V Česku je tisíc obcí bezprostředně ohrožených suchem. Vyplývá to ze seznamu, který sestavil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ministerstvo životního prostředí pro ně vyhradilo půl miliardy korun ze Státního fondu životního prostředí. Peníze mají směřovat především na opatření, která pomohou zadržovat vodu v krajině. Dotaci mohou získat i od resortu zemědělství. Jako například Tučapy na Táborsku na vodovod.
V Tučapech lidem několikrát do roka vysychají studny, a to nejen v létě. Kvůli nedostatku podzemní vody si například Cáskovi museli do vlastní studny přečerpávat vodu od souseda. Doma proto vodou šetří. Zvažují i to, zda si mohou dovolit napustit vanu nebo zapnout myčku. Problémy má také místní pivovar.
Kromě studní vysychá také zdroj spodní vody, který zásobuje obecní vodovod, na nějž je napojena část domácností. Letos je situace mimořádně vážná. Místní vodojem už několik měsíců zásobují cisterny, které do něj přivážejí vodu téměř denně.
Hladina spodní vody v oblasti dlouhodobě klesá. Příčinou je především výrazný úbytek srážek. Letos v září jich spadla méně než polovina oproti stejnému období loňského roku. „Vody stále není dost, to je všechno jenom povrchové, a to se stihne všechno vsáknout jenom povrchově, ale ne do hloubky,“ poznamenala obyvatelka Brandlína v Tučapech Lenka Cásková.
Obec nyní získala od ministerstva zemědělství dotaci, která pokryje téměř sedmdesát procent nákladů na vybudování veřejného vodovodu za padesát milionů korun. „Kilometr a půl od nás je hlavní přivaděč Jihočeského vodárenského svazu, kde se napojujeme,“ popsal starosta Tučap Pavel Novák (za Naše Česko).
Obyvatelé doufají, že jim voda z nového vodovodu poteče z kohoutků už na konci příštího roku. „Samozřejmě se těšíme. Už příští rok by to mohlo být k dispozici, budeme rádi, že budeme mít vodu,“ poznamenala Cásková.
Jak obce bojují se suchem
Řada obcí už do projektů na zmírnění dopadů sucha investovala. Obnovují například přirozený tok řek nebo vysazují stromy. Přínosy těchto opatření mohli obyvatelé pocítit i během letošního mimořádně horkého léta. „My vysazujeme trvalky v rámci úpravy kompletního prostoru ulice, kde jsme dělali zasakování, zadržení vody a děláme i výsadby,“ popsal starosta Ořechova na Brněnsku Tomáš Dudík (nez.).
Za poslední čtyři měsíce v Ořechově napršely podle uvedených údajů pouze asi dva milimetry srážek. Obec také buduje rybník. „Já si myslím, že kdyby se v údolí říčky Bobravy postavilo mnohem více rybníků tak, jak to tady historicky bývalo, takže by nám to rozhodně pomohlo,“ poznamenal Dudík.
Obec se snaží zmírnit dopady sucha také pozemkovými úpravami. „Vznikly nové polní cesty, nové biokoridory, aleje, stromořadí a tak dále. Na to navazuje všechno ostatní – mokřady, různé rybníky, obnova prameniště, v rámci obce jsou to různé výsadby, zadržování vody,“ vyjmenoval starosta Ořechova.
Nedostatek vláhy dlouhodobě trápí také Vohančice na Brněnsku. Obec upravila 33 hektarů okolní krajiny. Vysadila tisíce stromů a vybudovala například rybník a tůně, které pomáhají zadržovat vodu. Opatření stála přibližně osmdesát milionů korun. Čtvrtinu nákladů zaplatila obec, zbytek pokryly dotace. Podle starosty změny prospívají nejen životnímu prostředí, ale také obyvatelům. V obci se díky nim podle něj příjemně ochladilo.
Povodí Moravy před zhruba třemi lety vrátilo řeku Svratku u Herálce do původních meandrů. Její tok se tak prodloužil přibližně o dva kilometry, což přispělo ke zpomalení proudění vody. Obec se snaží zmírňovat dopady sucha i dalšími opatřeními, například obnovou tamního rybníka Hať. Za tu Herálec zaplatil přibližně pět a půl milionu korun.
„Co se týče zadržování vody v krajině, je to významná pomoc pro přírodu. Vzadu v rákosí jsou vybudované celkem tři tůně o celkové kapacitě 650 metrů čtverečních,“ řekl starosta Herálce Zdeněk Gregor (nestr.). Odbahnění zvýšilo schopnost rybníka zadržovat vodu o třicet procent. Nebylo to ale jediné opatření, které obec uskutečnila. Před zhruba třemi lety vybudovala také pět mokřadů.
Výjimečné a extrémní půdní sucho
Výjimečné či extrémní půdní sucho postihuje bezmála třetinu Česka. Vyplývá to z údajů vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe, které zveřejnili na webu projektu InterSucho.
Česko se navíc kvůli letošnímu průběhu počasí stále potýká i s hydrologickým suchem. Velká část hlásných profilů na řekách signalizuje sucho a hladiny přehrad na mnoha místech dlouhodobě klesají.
Nejhorší situace z hlediska půdního sucha panuje v jižních Čechách a na Moravě, především v její jižní a východní části. Míru sucha odborníci určují jako rozdíl mezi aktuálním stavem a průměrem z let 1961 až 2015. Půdní profil je nyní dostatečně nasycený vodou pouze v Krkonoších. Na Břeclavsku a Hodonínsku naopak nasycení kleslo pod deset procent.
Sucho a lesní porosty
Na zemědělce už nyní sucho nemá zásadní vliv. Pro vzcházení ozimů může na mnoha místech stačit současná vláha ve svrchní vrstvě půdy. Letošní rok však byl a stále je mimořádně náročný pro lesní porosty, které trpěly dlouhodobým suchem i horkem. „Jejich stav se v posledních týdnech prakticky nemění. Přestože v minulých týdnech na části území pršelo, úhrn srážek byl na většině plochy nedostatečný pro doplnění hlubšího vláhového deficitu stromů,“ konstatovali odborníci.
Stromy letos na mnoha místech ukončily růst s velkým předstihem a na většině sledovaných lokalit se ho nepodařilo obnovit. Určitou míru vodního deficitu vědci pozorují u čtyř pětin lesních porostů. Uspokojivé podmínky má pouze šest procent lesů. Fyziologické oslabení stromů a jejich vyčerpání suchem mohou být letos natolik výrazné, že ovlivní jejich vitalitu a schopnost regenerace i v příštím roce.
Obrovský srážkový dluh
„Česko před sebou tlačí obrovský srážkový dluh: na každém čtverečním metru chybí jedna plná vana vody, tedy 150 litrů. Abychom ho do poloviny února smazali, příroda by musela v zimě pracovat na dvě stě procent,“ poznamenala meteoroložka Taťána Míková.
Podle ní by tak v Česku muselo během pouhých tří měsíců spadnout tolik deště a sněhu, kolik obvykle naprší a nasněží za půl roku. Srážky by navíc musely být rozložené v čase, aby nezpůsobily povodně.
Nejvíce srážek letos chybělo v červenci, březnu a dubnu. „Jen tyto tři měsíce se zasloužily o celou polovinu deficitu srážek. Jedině únor nebyl suchý,“ řekla Míková. Doplnila, že největší srážkový deficit oproti normálu vykazují Zlínský a Jihočeský kraj. V Praze a středních Čechách naopak chybí necelých sto litrů vody na metr čtvereční.
Dlouhodobé výhledy podle Míkové počítají až do konce roku s průměrnými srážkami. Teprve od ledna do března předpovídají mírně nadprůměrné úhrny.
