Protivládní povstalci tvrdí, že po dohodě s armádou ovládli jihosyrské město Dará, píše agentura Reuters. Islamisté vedení uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) mezitím pokračují v ofenzivě u města Homs, které podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) provládní síly opustily. Damašek to ale popřel. Údery ruské a syrské armády poblíž Homsu v pátek zabily nejméně dvacet lidí včetně pěti dětí, uvedla večer AFP. Režim vládce Bašára Asada ztratil dle AP kontrolu nad dvěma důležitými hraničními přechody do Iráku a Jordánska, které obsadila různá protirežimní uskupení.
Přechod Búkamál mezi Irákem a Sýrií ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur v pátek obsadily Syrské demokratické síly (SDF), což je Spojenými státy podporovaná koalice protirežimních skupin vedená Kurdy. Přechod v minulosti používaly k převozu bojovníků a zbraní irácké proíránské milice, které jsou spojenci syrského režimu i libanonského hnutí Hizballáh.
SDF nejprve získaly plnou kontrolu nad regionálním městem Dajr az-Zaur poté, co se z něj stáhly jednotky syrské armády a irácké milice. „Po obsazení města ležícího na největší syrské řece Eufrat pokračovaly dále na východ směrem k přechodu Búkamál,“ přiblížila agentura Reuters.
Organizace SOHR podle DPA uvedla, že povstalci na jihu ovládli asi 80 procent provincie Dará. Pozdě večer pak agentura Reuters informovala o tom, že pod jejich kontrolou je i samotné město Dará. Získání tohoto města je symbolické, neboť je označováno za „kolébku revoluce proti Asadovi“, protože právě zde se konaly první demonstrace proti jeho autoritářské vládě.
Povstalci na jihu obsadili i hraniční přechod Nasíb do Jordánska. V oblasti byla nejprve hlášena střelba na jednotky syrské armády, které se později stáhly. Jordánsko přechod na své straně hranice uzavřelo. „Provoz na jediném přechodu mezi oběma zeměmi byl tedy přerušen,“ informovala agentura AFP s odvoláním na informace SOHR. Povstalci v oblasti obsadili také základnu syrské armády u města Herák.
Libanon uzavřel většinu přechodů
Uzavření všech hraničních přechodů mezi Libanonem a Sýrií kromě jednoho v pátek oznámily libanonské úřady. Učinily tak několik hodin po izraelském vzdušném úderu na přechod Arída na severu zmíněné země.
Izrael v minulosti několikrát zaútočil na různé libanonsko-syrské přechody s tím, že je Hizballáh využívá k pašování zbraní. Jediným otevřeným přechodem je Masná na dálnici mezi Bejrútem a Damaškem. I ten byl v minulosti cílem izraelských úderů.
Islamisté a jejich spojenci zahájili minulou středu ofenzivu proti vládním vojskům, rychle ovládli rozsáhlé oblasti v provinciích Aleppo a Idlib, nyní postupují na jih.
„Je to určitě síla útočníků a slabost obránců. Roli hrálo i to, že se změnily mezinárodní poměry, třeba i v důsledku války mezi Izraelem a Hizballáhem, ale také to, že se koalice jednotlivých sil v čele s islamisty dlouhodobě připravovala na tuto akci a pravděpodobně se velice dobře poučila z jiných válek v okolí. Druhá věc je, že do oblastí, kam se dostala, měl režim tak jako tak slabou podporu,“ vysvětluje hlavní důvody rychlého postupu rebelů komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.
Podle předchozích informací vládní síly například opustily Aleppo, které je považováno za druhé největší syrské město. Po letech se do něj i proto vrátili první uprchlíci. „Po deseti letech, ano. Dlouho jsme snili o tom, že se do Aleppa vrátíme, ale ve skutečnosti jsme nevěřili, že tento okamžik nastane,“ řekl CNN jeden z navrátilců Mohamed Alí Džúdí.
Jeho radost ale mírně kalí obavy – nedávný ruský nálet řadu lidí zabil. Obyvatelé Aleppa v tuto chvíli nevědí, co čekat od povstalců. HTS se ale zatím programově distancuje od Islámského státu i další teroristické organizace al-Káidy, s nimiž byl roky jejich vůdce Abú Muhammad al-Džulání těsně svázán. Za jeho dopadení USA stále slibují deset milionů dolarů.
On vazby na teroristickou ideologii odmítá. „Nesuďte mě podle slov, ale podle činů. Co se děje v Sýrii, má význam pro celý svět. Uprchlíci se budou moci vrátit z Evropy a obnovit svou vlast,“ zdůraznil v rozhovoru pro CNN al-Džulání, jehož hnutí v zabraných městech úřaduje. Vydává mimo jiné i povolení k volnému pohybu pro dezertéry z armády syrského vůdce Asada. Zájem je obrovský.
Povstalci mají podle agentury AFP pod kontrolou město Hamá, což jim otevřelo cestu směrem k Homsu – třetímu nejlidnatějšímu městu v zemi. „Síly syrského režimu a velitelé spojeneckých skupin podporovaných Íránem se náhle stáhli z města Dajr az-Zaur a jeho okolí,“ uvedla SOHR, podle níž zamířily kolony s bojovníky do centrální části země. Syrské ministerstvo obrany to ale krátce poté popřelo.
Současné situace využila i teroristická organizace Islámský stát, která se zmocnila některých území na východě země, prohlásil velitel Kurdy vedených Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúm Abdí. Podle něj SDF, které proti Islámskému státu bojují, pozorují zvýšenou aktivitu teroristické organizace.
„Írán a Rusko jen kupují Asadovi čas“
Už dopoledne syrské ministerstvo obrany informovalo o tom, že armáda ve spolupráci s ruským letectvem zaútočila ze vzduchu a za použití dělostřelectva na povstalce na několika místech v provincii Hamá. Cílem byla shromáždění povstalců a jejich vozy. Rusko také mělo bombardováním zničit most Rustan podél klíčové dálnice M5, hlavní trasy do Homsu.
Postup povstalců však v třetím největším syrském městě vyvolal u obyvatel nemalé obavy. Tisíce z nich se podle SOHR a místních zdrojů rozhodly Homs opustit. Podle zdrojů agentury Reuters míří například na západní pobřeží, které je provládní baštou. Islamisté na sociálních sítích obyvatele města, které je klíčovou křižovatkou, vyzvali k povstání.
Vůdce HTS al-Džulání v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že režim syrského vládce Asada považuje za mrtvý a že Írán a Rusko – dva nejbližší spojenci Asada – mu jen „kupují čas“. „Cílem revoluce zůstává svržení režimu. A je naším právem použít všechny prostředky pro dosažení cíle,“ dodal.
Drúzové proti Damašku
Proti režimu se v pátek vzbouřilo i jihosyrské město Suvajda menšinových drúzů. Ozbrojenci obsadili místní policejní stanici a věznici, ze které osvobodili trestance. Střetům předcházela demonstrace několika stovek lidí, kteří na hlavním náměstí žádali konec vlády Asada.
„Lidé vnímají to, co se děje ve zbytku Sýrie, jako osvobození země a příležitost svrhnout režim,“ řekl Reuters Riján Marúf, editor serveru Suwayda 24. Podle informací SOHR byli z města následně evakuováni příslušníci bezpečnostního a administrativního aparátu loajálního Asadovi. V bojích zahynuli nejméně tři lidé.
Drúzové jsou náboženská skupina mající kořeny v islámu. Napětí mezi obyvateli města a syrským režimem je dlouhodobé. V minulosti tam docházelo k ozbrojeným střetům, únosům a vraždám.
Aktuální údaje SOHR hovoří o tom, že při bojích od začátku ofenzivy islamistických skupin zemřelo 826 lidí, z nichž 111 byli civilisté. Podle pátečního vyjádření OSN kvůli bojům opustilo své domovy na 280 tisíc lidí. V údaji nejsou započítaní lidé, kteří do Sýrie přišli nedávno kvůli bojům v Libanonu.
Podpora spojenců režimu
V reakci na vojenské neúspěchy syrské armády posilují svou pomoc spojenci Damašku. Týkat se to má jak Hizballáhu, tak Íránu. Několik bezpečnostních činitelů Reuters sdělilo, že Hizballáh vyslal do Sýrie menší počet svých bojovníků.
„Teherán učinil všechny nezbytné kroky pro navýšení počtu svých vojenských poradců v Sýrii a rozmístění sil,“ upřesnil íránský zdroj. Podle něj je pravděpodobné, že Teherán bude muset vyslat do Sýrie vojenskou výbavu, rakety a bezpilotní prostředky. „Nyní Teherán poskytuje Sýrii zpravodajskou podporu a informace ze satelitů,“ sdělily dále zdroje agentury.
Turecké výzvy
O situaci v Sýrii mají v katarském Dauhá jednat ministři zahraničí Turecka Hakan Fidan, Íránu Abbás Arákčí a Ruska Sergej Lavrov. Informoval o tom turecký diplomatický zdroj. Podle zdroje se očekává, že se zmínění ministři sejdou v sobotu na okraj fóra v Dauhá, bližší informace ale neposkytl.
Ankara, Moskva a Teherán pravidelně vedou třístranná jednání o budoucnosti Sýrie v rámci takzvaného „astanského mírového procesu“. Turecko jakožto člen NATO podporuje politickou a ozbrojenou opozici, Rusko a Írán podporují Asada.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek otevřeně podpořil syrské povstalce, kteří pokračují v útocích na severu země. Přeje si prý, aby jejich ofenziva postupovala bez incidentů. Je to poprvé, co se Erdogan postavil otevřeně na stranu protivládních sil. Ankara dříve syrského prezidenta Bašára Asada vyzývala k jednání s povstaleckými skupinami.
„Idlíb, Hamá, Homs a dalším cílem je zajisté Damašek. Postup vládních protivníků pokračuje. A my si přejeme, aby postup pokračoval bez incidentů,“ prohlásil podle agentury AFP Erdogan.
V pondělí turecký ministr zahraničí Hakan Fidan po jednání v Ankaře s íránským protějškem Abbásem Arakčím uvedl, že bude vyvinuto nové úsilí o oživení astanského procesu.
Ankara od začátku konfliktu vyzývá Asada, aby se „zapojil do jednání se syrským lidem o politickém řešení“. Popřela jakékoli zapojení do operace povstalců a uvedla, že si nepřeje, aby k jejím hranicím směřovala nová migrační vlna.
Do bojů v Sýrii se vedle HTS zapojily i proturecké oddíly, které vystupují pod názvem Syrská národní armáda. Ty se ovšem zaměřily především na útoky na další opoziční síly vedené kurdskými milicemi YPG.
