Sýrie se po pádu diktátorského režimu Bašára Asada nachází na historické křižovatce. Naděje tamních obyvatel se však mísí s chaosem – devadesát procent z nich žije pod hranicí chudoby, polovině populace schází základní potraviny. Život v zemi se ale i tak vrací k normálu. Otevřely se školy, z Damašku se vydal první civilní let.
Chybí potraviny, nafta i peníze. V Sýrii panuje místy chaos
10 minut
Horizont ČT24: Nejasné směřování Sýrie nedlouho po převratu
Stopy po válce nejsou na první pohled vidět třeba na tržišti ve městě Atareb východně od Aleppa. Zdání však může klamat – právě okolí Atarebu válka opakovaně zasáhla. „Tržiště se stalo terčem tří masakrů Asadova letectva během posledních třinácti let,“ popsal obyvatel města Mohamed Šákir el-Dín.
Podle místních tam syrská armáda útočila s podporou Ruska. Město Atareb se přitom stalo útočištěm pro řadu civilistů, kteří před boji prchali. Nejbrutálnější úder tam obyvatelé zažili před sedmi lety, kdy v jediný den na tržišti zemřelo šedesát lidí. Z posledního útoku se přitom stále vzpamatovávají, došlo k němu jen deset dní před pádem Asadova režimu.
Následky útoků na Atareb z 29. listopadu 2024
Obyvatelé se však nyní navzdory nelehké minulosti dívají vpřed. „Doufáme, že život půjde dál, bude pokračovat s lidmi, kteří zemi znovu vybudují bez Asada,“ uvedl jeden z místních Džamil Ahmad.
První civilní lety
Pro Syřany tak začíná nová éra. Její závan předznamenal vůbec první civilní let od kolapsu Asadovy vlády. Pasažéři do něj usedli s novými vlajkami s třemi hvězdami, symbolem povstání z roku 2011.
Letoun odstartoval z letiště v Damašku, které Asadovy síly opakovaně využívaly při náletech na pozice rebelů. Let zamířil do Aleppa, které bylo značnou část války pro civilní lety uzavřené. Spoj nadšeně vítaly davy včetně dobrovolníků z řad Bílých přileb.
„Zaplavila nás radost, je to nepopsatelný popis,“ prohlásil pilot prvního letu Ali Omar Rida.
Ekonomické obtíže
Ovšem návrat do běžné reality není po půl století vlády Asadů jednoduchý. Například před bankomaty se tvoří nekonečné fronty, lidé se tam marně snaží dostat ke svým mzdám, které banky od vyhnání diktátora a nástupu povstalců zadržují. Sýrie se navíc v posledních letech utápěla v ekonomické krizi poháněné boji, západními sankcemi i ztrátou kontroly Asada nad ropnými poli na severu země.
Znehodnocení měny navíc stáhlo většinu společnosti pod hranici chudoby a státní sektor se dostal ke dnu. „Už stojíme u bankomatů tři dny a stále čekáme na odpovědi,“ upozornil státní zaměstnanec Fadi. „Nejsou platy, elektřina, internet. Nemůžeme žít bez platů, proto tu stojíme,“ dodal.
V zemi chybí i palivo, ceny autobusové dopravy raketově vystřelily nahoru. Pro některé obyvatele se začíná stávat nedosažitelným luxusem. „Proč je přeprava tak drahá? Protože nemůžeme zajistit naftu, paralyzovalo to náš pohyb,“ vysvětlil vedoucí soukromé přepravní společnosti Sulejmán al-Džajárí.
Odkrývání masových hrobů
Navzdory útěku bývalého diktátora Asada ze země dopadá stín jeho vlády na Sýrii dál. V okolí Damašku vyšetřovatelé odkrývají další masové hroby s oběťmi bývalého režimu. Pod tvrdou rukou diktatury vznikl krvavý systém likvidující jeho odpůrce, do kterého se zapojily tisíce obyvatel včetně členů tajné policie, lidí, kteří vedli výslechy, řidičů nákladních aut převážející těla i dělníků, kteří hloubili hroby.
„Hroby připravovali organizovaně. Přijelo nákladní auto, vyložilo to, co vezlo, a odjelo. Byla s nimi bezpečnostní vozidla, nikomu nedovolili se přiblížit. Kdokoliv, kdo se přiblížil, tak šel dolů za nimi,“ uvedl farmář Abb Chálid, který pracoval poblíž místa s masovými hroby.
Vyšetřovatelé včetně těch z mezinárodních týmů doufají, že se podaří objasnit osudy pohřešovaných, které stále postrádají jejich blízcí. Podle odhadů od roku 2013 Asadův režim umučil a zavraždil až 100 tisíc lidí.
Otázka „liberálnější Sýrie“
Analytička Asociace pro mezinárodní otázky Anna Filipi v Horizontu ČT24 upozornila na to, že je stále potřeba si uvědomit radikální i násilnou historii nového faktického syrského vládce Ahmada Šara. O nové „liberálnější“ ideologii teď bude chtít podle ní přesvědčit i spřátelené skupiny, s nimiž nyní Sýrii spravuje.
Onen „rebranding“ na tolerantní Sýrii však může trvat i několik let. Upozornila však, že pokud se v oblasti chtějí angažovat Evropská unie či Organizace spojených národů, bude nutné se zbavit teroristické nálepky u nového vládce.
Dodala také, že důležitá bude i role sousedů Sýrie – Izraele a Turecka. Ankara se v minulých dnech nabídla, že může Damašku pomoci se zpracováním nové ústavy, hovoří se také o navázání obchodních vztahů, sílí i vztahy církví. Otázkou ovšem zůstávají vztahy s kurdským obyvatelstvem, které stále drží kontrolu nad částí syrského území.
