Ruští vojáci podle ukrajinských úřadů opustili město Černihiv, v oblasti ale ještě zůstávají. Podle vedení Sumské oblasti se invazní jednotky stahují i z tohoto regionu. Ukrajinci po odchodu ruských vojáků našli už nejméně 410 zavražděných civilistů. Satelitní snímky z konce března ukazují příkop v Buče, kde se později našel masový hrob. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tato obvinění označil za „falešný útok“ na Moskvu a prohlásil, že jsou zinscenovaná. Rakety v noci dopadaly na Oděsu a Mykolajiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že ruská armáda se soustředí na Donbas a jih země.
Ukrajinci nacházejí stovky zavražděných civilistů. Zvěrstva v Buče jsou jen špičkou ledovce, řekl Kuleba
On-line přenos
Válka na Ukrajině (duben 2022)
- 0:11
Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.
- 21:58
Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance".
- 21:10
Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.
Nově osvobozené obce Kolyčivka, Jahidne a Ivanivka leží u hlavní trasy na Černihiv, kterou podle místního velitelství ozbrojených sil nyní „zkrášlují“ vraky ruské vojenské techniky. Armáda dodala, že místní budou dlouho vzpomínat na hrůzy války. Osvobozené území ukrajinští vojáci čistí od výbušných nástrah, které za sebou nechala ruská okupační vojska.
Ruské síly se stahují i ze Sumské oblasti na severovýchodě země, oznámil podle agentury Ukrinform gubernátor Dmytro Žyvyckyj. „Viděli jsme mnoho techniky mířící směrem k Rusku, naše dělostřelectvo je pronásledovalo,“ uvedl. Současně varoval, že je ještě brzy na to, aby se dalo hovořit o osvobození oblasti, protože pokračuje její čištění od nepřítele.
Ukrajinští vojáci po odchodu ruských vojsk nacházejí další těla zavražděných civilistů, dosud jich podle CNN objevili nejméně čtyři stovky. Podle ukrajinské generální prokurátorky Iryny Venediktovové úřady dosud odvezly 410 těl civilních obětí.
Zpravodaj ČT David Borek z Kyjeva (zdroj: ČT24)
„Prokurátoři a další specialisté zatím ohledali 140 z nich,“ uvedla Venediktovová, podle níž úřady při vyšetřování pracují s místními obyvateli, dohledávají svědky, oběti, shromažďují fotografie nebo videozáznamy. „Lidé jsou vyděšení, unavení a ztrápení, zažili hrůzu. To také vyžaduje čas a profesionální přístup, aby se vše správně zaznamenalo a nepřišli jsme o šanci najít a potrestat viníky,“ podotkla prokurátorka. Sdělila rovněž, že ukrajinské úřady od vpádu ruských ozbrojených sil na Ukrajinu registrují více než sedm tisíc válečných zločinů.
Snahu najít místní obyvatele, kteří zůstali ve městech pod ruskou okupací, ztěžuje přítomnost min, upozornil ministr vnitra Denys Monastyrskyj. „Záchranáři říkají, že postupují krok za krokem, a neuvádějí počty zabitých civilistů. Budou jich samozřejmě stovky. Mnoho místních lidí se pohřešuje,“ prohlásil.
Podle jeho poradce Vadyma Denysenka jsou zhruba čtyři stovky těl z obcí Buča, Irpiň nebo Hostomel pouze předběžné údaje. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval, aby případy zavražděných civilistů vyšetřil Mezinárodní trestní soud.
Satelit ukázal kopání masového hrobu
Americká společnost Maxar Technologies zveřejnila satelitní snímky ukrajinského města Buča z 31. března. Na několika z nich je patrný zhruba 15 metrů dlouhý příkop v areálu místního kostela svatého Ondřeje, kde později ukrajinské jednotky našly masový hrob.
Ruští vojáci ve městě podle svědků zavraždili stovky civilistů. Mrtví v masovém hrobě i na ulicích v některých případech měli ruce svázané za zády. Nespočet fotografií a videí z místa, které se dostaly na veřejnost, Kreml označil za „provokaci“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že snímky mrtvých v Buče byly pořízeny na příkaz USA, aby mohly sloužit k obviňování Ruska.
„Kdo stojí za těmi provokacemi? Samozřejmě USA a NATO. V tomto případě se mi zdá jasné, že ta prohlášení (na adresu Ruska) se objevila minutu potom, co byly ty materiály zveřejněny, takže o tom, kdo si tento ,příběh‘ objednal, není pochyb,“ řekla Zacharovová.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov rovněž prohlásil, že se na sociálních sítích šíří nepravdivá verze událostí prosazovaná Ukrajinou a západními médii. Podobně se vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který tvrdí, že fakta a časová posloupnost událostí tak, jak je líčí ukrajinské úřady, neodpovídají skutečnosti a že by západní lídři měli s odsouzením Ruska počkat na vyjasnění záležitosti a vyslechnout si ruské argumenty.
Satelitní snímek ukazuje příkop v místě masového hrobu v Buče
BBC na svém ruskojazyčném webu však označila za nepravdivé ruské tvrzení, že ruské jednotky opustily Buču už 30. března a těla mrtvých se objevila až o čtyři dny později. Ještě v pátek 1. dubna armádní televize Zvezda s odvoláním na velitele jednotky námořní pěchoty Alexeje Šabulina oznámila, že „ruští námořní pěšáci čistí obce“ ve směru Hostomel, Buča a Ozera „s úkolem uchytit se v nich“. Zpráva je stále dostupná na webu ruské agentury Interfax.
BBC připomněla, že ruská média musí informace o dění na Ukrajině čerpat z komuniké ministerstva obrany. Právě na něj se odvolával vládní list Rossijskaja gazeta, který týž den rovněž informoval o bojích námořních pěšáků u Kyjeva.
První záběry s mrtvými těly na ulicích města se objevily 1. dubna. O den později do města spolu s ukrajinskými vojáky a civilisty přijeli novináři, kteří zaznamenali velké množství zavražděných na cestách. Zpravodajové BBC viděli a ukázali přibližně dvě desítky těl civilistů již 1. dubna, kdy se poprvé dostali do města.
Ukrajinská vojenská rozvědka také v pondělí podle serveru The Kyiv Independent zveřejnila seznam ruských vojáků nasazených v Buče. Jsou na něm jména včetně hodností a detailů z pasů Rusů, kteří sloužili v 64. motorizované brigádě, jež město okupovala do 31. března. „Všichni váleční zločinci budou postaveni před soud za zločiny spáchané na ukrajinských civilistech,“ uvedla rozvědka.
Válečné zločiny
Město navštívil i prezident Zelenskyj, který Rusko obvinil: „Toto jsou válečné zločiny a svět je uzná jako genocidu.“ Zmínil rovněž, že Ukrajina najde ty, kdo jsou za zvěrstva v kyjevském regionu zodpovědní. „Každý den, když naši bojovníci znovu získají zpět území (po pobytu ruských vojáků), vidíte, co se tam dělo,“ řekl.
Zelenskyj ve městě Buča hovořil i s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku, informoval server BBC. Na otázku, zda si stále myslí, že je možné vyjednat mír s Ruskem, odpověděl: „Ano, protože Ukrajina musí najít mír. Jsme v Evropě 21. století. Budeme pokračovat v diplomatickém a vojenském úsilí.“
Kuleba v pondělí uvedl, že zvěrstva v Buče jsou jen špičkou ledovce. Vyzval zahraniční lídry, kteří mají stále pochybnosti o tom, zda zavést proti Rusku tvrdší sankce, město navštívili a podívali se na hromadné hroby. „Hrůzy, které jsme viděli v Buče, jsou jen špičkou ledovce všech zločinů, které spáchala ruská armáda,“ uvedl Kuleba s tím, že situace v Mariupolu je bohužel ještě horší.
Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) si nepamatuje, že bychom sledovali válku tak „strašně blízko“. Válečné zločiny jako v Buče by se měly podle něj začít vyšetřovat okamžitě. „Připadá mi bohužel, že bychom se skoro měli bát,“ konstatoval. V této chvíli je podle něj mír na Ukrajině nedosažitelný. Sankce vůči Rusku pokládá za jeden z mála nástrojů, nemyslí si ale, že by dramaticky zkrátily dobu na bojišti.
„Je opravdu obtížné to komentovat. Vždycky při těch obrázcích mně buší srdce a není mi dobře,“ uvedla členka sněmovního zahraničního výboru a první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix. Zároveň ocenila práci novinářů, kteří přinášejí svědectví o tom, jak to v ukrajinských městech, jako je Buča, nyní vypadá. Stejně jako Zaorálek si myslí, že aktuální situace na Ukrajině nenasvědčuje tomu, že by se blížil mír. Podporuje snahu EU zastavit válečný konflikt uvalením dalších sankcí na Rusko.
Rada Bezpečnosti OSN
Rusko se snaží k věci svolat jednání Rady Bezpečnosti OSN. Původně chtělo, aby se orgán sešel již v pondělí, což však nynější britské předsednictví odmítlo. Platí tak již dříve naplánovaná schůzka v úterý. Lavrov řekl, že Moskva bude požadovat, aby Británie plnila svoje povinnosti, které má jako předsedající země RB OSN.
Peskov rovněž odmítl komentovat, jak by zprávy o chování ruských vojáků v Buče mohly poznamenat rusko-ukrajinské rozhovory, které budou pokračovat prostřednictvím videokonference. Řada západních zemí po nových zjištěních volá po uvalení dalších sankcí na Rusko. USA budou také podle velvyslankyně při OSN prosazovat pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC).
Pro pozastavení ruského členství se vyslovila také britská ministryně zahraničí Liz Trussová. „Vzhledem k silným důkazům o válečných zločinech, včetně zpráv o masových hrobech a ohavných jatkách v Buče, Rusko nemůže zůstat členem Rady OSN pro lidská práva,“ uvedla. Americký prezident Joe Biden rovněž označil ruského prezidenta za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím.
K této interpretaci se v pondělí přiklonil i někdejší prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu Pierre-Richard Prosper, který v rozhovoru s americkým rozhlasem NPR řekl, že Rusko se patrně válečných zločinů dopustilo. „Vidíme v zásadě nezákonné zabíjení civilistů, vidíme potenciální mučení a znásilnění. Všechno věci, které jsou zakázané ženevskými úmluvami a zákony války,“ řekl Prosper. „Je zjevné, že jsou páchána zvěrstva,“ pokračoval.
Od začátku ruské agrese zemřelo na Ukrajině také osmnáct novinářů a další byli zraněni nebo uneseni, napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na údaje generální prokuratury a ministerstva kultury. V přehledu mrtvých či zraněných žurnalistů ze zahraničí bez podrobností uvádí dvě osoby z České republiky. České ministerstvo zahraničí však sdělilo, že o zraněných novinářích nemá žádné informace. „Neregistrujeme žádného zraněného novináře. Ani z redakcí se na nás nikdo neobrátil,“ sdělilo tiskové oddělení ministerstva.
Zprávy o znásilňování
Z ukrajinských bojišť a okupovaných obcí, odkud odtáhli ruští vojáci, přichází také stále více zpráv o sexuálním násilí páchaném na ženách. „Znásilnění jako zbraň,“ zahajuje svůj text britský list The Guardian. Mezi chmurná svědectví, která vyšetřovatelé shromáždili, patří podle britského deníku hromadná znásilnění, ozbrojená přepadení a znásilnění spáchaná před dětmi.
S odchodem invazních sil z některých oblastí naopak přicházejí ženy a dívky na policii, do humanitárních organizací a za novináři, aby podaly svědectví o prožitých hrůzách. „Na naší tísňové lince jsme přijaly mnoho hovorů od žen a dívek, které volaly o pomoc. Ve většině případů ale bylo fyzicky nemožné jim pomoci, protože se k nim kvůli probíhajícím bojům nedostaneme,“ uvedla Kateryna Čerepachová, ředitelka ukrajinské pobočky charitativní organizace La Strada pro pomoc obětem násilí.
„Znásilnění je nedostatečně hlášeným zločinem a stigmatizovanou záležitostí i v mírových dobách. Obávám se, že to, o čem se dozvídáme, bude jen špičkou ledovce,“ dodává Čerepachová.
Ukrajinským ženám nehrozí nebezpečí jen od ruských vojáků. The Guardian píše také o případu ukrajinské učitelky ze západoukrajinského města Vinnycja, kterou se pokusil znásilnit člen ukrajinské domobrany přímo ve školní budově. Muž byl zatčen. Britský deník Daily Mail upozornil také na případy, kdy starší nebo movití muži nabízeli mladým uprchlicím azyl výměnou za „protislužby“.
Chystaná ofenziva na Donbase
Ruští vojáci se nyní soustřeďují zejména na východě země. Náměstkyně ukrajinského ministerstva obrany Hanna Maljarová uvedla, že Rusko se nevzdává svého záměru zmocnit se Ukrajiny a současné stahování ruských vojsk směřuje k soustředění sil v jiných regionech, píše agentura Ukrinform. Podle Kyjeva se hodlají zaměřit na Donbas a jih Ukrajiny.
Osvobození Kyjevské, Černihivské a Sumské oblasti podle náměstkyně neznamená kapitulaci Ruska. Vysokému riziku je vystavena východní Ukrajina a cílem nepřítele je zmocnit se Charkova, Mariupolu a Oděsy, sdělila Maljarová.
Gubernátor východoukrajinské Luhanské oblasti Serhij Hajdaj hlásí „významné hromadění“ ruských sil v tomto regionu. „Připravují se na zásadní průlom (v Luhanské oblasti),“ uvedl Hajdaj podle agentury Ukrinform s tím, že ukrajinští obránci v noci odrazili útok na obec Rubižne. Záměr ruské armády spustit ofenzivu na východě Ukrajiny potvrzuje i britská rozvědka. Okupační vojska za tímto účelem pokračují v přeskupování a doplňování zásob.
Prezident Zelenskyj v interview pro americkou televizi CBS také upozornil, že v Mariupolu zůstává nadále uvězněno na 150 tisíc lidí. Podle jeho slov nebylo možné s ruskými okupanty dosáhnout dohody o humanitárních koridorech ani dodávkách pomoci do přístavního města.
Mariupol stále v obklíčení
Do Mariupolu se v pondělí opět nedostal ani Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), který se už několik dní neúspěšně pokouší dostat do přístavu a v autobusech odvézt civilisty na území kontrolované ukrajinskou vládou. Týmu organizace se do města nepodařilo dostat kvůli bezpečnostním podmínkám, řekl agentuře Reuters mluvčí MVČK Jason Straziuso. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková z blokování evakuačních snah obvinila ruské invazní jednotky. Ven se zatím povedlo proniknout některým lidem v osobních automobilech nebo v soukromých autobusech, píše BBC.
Do města se nedostane ani jeden autobus v rámci organizované evakuace obyvatel, funguje pouze podmíněný koridor pro osobní automobily, k obyvatelům Mariupolu se nedostane ani humanitární pomoc, řekl podle agentury Interfax-Ukrajina starosta města Vadym Bojčenko.
„Dnes se nacházíme za hranicí humanitární katastrofy. Město je už více než měsíc bez světla, bez vody, bez jídla, bez léků. Proto trváme na tom, aby byla Mariupolu umožněna plná evakuace a přístup do města,“ prohlásil Bojčenko, který z blokování humanitární pomoci městu rovněž obvinil ruské síly.
Ostřelování Oděsy a Mykolajivu
Ostřelování v noci čelila města Oděsa a Mykolajiv na jihu země. Starosta Mykolajivu mezitím stanici CNN řekl, že ranní raketové údery zabily jednoho člověka a dalších pět lidí utrpělo zranění. Oděsu v noci zasáhl ruský útok, několik raket dopadlo v jedné z částí Oděsy, sdělil Serhij Bratčuk z oblastní vojenské správy. Další informace se podle něj upřesňují.
Ruská služba stanice BBC v pondělí mimo jiné upozornila, že podle místních úřadů v důsledku nočního ostřelování ruskými silami Charkova zemřelo sedm lidí, další tři desítky jsou zraněny. Boje se dál odehrávají v oblasti města Izjum. Téměř všechna města v Luhanské oblasti jsou pod neustálou minometnou palbou, zhoršuje se situace v Chersonské oblasti, píše BBC a poznamenává, že všechna prohlášení úřadů nemohla ověřit.