před operací a rok poté.

Moskva oznámila, že posílá další dělostřelectvo do ruské Kurské oblasti, kde pokračuje průnik ukrajinských jednotek. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj ho označil za preventivní tah, který má zabránit obsazení města Sumy. Právě Sumský region na Ukrajině nepřestává čelit silnému ostřelování, útoky tak dál vyhánějí tamní obyvatele z domovů v pohraničí. V oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.

Před osmdesáti lety udeřilo na Pardubice nejničivější bombardování během druhé světové války. Americké letouny shodily na město přes tisíc náloží. Výsledkem bylo přes dvě stě obětí a desítky zničených domů. Historikům se podařilo objevit dobový amatérský film, který zachycuje následky bombardování.

Více než tři čtvrtě roku po vypuknutí otevřeného konfliktu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy se zdá, že židovský stát je víc než kdy dřív blízko válce druhé, která by konflikt v Gaze naprosto zastínila, píše ve velké analýze portál Foreign Affairs (FA). Řeč je o tažení proti Íránem podporovanému teroristickému hnutí Hizballáh, jehož příslušníci ostřelují severní Izrael nepřetržitě od loňského října, kdy teroristé z Hamásu vtrhli na území židovského státu. Lídr Hizballáhu Hasan Nasralláh přitom podle FA před pár dny oznámil, že jeho síly jsou připravené raketami útočit na větší počet izraelských měst.

Podle ruských interních dokumentů invazní síly za poslední rok omylem shodily téměř čtyřicet klouzavých bomb na vlastní území. S největší pravděpodobností se tak stalo kvůli nefunkčním naváděcím systémům. Některé bomby zasáhly i město Bělgorod s populací zhruba čtyř set tisíc obyvatel. Informaci původně zachytila ukrajinská rozvědka a předala ji deníku The Washington Post.

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil tento týden Srbsko. A to přesně 25 let poté, co tři americké bomby, svržené z neviditelných bombardérů B-2 Spirit, zasáhly čínskou ambasádu v Bělehradě. Incident vyvolal rozsáhlé protesty. Washington se omluvil s tím, že střely letectvo navádělo podle chybných map. Ambasáda stála jen 180 metrů od zamýšleného cíle.

Americké bombardéry podnikly 12. května 1944 první ničivý nálet na rafinerii v Záluží u Mostu. Bombardování si vyžádalo téměř šest stovek životů. I kvůli tomu, že lidé v chemičce a okolí nedbali varování – od začátku války totiž zažili přes sedmdesát planých poplachů. V závodě nebylo ani dost krytů.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Americký prezident Joe Biden považuje postup Izraele v Pásmu Gazy za přehnaný. Hlava státu to řekla novinářům během noci na pátek a dala přitom najevo, že umírání a utrpení nevinných civilistů v Gaze musí skončit a že je pro dlouhodobé přerušení bojů. Agentura Reuters vyjádření označuje za dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády. Ani poslední diplomatické aktivity USA a Kataru však zatím nevedly Izrael a teroristické hnutí Hamás k dohodě na příměří.

Ukrajina v pondělí ráno čelila dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. Invazní armáda zasáhla podle ukrajinských činitelů obchodní, obytné či průmyslové objekty. Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, zraněných je nejméně 45, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zprávy o explozích přicházely z Charkova, Dnipra, Záporoží, Chmelnyckého či Kryvého Rihu. Ukrajinské letectvo uvedlo, že protivzdušná obrana sestřelila v noci a ráno 26 z celkově 59 různých druhů nepřátelských střel a dronů.

Ruské masivní bombardování vyčerpává obranu Kyjeva a spotřebovává nepočetnou munici ukrajinských sil, ale také pozornost jejich vojáků, což vede k únavě, řekl bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka v pořadu Události, komentáře. Dronové a raketové útoky, které Moskva v posledních dnech mířila na ukrajinské území, tak podle něho vojensky dávají smysl. Kyjev a jeho západní spojenci by se měli krátkodobě soustředit na podporu protivzdušné obrany, dodal Dyčka. Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) dodala, že Rusko bombardováním demonstruje sílu. Někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil obavy nad slábnoucí západní podporou východoevropské země.

Izrael během noci podnikal další vlnu odvetných náletů na desítky cílů teroristů z hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle CNN šlo o nejrozsáhlejší bombardování za poslední dva týdny. Vojáci také uskutečnili omezené výpady do Gazy s cílem bojovat s teroristy. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že připravovaná operace proti Hamásu v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu, kteří židovský stát ostřelují. Do Pásma Gazy vjelo od soboty 54 kamionů s humanitární pomocí.

Izrael v posledních 24 hodinách provedl nálety na stovky cílů v Pásmu Gazy, které ovládá islamistické hnutí Hamás. Informovala o tom stanice BBC. Při úderech podle serveru The Times of Israel (ToI) zemřela mimo jiné Džamíla Šantíová, první žena zvolená do úzkého politického vedení Hamásu, a také Rafát abú Hilál, šéf vojenského křídla organizace Výbory lidového odporu (PRC). Židovský stát pak v noci na čtvrtek pokračoval v ostřelování pozic ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu, uvedl server deníku Ha'arec.

Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s palestinským Pásmem Gazy, podle BBC se u ní soustředí 35 izraelských praporů. Pásmo Gazy nadále čelí bombardování ze vzduchu, které provádí izraelské letectvo v reakci na útok teroristů Hamásu na izraelském území. Počet mrtvých přesáhl v Izraeli podle oficiálních údajů tisícovku, v Pásmu Gazy devět stovek. USA poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné rakety pro izraelský systém protivzdušné obrany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé potvrdil, že vojáci zahájili ofenzivu proti ruským okupačním silám. Poslední územní zisky hlásí jednotky bojující u Bachmutu. Podle mluvčího ukrajinského východního uskupení postoupily o necelý kilometr a půl. Britská rozvědka mluví i o několika prolomeních ruské první linie v Záporožské oblasti.

V súdánské metropoli Chartúmu v neděli znovu zesílily boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Informovala o tom agentura Reuters, podle níž další násilnosti postihly také oblast Severního Dárfúru, kde zemřelo nejméně čtyřicet lidí.

Při rozsáhlém nočním útoku na Kyjev zemřel nejméně jeden člověk a další tři lidé utrpěli zranění. Podle agentury Ukrinform, která se odvolává na vedení města, šlo o nejrozsáhlejší dronový útok od začátku velké ruské invaze. Ukrajinská armáda nejprve informovala, že sestřelila 52 z 54 vyslaných strojů, později velení upřesnilo, že se nepovedlo sestřelit jen jeden z 59 dronů. Není jasné, zda všechny mířily na Kyjev. Jeho vojenská správa už dříve hovořila o nejméně čtyřiceti dronech útočících na metropoli. Letecký poplach platil v noci i v dalších regionech Ukrajiny.

Přesně před týdnem začali islamisté z Gazy masivně ostřelovat Izrael. Pětidenní konflikt skončil v sobotu příměřím a život v regionu se postupně vrací k normálu. Napětí však neopadá. Ve čtvrtek se má konat izraelský pochod skrz muslimskou čtvrť Jeruzaléma, což palestinské organizace označují za provokaci a varují, že budou reagovat.

V Súdánu po krátkém klidu zbraní pokračují boje mezi tamní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle reportéra agentury DPA se v sobotu ráno stalo hlavní město Chartúm opět terčem bombardování, ozývala se rovněž střelba. Súdánská armáda oznámila, že kvůli střetům by v nejbližších hodinách měli být evakuováni diplomaté ze Spojených států, Británie, Číny a Francie. České velvyslanectví v Káhiře, pod které Súdán spadá, nemá v tuto chvíli informace o tom, že by v nejbližších hodinách bylo možné provést evakuaci českých občanů.

Válka ovlivňuje život Ukrajinců už téměř jedenáct měsíců. Platí to hlavně pro města blízko frontové linie. Jedním z nich je Záporoží, kde krutou každodennost místních zdokumentoval zpravodaj ČT David Borek.

Charkovské sídliště Saltivka Rusové bombardovali nepřetržitě řadu měsíců. V různé míře jsou poškozené téměř všechny budovy. Obyvatelé stále nemají vodu, plyn ani topení. Opravy však oddaluje nedostatek financí i hrozba dalšího ostřelování. Ve čtvrti natáčel štáb ČT s reportérem Janem Šilhanem.

Časté a rozsáhlé útoky Ruska na ukrajinskou energetickou infrastrukturu uvrhly miliony lidí do tmy a připravily je o teplo, elektřinu a vodu právě v době, kdy přichází zima a teploty klesají pod nulu. Akademici zabývající se válkou a mezinárodním právem připouštějí, že v jistých situacích jsou útoky na infrastrukturu legitimní strategií, Rusové se ale svým postupem na Ukrajině dopouštějí terorizování obyvatelstva.