Syrská armáda oznámila, že ztratila kontrolu nad strategickým městem Hamá, kam pronikli povstalci pod vedením džihádistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Vojáci poté ustoupili, píše AFP. Džihádisté oznámili, že osvobodili stovky vězňů. Rebelové postupují, přestože síly syrského vládce Bašára Asada zahájily protiofenzivu. Podle ukrajinské rozvědky Rusko posílá do Sýrie na pomoc režimu v Damašku žoldáky, nejspíš z Afrického sboru.
Džihádisté dobyli klíčové město Hamá, přiznala syrská armáda
„Během posledních několika hodin (...) se teroristickým skupinám podařilo prolomit několik front ve městě a vstoupit do něj,“ uvedla armáda v prohlášení. Její jednotky ustoupily mimo město, prý aby „chránily civilní životy“. Islamisté krátce předtím uvedli, že vstoupili do hlavní věznice v Hamá a „osvobodili stovky vězňů, kteří byli nespravedlivě zadržováni“.
Vládním silám po tvrdých bojích s rebely zbývá jediná úniková cesta, a to jižním směrem na Homs, uvedla ve středu večer nevládní exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Londýně, ale v Sýrii disponuje rozsáhlou sítí zdrojů a dlouhodobě monitoruje tamní občanskou válku.
Podporu syrskému režimu vyjádřil ve čtvrtek vůdce libanonského teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim. Povstalce označil za „teroristické skupiny sloužící zájmům Izraele“. Slíbil, že hnutí bude stát po boku Sýrie, aby povstalci „nedosáhli svých cílů“. Neupřesnil ale, jak konkrétně bude podpora vypadat.
Hamá má pro Asadův režim strategický význam, neboť jeho obrana je klíčová i pro zabezpečení hlavního města Damašku, které leží asi dvě stě kilometrů dále na jih. Dobytí Hamá by otevřelo cestu k postupu islamistů na Homs, které funguje jako křižovatka spojující nejlidnatější syrské regiony.
Zpravodaj ČT Jakub Szánto informoval, že islamisté pronikli nejen na severní okraj města Hamá, ale i přímo do centra, kde je „řada lidí vítá“. „Nejsou nikde vidět žádné známky bojů a nejsou dostupné informace, že by syrské bezpečnostní síly kladly zásadní odpor,“ doplnil zpravodaj s tím, že to ukazuje na výrazné strukturální oslabení režimu. Dodal, že islamistické jednotky mají pod kontrolou dvě ze čtyř největších syrských měst a že právě směrem na Homs, třetí největší syrské město, budou v následujících dnech „směřovat svůj další nápor“.
Město zůstalo v rukou vlády po celou dobu občanské války, která vypukla v roce 2011 jako povstání proti Asadovi. Pád Hamá do rukou islamistů by podle Reuters vyvolal otřesy v Damašku i mezi Asadovými ruskými a íránskými spojenci.
11 minut
Zpravodaj ČT Jakub Szántó o situaci v Sýrii
Vůdce HTS vyzval Irák, aby se do konfliktu nezapojoval
Vůdce islamistického povstaleckého uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) ve čtvrtek vyzval iráckého premiéra Muhammada Súdáního, aby iráckým proíránským milicím nedovolil zapojit se do nynějšího konfliktu. Různé proíránské šíitské milice byly přitom v minulosti v průběhu občanské války významnou oporou režimu syrského prezidenta Asada.
„Vyzýváme ho (iráckého premiéra), aby neuvrhl Irák do plamenů nové války kvůli tomu, co se teď děje v Sýrii,“ sdělil ve videonahrávce Abú Muhammad Džúlání. Na irácko-syrské hranici jsou již přítomny šíitské milice Hašd Šaabí, též známé jako Lidové mobilizační síly (PMF), uvedla agentura Reuters.
Pro Irák je podle nejmenovaného iráckého představitele nepřekročitelnou červenou linií postup povstalců na východ k iráckým hranicím nebo ohrožení šíitské svatyně Sajjida Zajnab na předměstí Damašku. Džúlání mezitím opakovaně ujišťoval syrské etnické a náboženské menšiny, že jejich bezpečnost nebude postupem povstalců ohrožena.
Neúspěšná vládní protiofenziva
Asadovy síly v noci na středu zahájily protiofenzivu. Povstalce zpočátku zatlačily asi deset kilometrů severně od Hamá. Během středy však džihádisté opět ovládli několik vesnic v blízkosti města, některé vzdálené jen tři kilometry od centra.
V noci na čtvrtek se u města odehrávaly těžké boje, potvrdili povstalci i syrská armáda. Objevily se i dřívější některé zprávy, že povstalecké síly do Hamá již vstoupily. Syrské vládní vojenské kruhy to nicméně dosud popíraly.
Islamistické uskupení HTS a další ozbrojené skupiny, především Tureckem podporovaná Syrská národní armáda (SNA), zahájily minulou středu ofenzivu proti vládním vojskům, přičemž rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Aleppo a Idlib a nyní postupují na jih.
Pozemní boje i údery syrského a ruského letectva proti rebelům si od začátku ofenzivy vyžádaly již nejméně 704 mrtvých, tvrdí SOHR. Z toho 361 připadá na bojovníky povstalecké koalice, 233 jsou vojáci a provládní síly a 110 obětí tvoří civilisté.
Zprávy o zapojení ruského Afrického sboru
Za Damaškem stojí Írán, jeho spřátelené skupiny a Moskva. Mohamed al-Džawlání jako lídr skupiny HTS, která bývala odnoží al-Káidy, ale vyzval ve čtvrtek iráckého premiéra, aby nedovolil proíránským milicím zasahovat do konfliktu, a varoval před zvýšeným napětím v regionu.
Ukrajinská média zase informují o možném nasazení ruských žoldáků. „Moskevští vůdci se rozhodli vyslat žoldáky ze ‚soukromých vojenských společností‘ do země na Blízkém východě, aby jim pomohli. Očekává se příchod bojovníků – pravděpodobně z takzvaného ‚Afrického sboru‘,“ stojí v prohlášení ukrajinské rozvědky.
Provládní síly už dříve přišly o kontrolu nad obchodním centrem země – městem Aleppo, které Rusové pomohli Asadovi za cenu velkých civilních ztrát dobýt zpět v roce 2016. „Syrská vládní armáda a ruské vojenské jednotky utrpěly značné ztráty, prchají ze svých pozic, opouštějí zbraně a vybavení, ústup je chaotický,“ tvrdí ukrajinská rozvědka.
Ruský Africký sbor údajně vznikl v roce 2023 a skládá se z vojáků, důstojníků a zkušených žoldáků, z nichž mnozí sloužili ve známé Wagnerově skupině. Už dříve působil kromě Sýrie pravděpodobně také v Libyi, Burkině Fasu či Nigeru, píše Kyiv Independent s tím, že server nemůže tvrzení rozvědky o současném nasazení žoldáků v Sýrii ověřit.
Ukrajinští zpravodajci už dříve uvedli, že Moskva odvolala generála Sergeje Kisela, který velel vojenské skupině v Sýrii. Ruské síly po obsazení Aleppa džihádisty zesílily bombardování povstaleckých pozic.
Načítání...
