Při bombardování 14. února škody neutrpěla jen Praha, menší skupiny letounů, které směřovaly na Drážďany, toho dne útočily ještě na Plzeň, Duchcov nebo Záluží u Mostu. Bomby dopadly i na Karlovy Vary, Cheb a Tachov. Bombardování Tachova si vyžádalo jedenapadesát obětí.
Před osmdesáti lety se na Tachov kolem jedné hodiny odpoledne sneslo množství bomb. V ten den zemřelo 51 lidí – původem Němců. Jejich jména si tam v pátek v rámci pietního aktu připomněli vůbec poprvé.
„To obyvatelstvo ve 30. letech masově podporovalo nacistickou ideologii, jejíž součástí bylo útočení na lidi jiného smýšlení, jiné rasy, jiné národnosti. A důsledkem pak byla válka a i oběti na životech civilistů. Teď už jakékoliv vášně uvadly,“ říká ředitelka Muzea Českého lesa v Tachově Jana Hutníková.
Bombardování Tachova nepřežil třeba kamarád Gernota Schnabla, kterému tehdy bylo sedm. „Dům najednou nestál a ruka mého kamaráda Waltera Heidenreicha byla nalezena na poli,“ vzpomíná muž. Nálety v Tachově zničily třicet až čtyřicet domů. „Na kostel Nanebevzetí Panny Marie spadly dvě velké 250kilové bomby. Ale ani jedna nevybouchla,“ přibližuje Hutníková.
„Pro vedení války bombardování Tachova nemělo prakticky žádný význam. Tam útočili s velkou pravděpodobností na nádraží,“ vysvětluje historik Karel Foud. V době, kdy si bombardovací skupina hledala příležitostný cíl na bombardování, byla nad Tachovem jasná obloha. Tím mělo město smůlu. „Dnes už víme, že ta letadla měla jako původní cíl Chemnitz,“ dodává Hutníková.
Bombardování Plzně Škodovku nezasáhlo
Bombardování zasáhlo i další města. K Plzni přilétala letka dvanácti bombardérů před polednem, vyhlášen byl letecký poplach, který trval téměř tři hodiny. Útok nebyl považován za vážný. Ve Škodovce ani nebyl vyhlášen poplach pro opuštění závodu. Bombardéry shodily bomby na Roudnou a seřaďovací nádraží.
Následky byly v porovnání s předchozími nálety malé. Zahynulo šest osob a jedna další osoba byla raněná. Zničené byly jen dvě budovy, dvě byly těžce poškozené a 36 budov bylo poškozeno. Na seřaďovacím nádraží bylo zasaženo skladiště dřeva. Škodovy závody, obvyklý cíl náletů na Plzeň, zasaženy nebyly.
V Chebu byla hlavním cílem letecká továrna
Cheb se na sklonku druhé světové války stal cílem spojeneckého bombardování opakovaně. Poprvé bylo město silněji bombardováno 23. října 1944. Dne 14. února 1945 Spojenci částečně zničili leteckou továrnu Flugzeugwerke Eger. V Chebu a okolí zemřeli tři lidé. Další nálet následoval 25. března, kdy kobercový nálet 135 bombardérů B-24 mířil prioritně na chebské letiště a leteckou továrnu, ale zasáhl také okolí nádraží a okolní zástavbu města. V pořadí čtvrtý větší nálet Cheb zažil 8. dubna, kdy došlo opět k bombardování nádraží, letecké továrny a okolí.
Pětadvacet letadel na zamířilo i nad Záluží u Mostu, které bylo také častým terčem náletů stejně jako plzeňská škodovka. Nejtragičtější bombardování ovšem zažilo město v noci ze 16 na 17. ledna, kdy si nálet vyžádal sto pět obětí.
Dne 14. února 1945 přelétávala nad Karlovými Vary druhá vlna britských bombardérů RAF. Stroje se vracely z náletu na Drážďany a část z nich měla ještě plné pumovnice. Několik letadel z tohoto svazu odhodilo svůj náklad pum, které dopadly do prostoru takzvaného Čertova ostrova. Poškozeny byly desítky domů.
