Masový hrob

Sýrie se po pádu diktátorského režimu Bašára Asada nachází na historické křižovatce. Naděje tamních obyvatel se však mísí s chaosem – devadesát procent z nich žije pod hranicí chudoby, polovině populace schází základní potraviny. Život v zemi se ale i tak vrací k normálu. Otevřely se školy, z Damašku se vydal první civilní let.

Chorvatští vyšetřovatelé nepolevují v pátrání po obětech války ze začátku devadesátých let. I nadále nacházejí masové hroby staré i více než tři dekády. Tento měsíc vyzvedli ostatky deseti osob u města Vukovar na východě země.

Palestinské úřady v Gaze ovládané teroristickým hnutím Hamás požadují mezinárodní vyšetřování nálezu dvou hromadných hrobů. V areálech nemocnic v Gaza City a Chán Júnisu už místní vykopali bezmála čtyři sta těl. Údajně je pohřbila izraelská armáda. Ta to odmítá s tím, že improvizovaná pohřebiště na místě objevila během předchozích operací proti teroristům.

Polští badatelé odkryli masový hrob civilistů v ukrajinské vsi Pužniki. Podle nich jde o oběti ukrajinských nacionalistů z období druhé světové války. Podobných míst má být v oblasti Volyně více, k řadě z nich se ale historici nedostanou. Varšava tvrdí, že jim to Kyjev neumožňuje. Pohledy obou stran na takzvaný volyňský masakr se různí a stále dopadají na vzájemné vztahy.

Nejméně 87 těl se našlo v masovém hrobě u města Džunajná na západě Súdánu, informoval ve čtvrtek Úřad vysokého komisaře OSN. Podle něj mrtvé zřejmě mají na svědomí polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) bojující proti súdánské armádě. Komisař Volker Türk důrazně odsoudil zabíjení civilistů a vyzval k důkladnému vyšetření událostí a zastavení násilností.

Desítky těl byly za posledních několik dní nalezeny v hromadných hrobech na východě Keni. Zřejmě jde o členy sekty, které jejich duchovní vůdce vyzval, aby hladověli a dostali se tak do nebe.

I bezmála dvacet let od pádu diktátora Saddáma Husajna pohřešují irácké úřady stále desetitisíce lidí. Osud řady obětí represí i místa masových hrobů se daří rozkrývat jen velmi pomalu. Mnohé rodiny ale postrádají své blízké i po následných teroristických útocích takzvaného Islámského státu nebo po střetech mezi sunnity a šíity. Celkové počty nezvěstných tak narostly do stovek tisíc.

V Lymanu na východě Ukrajiny se po jeho osvobození ukrajinskými silami a odchodu ruských jednotek našlo provizorní pohřebiště s 200 hroby a jeden masový hrob. Podle agentury AP to v pátek uvedl vedoucí doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko na komunikační síti Telegram.

Architektonická soutěž na proměnu Ďáblického hřbitova v Praze má dva vítěze. Finální podoba pietního místa tak vzejde z obou návrhů. Praha chce mít náležitou připomínku popravených a umučených vězňů a příslušníků druhého i třetího odboje. Někteří lidé současně podepisují petici, která požaduje nejdřív vyzdvižení těl odbojářů, jejich identifikaci a důstojné pohřbení.

V Havlíčkově Brodě našli archeologové na bývalém hřbitově u děkanského kostela několik hromadných hrobů. Podle prvního předpokladu by v nich mohly být uložené oběti husitských válek. Některé kosterní ostatky budou podrobené antropologickému zkoumání. Průzkum v terénu se provádí od začátku července v souvislosti s obnovou další části městského parku Budoucnost. Potrvá ještě dva až čtyři týdny, řekl Jan Vizner ze společnosti Archaia, který tam vede archeologické práce.

Moskva i Kyjev odkrývají v oblastech, které v současnosti ovládají, masové hroby. Ukrajina se snaží všechna exhumovaná těla příslušníků invazních jednotek identifikovat a nabídnout je druhé straně výměnou za své padlé. K repatriacím ale dochází vzácně. Rusko si totiž údajně nepřeje, aby jeho občané viděli tolik mrtvých vojáků.

Od konce ruské okupace ukrajinského města Buča uplynuly dva týdny. Nepřátelská armáda podle starosty Anatolije Fedoruka z provozu vyřadila inženýrské sítě – vodojem, trafostanici, plynovod i vedení elektřiny – a městu se jen složitě daří obnovovat dodávky. Návrat do normálu navíc znemožňuje i trauma, jež za sebou boje zanechaly. Mrtvých jsou stovky a ještě v prvních dubnových dnech ležela jejich těla na ulicích i v zahradách. Ve zpustošeném městě natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Podle Moskvy jsou záběry masových hrobů a mrtvol v ulicích v Buče podvržené. Dle ní k žádnému násilí na civilistech za přítomnosti ruských vojáků nedocházelo. Jak ale ukazují satelitní snímky, hrob vznikl už téměř před měsícem.

Do Buči na západním předměstí Kyjeva se v úterý vydal zpravodaj ČT David Borek a kameraman Karel Man. Stejně jako první den viděli na ulicích mrtvá těla a pozůstalé, kteří se snaží identifikovat své blízké. Město v mnoha ohledech nefunguje tak, jak by mělo, cesty jsou neprůchozí a posety střepy, infrastruktura je poničená, obchody mají problémy se zásobováním.

Ruští vojáci podle ukrajinských úřadů opustili město Černihiv, v oblasti ale ještě zůstávají. Podle vedení Sumské oblasti se invazní jednotky stahují i z tohoto regionu. Ukrajinci po odchodu ruských vojáků našli už nejméně 410 zavražděných civilistů. Satelitní snímky z konce března ukazují příkop v Buče, kde se později našel masový hrob. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tato obvinění označil za „falešný útok“ na Moskvu a prohlásil, že jsou zinscenovaná. Rakety v noci dopadaly na Oděsu a Mykolajiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že ruská armáda se soustředí na Donbas a jih země.