Bombardování strana 2 z 3

Válka na Ukrajině nekončí, naopak nové problémy se znovu a znovu dostávají na povrch. Po ropné a plynové otázce konfliktu se čím dál více projevuje také pomyslný „boj o zrno“, který dostává v jedné z nejúrodnějších oblastí světa zcela nový význam. Také proto, že Rusko uvedlo, že bude své potraviny a plodiny vyvážet jen do přátelských zemí.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Druhé největší ukrajinské město čelí útokům agresora takřka nepřetržitě. Ve čtvrtek rakety dopadly na zdejší největší sídliště, desítky tisíc lidí odřízly od dodávek plynu. Zničily další domy i obchody. Lidé se s následky vypořádávají různě.

Údajné stahování ruských invazních vojsk je podle generálního štábu ukrajinské armády pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. Vedení Ukrajiny varuje, že okupační vojska se pokusí obklíčit obránce na východě země. Nejen tamní města čelí nepřetržitému bombardování. Satelitní snímky ukázaly destrukci Mariupolu. V ukrajinské Irpini možná zahynulo až 300 civilistů, řekl starosta.

O útocích ruské armády na civilní cíle na Ukrajině se mluví téměř od počátku války. Bombardují obytné domy, nemocnice, porodnice, školy i školky. Podle Západu je to taktika Moskvy. Psychologickým tlakem na představitele Ukrajiny se snaží vymoct ústupky hlavně při diplomatických jednáních. Kreml to popírá a tvrdí, že civilní místa nebombarduje, a když, tak že ho k tomu donutili ukrajinští vojáci skrývající se v nich.

Mariupolská radnice v pátek podle agentury AFP oznámila, že při ruském útoku na místní divadlo mohlo zemřít na tři sta lidí. Ukrajina podle Pentagonu zřejmě provedla úspěšný útok na ruské lodě v Berďansku a snaží se znovu získat město Cherson. Ukrajinci také oznámili, že část jednotek okupantů musela z oblasti na severovýchodě země ustoupit zpět do Ruska. Podle Kyjeva se její armádě daří získávat nepřátelské tanky, má jich tak v současnosti více než před začátkem invaze. Ruské ministerstvo obrany přesto tvrdí, že první fáze vojenské operace na Ukrajině byla z větší části dokončena a nyní se zaměří na osvobození Donbasu. Rusko v pátek také zaútočilo na velitelství ukrajinského letectva.

Ukrajinské hlavní město Kyjev není v tak katastrofální situaci jako Mariupol nebo Charkov. Přesto je ostřelované od prvního dne války a podle úřadů už tam zahynulo asi šedesát lidí. Mnozí proto většinu času tráví v podzemí. Kyjevské metro je pro některé obyvatele domovem už tři týdny.

Rusko se v pátek během druhého dne vojenské invaze na Ukrajinu soustředilo na Kyjev, ověřené informace o tom, jak jeho jednotky postupují, je ale nadále těžké získat. V Kyjevě je slyšet intenzivní střelba a výbuchy, zněly čím dál blíže k vládní čtvrti v centru města, napsala agentura AP s odvoláním na své zpravodaje na místě. Zasažen byl jeden z mostů, dochází ke střetům s diverzními skupinami. Popis situace, který podává útočící Rusko, se výrazně liší od ukrajinských informací. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu varoval, že obránce Ukrajiny čeká těžká noc. Ukrajinská protiletadlová obrana ohlásila sestřelení letadla s ruskými výsadkáři.

Americká armáda v posledních dnech bojů proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii v roce 2019 při náletu zabila desítky civilistů. Napsal to list The New York Times (NYT) a obvinil armádu ze zatajení faktů.

Izraelské letectvo se přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket, informuje agentura AFP. Nálety později během dne odsoudil libanonský prezident Michel Aún. Na severní Izrael byly z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

Ani týden po zničení kancelářské budovy v Gaza City v Pásmu Gazy není zřejmé, z jakého důvodu na ni izraelská raketa cílila. V budově se údajně nacházely kanceláře teroristů z palestinského hnutí Hamás, sídlily tam ale i redakce agentury Associated Press (AP) a televize al-Džazíra. Novináři prý o přítomnosti Hamásu nevěděli, podle jiných s ním ale mohli spolupracovat a krýt ho. Navíc se objevily spekulace, že útokem chtěl Izrael cenzurovat informace, které se do světa z místa dostávají. Kde je pravda? A jak moc tato událost může poškodit zmíněná média? Odpovědi se snažil nalézt pořad Newsroom ČT24.

Jedinou odpovědí na konflikt mezi Izraelem a Palestinou je vytvoření dvou samostatných států, nechal se slyšet americký prezident Joe Biden. Podle něj v regionu nebude vládnout mír, dokud okolní státy zcela neuznají právo Izraele na svou existenci. Šéf Bílého domu vyzval k ukončení střetů mezi komunitami v Jeruzalémě. V britských a německých městech se v sobotu demonstrovalo na podporu Palestiny. Rada bezpečnosti OSN v sobotu vyzvala k plnému dodržování klidu zbraní mezi Hamásem a Izraelem.

Mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás začal v pátek podle dřívějších neoficiálních vyjádření platit od 02:00 místního času (01:00 SELČ) klid zbraní. Ten by měl po jedenácti dnech ukončit nejhorší boje od poslední války v roce 2014. V ulicích Gazy byly po uplynutí ohlášeného okamžiku vidět oslavy, uvedly světové zpravodajské agentury. Americký ministr zahraničí Antony Blinken zároveň ohlásil brzkou cestu na Blízký východ.

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil příměří s Hamásem. Informaci potvrdila tamní média a také Hamás. Vrcholí tak zákulisní diplomatická aktivita, jež se snaží zklidnit konflikt, který trvá desátý den. Podle vlády amerického prezidenta Joea Bidena Izraelci dosáhli významných vojenských cílů a jsou nyní v pozici, z níž mohou začít operaci tlumit, uvedl Bílý dům.

Izraelská armáda v noci na pondělí zesílila bombardování palestinského Pásma Gazy. Podle armádního prohlášení bylo zničeno patnáct kilometrů tunelů a domy devíti velitelů radikálního hnutí Hamás. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo, že o život přišel další Palestinec, izraelská armáda tvrdí, že zabila jednoho z velitelů skupiny Islámský džihád. Také Hamás pokračoval v noci s ostřelováním izraelského území. USA už potřetí v OSN zablokovaly rezoluci vyzývající k ukončení bojů. Dávají zatím Izraeli podporu i čas.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Loni přišlo při výkonu svého povolání násilnou smrtí o život 65 novinářů nebo pracovníků médií v šestnácti různých zemích. To je o 17 zabitých žurnalistů více než v roce 2019, přičemž loňská statistika je zhruba na úrovni 90. let minulého století, uvedla při zveřejnění své každoroční zprávy Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Spojené státy provedly v Sýrii vzdušné útoky na zařízení, která využívají milice podporované Íránem. Podle Pentagonu jde o odplatu za raketový útok z poloviny tohoto měsíce v Iráku, uvedla agentura AP. Podle Reuters přišlo o život nejméně 17 lidí, některé zdroje hovoří o jednom mrtvém a několika zraněných.

Náhodná kolemjdoucí našla v Ostravě na chodníku autentický osobní dopis, který popisuje ničivý nálet z 29. srpna 1944. Americké bombardéry tehdy zaútočily na místní železárny, bomby ale zasáhly i střed města. Podle odborníků jde o velmi silnou výpověď, která událost popisuje do největších podrobností. Původní majitel nalezeného dopisu je zatím neznámý.

„Každá válka je jiná, zároveň je ale každá stejná.“ Parafráze věty veterána z války v Perském zálivu Anthonyho Swofforda zprvu příliš neříká, přesto konflikt na Blízkém východě velmi vystihuje. V každé válce umírají lidé, trpí civilisté. Operace Pouštní bouře ale přinesla jisté změny. Ofenziva koaličních vojsk proti irácké armádě Saddáma Husajna se vedla výhradně ze vzduchu a za velkého zájmu médií. Věta reportéra CNN Petera Arnetta „Nebe nad Bagdádem září“ vstoupila do historie. Poslední fáze „války v přímém přenosu“ odstartovala prvními spojeneckými nálety 17. ledna 1991.

Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.

Dvě z nejvýznamnějších barokních památek na území Brna – kostel svatého Leopolda a jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie – získají od města dotaci na dílčí opravy. Díky příspěvku se tak podaří zaplatit restauraci lavic, soch a dekoračních prvků, které na odborný zásah čekají desítky let.

Arménie doufá v hlubší vojenskou a bezpečnostní spolupráci s Ruskem, oznámil její premiér Nikol Pašinjan po schůzce s ruským ministrem obrany. Moskva nedávno zaštítila arménsko-ázerbájdžánskou mírovou dohodu, v jejímž důsledku se Arméni musejí vzdát části území Náhorního Karabachu. I ti, kteří své domovy vyklidit nemusejí, se stále potýkají s dopady šestitýdenní války.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.