Aleppo

Syrský vůdce Bašár Asad je v současném blízkovýchodním konfliktu potichu. Sýrie je přitom pod autoritářskou vládou jeho rodiny nejbližším spojencem Íránu už od 80. let. Pokud by ale Damašek vyprovokoval Izrael k útoku, mohlo by to znamenat i konec Asadova režimu. Írán i proto zatím Asadovu pasivitu toleruje. Eskalovat konflikt nechce ani Kreml, jenž v Sýrii intervenoval, aby režim v Damašku udržel.

Přes čtyřicet lidí zemřelo při náletech u Aleppa na severu země, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Většinu z obětí tvoří podle ní syrští vojáci, zemřelo i několik členů libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Syrské bezpečnostní složky útok připisují Izraeli. Podle SOHR mířil Jeruzalém na sklady zbraní. Izrael údery v této sousední zemi většinou nekomentuje. Cílem podobných náletů se stávají proíránské milice. Podle Damašku zemřeli u Aleppa i civilisté, není ale jasné, zda se nestali oběťmi jiného útoku.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Syrská uprchlická rodina neuspěla v žalobě na evropskou agenturu pro ochranu hranic Frontex za deportaci z Řecka zpět do Turecka. Podle právníků rodiny Frontex uprchlíky deportoval, aniž by zvážil jejich žádost o azyl. Podle Evropského soudního dvora v Lucemburku ale Frontex takovou pravomoc nemá. Verdikt přišel v době, kdy migrace do Evropy opět míří k číslům z let 2015 a 2016.

Raketový útok Izraele na oblast Damašku v noci na pondělí zabil čtyři syrské vojáky a stejné množství zranil, uvedla podle agentury Reuters syrská média s odvoláním na armádní zdroj. Izrael se zatím k události nevyjádřil.

Izraelský raketový útok na syrský Halab (Aleppo) v noci na úterý vyřadil z provozu místní mezinárodní letiště, zabil jednoho vojáka a sedm lidí zranil. Mezi zraněnými jsou i dva civilisté. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na syrská státní média.

Nejméně osm mrtvých a více než 760 zraněných si v Turecku a v Sýrii vyžádalo pondělní zemětřesení o síle 6,4 stupně. Na základě aktualizované bilance o tom informovala agentura DPA. Otřesy půdy zasáhly oblast čtrnáct dní poté, co mohutné zemětřesení zabilo na jihu Turecka a severu Sýrie přes 47 tisíc lidí.

Pondělní zemětřesení v Turecku a Sýrii má už více než 7800 potvrzených obětí. Aktuální zprávy hovoří o tom, že v Turecku zemřelo nejméně 5894 lidí a v Sýrii 1932. Celkový počet mrtvých bude zřejmě dále stoupat s tím, jak pokračují odklízecí práce. OSN varovala, že počet obětí se může vyšplhat až k dvaceti tisícům. Na řadu míst se stále nedostali záchranáři, začíná proto narůstat hněv lidí, kteří bez vybavení hledají v sutinách své příbuzné.

Zemětřesení, které v pondělí zasáhlo Turecko a Sýrii, si už vyžádalo tisíce obětí. V severozápadních částech Sýrie, které neovládá režim Bašára Asada, jsou místní v bezútěšné situaci. Humanitární pomoc se k nim dostává pomalu a chybí technika i lidé na záchranné práce.

Počet obětí po zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v pondělí brzy ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, se blíží čtyřem tisícům. Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je bezmála čtrnáct a půl tisíce. Před polednem navíc oblast zasáhlo druhé mohutné zemětřesení o síle 7,6. Mezinárodní společenství nabízí pomoc, Česko vyslalo hasiče. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v souvislosti se zemětřesením sedmidenní státní smutek. Komplikací pro záchranné práce jsou následné otřesy a nízké teploty provázené sněžením.

V jihoukrajinském přístavu Mariupol na pobřeží Azovského moře panuje hrozivá situace, podle zpráv tamní radnice vybombardovali ruští vojáci Činoherní divadlo, ve kterém se skrývaly stovky civilistů. Údaje o obětech zatím nejsou k dispozici, ruská armáda vinu popírá.  Ostřelování obleženého města nicméně v některých momentech dosahuje frekvence jednoho úderu za minutu a naléhavou pomoc podle mariupolských úřadů potřebuje kvůli nedostatku jídla a pitné vody až dvě stě tisíc obyvatel.

Sýrie si v úterý připomíná jedenácté výročí začátku občanské války. Konflikt, který propukl po brutálním potlačení prodemokratických protestů v březnu 2011, si vyžádal nejméně 350 tisíc mrtvých a miliony dalších lidí připravil o domov. Klíčovým momentem v syrské válce bylo zapojení Ruska na straně Bašára Asada. Spojenectví obou zemí nyní překonává hranice Afriky. Rusko v Sýrii rekrutuje tisíce žoldnéřů, které chce nasadit do bojů na východě Ukrajiny.

Nejméně 350 209 lidí přišlo v uplynulých deseti letech o život v syrské občanské válce. Uvedl to v pátek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Připustil přitom, že skutečný počet mrtvých je pravděpodobně výrazně vyšší.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Před čtyřmi lety Turecko dobylo syrské město Al-Bab a turecké jednotky si nad oblastí udržují kontrolu dodnes. Ankara od té doby zainvestovala do rekonstrukcí a infrastrukturních projektů v této oblasti, a rovněž zde spravuje uprchlické tábory pro Syřany, kteří se vracejí zpět do země. Turecký prezident Erdogan proto od Evropské unie požaduje, aby peníze, které Turecko dostává na ochranu hranic a starost o uprchlíky, směřovaly i na území v Sýrii. Podle sebe ve válkou rozdírané zemi hájí zájmy Západu.

Blíží se desáté výročí vypuknutí bojů v Sýrii. Povstání, které usilovalo o svržení prezidenta Bašára Asada, přerostlo v dodnes trvající válku, která si vyžádala zhruba půl milionu životů. Řada z těch, kdo v zemi zůstali, živoří.

Před pěti lety byl jedním ze stovek tisíc lidí, kteří uprchli do Německa před syrskou občanskou válkou. Dnes jednatřicetiletý Tareq Alaows usiluje o křeslo v německém spolkovém parlamentu. Pokud úřady dle očekávání do léta vyřídí jeho žádost o občanství, stane se kandidátem Zelených. A s tím získá šanci stát se prvním poslancem, který přišel během poslední uprchlické vlny.

Armáda syrského prezidenta Bašára Asada a spojenecké ruské síly podle publikované zprávy organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) útočily v uplynulém roce v severozápadní Sýrii na nemocnice a školy. Podle AI se tak dopustily válečných zločinů. Dokument o bezmála čtyřiceti stranách uvádí, že mezi květnem 2019 a únorem 2020 podnikla syrská armáda se svými spojenci nejméně 18 takových útoků.

Loňské útoky na tři zdravotnická zařízení, školu a útočiště pro děti v severozápadní Sýrii s velkou pravděpodobností spáchala syrská vládní vojska a jejich spojenci. Podle agentury Reuters se o tom píše ve shrnutí interní vyšetřovací zprávy OSN.

Klid zbraní v syrské provincii Idlib je v ohrožení. Domluvené rusko-turecké hlídky musely kvůli odporu místních lidí opět přerušit činnost. Na frontové linii tak proti sobě stojí vládní síly, povstalci i džihádisté a své zájmy tu vojensky prosazuje Moskva i Ankara. V sázce je osud skoro milionu uprchlíků.

V půlce února obletělo svět video syrské holčičky Salwy. S rodiči žila v provincii Idlib ovládané povstalci, kterou od prosince intenzivně bombardují syrské a ruské letouny. Otec kvůli dceři každý z náletů změnil ze situace bezmoci a strachu v zábavnou hru.

V Sýrii se 13. dubna uskuteční parlamentní volby. Podle agentury AFP to oznámil syrský prezident Bašár Asad. Syrská opozice předem označila hlasování za frašku. V posledních volbách před čtyřmi lety získala Asadova strana Baas většinu z 250 křesel. OSN výsledek odmítla uznat.

Od začátku prosince do poloviny února muselo na severozápadě Sýrie podle informací OSN opustit své domovy osm set tisíc lidí. Je to důsledek ofenzivy vojsk syrského prezidenta Bašára Asada, který se ve snaze o konsolidaci moci snaží zlikvidovat odbojářské a radikální skupiny v provincii Idlib.

Ekonomika válkou zničené Sýrie se potýká se stále většími problémy. Rychlý růst cen základního zboží vyvolal nezvyklé demonstrace i nečekanou kritiku v provládních médiích. Obtížně se z bojů snaží vzpamatovat i jedno z největších syrských měst Aleppo, kde natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.