Bombardování

Před osmdesáti lety svedli Američané bitvu u města Remagen s německými jednotkami. Tamní most přes řeku Rýn se stal jedním ze symbolů úspěšného postupu spojeneckých vojsk. V současnosti již nestojí. Při natáčení slavného snímku Most u Remagenu posloužila tvůrcům jako kulisa lávka ve středočeské Davli.

Zatímco většina obcí dnešního Česka se osvobození od německé okupace dočkala až na přelomu dubna a května, obyvatelé Osoblažska už v březnu. Osvobození Rudou armádou zahrnovalo ničivé bombardování, které Osoblahu téměř srovnalo se zemí. Sovětští vojáci drancovali a znásilňovali.

Před osmdesáti lety Tokio zažilo masivní bombardování ze strany amerických leteckých sil. Napalmové nálože tam zabily přes sto tisíc civilistů a mnohonásobně víc jich zranily, i tak si smutné válečné výročí Japonsko ani vítězné mocnosti nepřipomínají. Nejničivější nálet v dějinách lidstva je dnes skoro zapomenutý.

Izraelské bombardování Libanonu trvající rok a čtvrt způsobilo škody za čtrnáct miliard dolarů, což odpovídá téměř osmdesáti procentům předválečného HDP země. Podle zpřesněného odhadu, ze kterého citují libanonská média, to uvádí Světová banka. Pomoc lidem slibuje i teroristické hnutí Hizballáh, které se tak snaží upevnit svou pozici na jihu země. Opozice naopak v rekonstrukci za přispění mezinárodní pomoci vidí příležitost k obnovení důvěry v oslabený stát. Mezinárodní společenství však podporu podmiňuje reformami.

Po osmi letech částečně skrývané vojenské agrese na Krymu a v Donbasu ruská vojska dne 24. února 2022 přiznaně napochodovala na Ukrajinu. Rozhořela se válka vysoké intenzity, jakou evropský kontinent nezažil od roku 1945. Mapy níže ukazují různé typy bojových aktivit a přehled dobytých míst na Ukrajině za poslední tři roky. Vzhledem k povaze konfliktu není seznam úplný.

Po osmi letech částečně skrývané vojenské agrese na Krymu a v Donbasu ruská vojska dne 24. února 2022 přiznaně napochodovala na Ukrajinu. Rozhořela se válka, kterou provázejí únosy dětí, znásilnění, rabování a další útoky na civilisty. Mapa níže ukazuje tisíce případů z ruské strany. Vzhledem k povaze konfliktu není seznam úplný.

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.

V německých Drážďanech si připomněli osmdesáté výročí od spojeneckého bombardování. Právě saská metropole se stala symbolem letecké zkázy druhé světové války. Třídenní americko-britské nálety zápalnými pumami srovnaly se zemí klíčovou dopravní křižovatku a průmyslové centrum. V troskách zahynulo až pětadvacet tisíc lidí.

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.

Při bombardování 14. února škody neutrpěla jen Praha, menší skupiny letounů, které směřovaly na Drážďany, toho dne útočily ještě na Plzeň, Duchcov nebo Záluží u Mostu. Bomby dopadly i na Karlovy Vary, Cheb a Tachov. Bombardování Tachova si vyžádalo jedenapadesát obětí.

Přesně před 80 lety bombardovali Spojenci Prahu. V poledne 14. února 1945 na ni zaútočilo více než 60 amerických letounů B-17. Za méně než pět minut na metropoli svrhly přes 150 tun bomb, které zabily na sedm set civilistů a dalších asi dvanáct set lidí zranily. Při příležitosti uctění památky těchto obětí ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek zmínil, že podobné události je důležité připomínat.

Ruská agrese stále silněji dopadá na ukrajinské hospodářství. Kromě masivních škod po bombardování totiž začínají v mnoha oborech chybět muži – stovky tisíc odešly na frontu, jiní do zahraničí. Nejvíce je to znát v průmyslu, dopravě nebo zemědělství. Zaměstnavatelé se začínají ohlížet po ženách. Jen vloni jich technickými rekvalifikacemi prošlo 44 tisíc. V Kyjevské oblasti natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Více než 120 civilistů zemřelo v pondělí při ostřelování súdánského města Omdurmán, které leží u metropole Chartúm. V úterý o tom informovala agentura AFP s odvoláním na místní záchranáře. Ti označili počet obětí za předběžný a neuvedli, kdo za útokem stojí.

Leteckou bombu z druhé světové války, kterou dělníci ve středu našli při demolici zbytků zříceného mostu Carolabrücke, se pyrotechnikům podařilo zneškodnit. Na síti X o tom informovala saská policie. Kvůli zásahu muselo být evakuováno přibližně 10 tisíc lidí z historického centra saské metropole a jeho bezprostředního okolí. Podle hasičů se při akci nikomu nic nestalo a lidé se budou moci brzy vrátit.

Přesně ve 13:00 dne 7. října 2023, tedy v čase útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael, vydalo velení izraelské armády rozkaz, který vedl k jedné z nejintenzivnějších bombardovacích kampaní soudobého válečnictví. Mimo jiné stanovil, že izraelští důstojníci mohli při každém úderu v Pásmu Gazy riskovat zabití až dvaceti civilistů, napsal list The New York Times (NYT).

Záběry z dronu ukazují zničený přístav v syrské Latákii, na který po pádu režimu Bašára Asada zaútočila izraelská armáda. Ta uvedla, že provedla více než 350 úderů na vojenská letiště, místa výroby zbraní, bojových letadel a raket. Izraelské rakety zasáhly v přístavu Latákie patnáct syrských lodí. Podle ní bylo cílem zničit strategickou armádní techniku, která by se mohla dostat do rukou povstaleckých skupin, které svrhly Asadův režim. Mnohé z nich vyrostly z hnutí napojených na al-Káidu či organizaci Islámský stát.

Protivládní povstalci tvrdí, že po dohodě s armádou ovládli jihosyrské město Dará, píše agentura Reuters. Islamisté vedení uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) mezitím pokračují v ofenzivě u města Homs, které podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) provládní síly opustily. Damašek to ale popřel. Údery ruské a syrské armády poblíž Homsu v pátek zabily nejméně dvacet lidí včetně pěti dětí, uvedla večer AFP. Režim vládce Bašára Asada ztratil dle AP kontrolu nad dvěma důležitými hraničními přechody do Iráku a Jordánska, které obsadila různá protirežimní uskupení.

Americké letouny bombardovaly 20. listopadu 1944 města na Moravě a ve Slezsku. Nejničivější nálet byl veden na Brno, kde si vyžádal přes čtyři stovky obětí. Bombardování města porušilo také parní potrubí. Vroucí voda pak zaplavila sklepy, kde se ukrývali lidé. Pod školou na Mendlově náměstí zahynulo čtyřicet dětí. Tragédii připomene koncert Brno Contemporary Orchestra.

Před rokem, 7. října 2023, zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael s nebývalou silou. Zabili přes dvanáct set lidí, převážně civilistů, a unesli 251 dalších. Mnohé zadržují dodnes. Židovský stát v reakci na útok ohlásil cíl zničení Hamásu a zahájil pozemní invazi do Pásma Gazy. S argumentem, že bojovníci Hamásu se schovávají mimo jiné v obytných budovách, spustil také masivní bombardování. Satelitní snímky ukazují srovnání pohledu na Pásmo Gazy před operací a rok poté.

Moskva oznámila, že posílá další dělostřelectvo do ruské Kurské oblasti, kde pokračuje průnik ukrajinských jednotek. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj ho označil za preventivní tah, který má zabránit obsazení města Sumy. Právě Sumský region na Ukrajině nepřestává čelit silnému ostřelování, útoky tak dál vyhánějí tamní obyvatele z domovů v pohraničí. V oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.

Před osmdesáti lety udeřilo na Pardubice nejničivější bombardování během druhé světové války. Americké letouny shodily na město přes tisíc náloží. Výsledkem bylo přes dvě stě obětí a desítky zničených domů. Historikům se podařilo objevit dobový amatérský film, který zachycuje následky bombardování.

Více než tři čtvrtě roku po vypuknutí otevřeného konfliktu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy se zdá, že židovský stát je víc než kdy dřív blízko válce druhé, která by konflikt v Gaze naprosto zastínila, píše ve velké analýze portál Foreign Affairs (FA). Řeč je o tažení proti Íránem podporovanému teroristickému hnutí Hizballáh, jehož příslušníci ostřelují severní Izrael nepřetržitě od loňského října, kdy teroristé z Hamásu vtrhli na území židovského státu. Lídr Hizballáhu Hasan Nasralláh přitom podle FA před pár dny oznámil, že jeho síly jsou připravené raketami útočit na větší počet izraelských měst.