Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti se stovkami zabitých civilistů ve městě Buča u Kyjeva za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Stejný postoj ohledně sankcí požaduje také Francie a Velká Británie. Hlavní překážkou pro zpřísnění kroků vůči Moskvě je Německo, uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki. Světová obchodní organizace (WTO) upozornila v souvislosti s válkou na Ukrajině na rostoucí ceny potravin a narušení dodávek zejména pšenice a kukuřice.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Viděli jste, co se stalo v Buče. Musíme pokračovat v poskytování zbraní Ukrajině, aby mohli pokračovat v boji. A musíme shromáždit všechny podrobnosti, aby se mohl uspořádat skutečný soud pro válečné zločiny,“ řekl Biden. Rusko odmítá, že jeho vojáci v této válce zabíjí civilisty.
Podle agentury AP Biden dodal, že Putin je válečný zločinec. Tím ruského prezidenta Biden nazval už v březnu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to posléze označil za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku.
Biden v pondělí reagoval na zprávy z města Buča o stovkách mrtvých civilistů. Město na okraji Kyjeva, které po několika týdnech ruské okupace ovládla znovu ukrajinská armáda, navštívil prezident Volodymyr Zelenskyj. I on na místě za doprovodu vojáků a novinářů znovu obvinil Putina: „Toto jsou válečné zločiny a svět je uzná jako genocidu.“ Biden se ale termínu genocida vyhnul, uvedla agentura AP.
Během války na Ukrajině, která začala 24. února ruskou invazí, nazval Biden Putina také už „krvežíznivým diktátorem“, „hrdlořezem“ či „řezníkem“. Koncem března při návštěvě Varšavy také řekl: „Proboha, tenhle muž nemůže zůstat dál u moci.“ Posléze Bílý dům vysvětloval, že tím Biden nevyzýval ke změně režimu v Rusku a k odchodu Putina, ale k tomu, že je potřeba, aby Putin ztratil moc nad ukrajinským územím i v širším regionu.
Francie s Británií žádají tvrdší postoj vůči Rusku
Také francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí řekl, že je třeba nové kolo sankcí namířených proti Rusku. Dodal, že existují jasné náznaky, že za vraždami civilistů v ukrajinském městě Buča jsou zodpovědné ruské síly.
„Existují velmi jasné stopy poukazující na válečné zločiny. Je víceméně prokázáno, že za zabíjení v Buče je zodpovědná ruská armáda,“ řekl Macron rádiu France Inter. Dodal, že to, co se stalo v Buče, vyžaduje nové kolo sankcí a velmi jasná opatření. Tyto nové sankce by se podle něho měly zaměřit na uhlí a ropu. V jeho výčtu ovšem chybí ruský plyn, na kterém je velká část Evropy závislá, poznamenává BBC.
Také britská ministryně zahraničí Liz Trussová se vyslovila pro tvrdší opatření vůči Rusku. „(Ruský prezident Vladimir) Putin zatím nedává najevo, že to s diplomacií myslí vážně. Tvrdý přístup ze strany Velké Británie a našich spojenců je zásadní pro posílení ukrajinské pozice při jednáních,“ řekl Trussová.
Polský premiér Mateusz Morawiecki považuje za hlavní překážku pro zavedení přísnějších sankcí vůči Rusku Německo. Postoj Berlína dal do kontrastu s postojem Budapešti, které se sankcemi souhlasí.
Jeho komentář přišel poté, co maďarský premiér Viktor Orbán – který čelí kritice kvůli nedostatečně tvrdému postoji vůči ruské agresi na Ukrajině – v neděli vyhrál celostátní volby. „Musíme vidět, že bez ohledu na to, jak přistupujeme k Maďarsku, je to čtvrté takové vítězství a musíme respektovat demokratické volby,“ doplnil Morawiecki.
Vnitrounijní souboj o embargo na dovoz surovin z Ruska
Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost a de facto nejmocnější politik v Polsku Jaroslaw Kaczyński minulý týden řekl deníku Welt am Sonntag, že Německo by v EU mohlo podpořit embargo na dovoz ropy z Ruska, protože Moskva z jejího prodeje získává několikanásobně větší objem peněz než z prodeje plynu. Morawiecki pak před několika dny oznámil, že jeho země v květnu omezí dovoz ruského plynu, ve stejném měsíci přestane z Ruska dovážet uhlí a do konce tohoto roku i ropu.
První unijní zemí, která nákup plynu z Ruska zastavila, je Litva. Její ministerstvo energetiky v sobotu oznámilo, že od začátku tohoto měsíce země kryje spotřebu této suroviny z dodávek zkapalněného zemního plynu dováženého do terminálu v Klajpedě.
Řada evropských politiků se shoduje v názoru, že nákupem energetických surovin z Ruska unijní země financují ruskou válečnou mašinérii. Výzvy k tomu, aby se od těchto transakcí sedmadvacítka odstřihla, zesílily poté, co se na veřejnost dostaly záběry zabitých civilistů z Buči nedaleko Kyjeva.
K úplnému embargu na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí či odpojení všech ruských bank od bankovního systému SWIFT v pondělí vyzvalo evropské vlády přes dvě stě europoslanců. Na Twitteru to oznámil někdejší belgický premiér a iniciátor výzvy, europoslanec Guy Verhofstadt. „Po odhalení hrozivých ruských válečných zločinů v Buče, po neustávajícím ničení Mariupolu a kvůli deportaci tisíců ukrajinských občanů do Ruska nutně potřebujeme zesílit sankce proti Putinovu zločinnému režimu,“ píše se ve výzvě.
Agentura Reuters o víkendu uvedla, že Evropská unie připravuje další balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Nicméně eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni v sobotu řekl, že nová opatření se nebudou týkat energetiky. Odpůrci embarga na dovoz surovin jsou zejména Němci, ale také například také Nizozemci.
Evropská unie může sankce proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu výrazně přitvrdit. Na pondělní tiskové konferenci to řekl německý vicekancléř a zároveň ministr hospodářství Robert Habeck. Možné embargo na dovoz energetických surovin z Ruska ale nepodpořil kvůli vysoké energetické závislosti Německa na Rusku. Dodal, že Německo chce být na Rusku co nejdříve nezávislé.
Rakousko podporuje zesílení sankcí proti Rusku, ale nikoli embargo na dovoz plynu. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Ö1 to v pondělí řekl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. „Vždy jsme u sankcí říkali, že mají zasáhnout ty, na které cílí, a nemají se nám vrátit jako bumerang,“ řekl lidovecký ministr (ÖVP). V případě dodávek plynu by to podle něj byl právě tento případ.
Obchodní organizace varuje před potravinovou krizí
Světová obchodní organizace (WTO) kvůli válce na Ukrajině snížila odhad letošního růstu světového obchodu na 2,5 procenta z dříve předpokládaných 4,7 procenta. Uvedla to šéfka WTO Ngozi Okonjová-Iwealová. Za zhoršením výhledu stojí rovněž problémy v dodavatelských řetězcích, které začaly v důsledku pandemie covidu-19.
Okonjová-Iwealová v rozhovoru s BBC upozornila, že podíl Ruska a Ukrajiny na globálním vývozu zboží sice činí jen zhruba 2,5 procenta, ale v některých sektorech mají tyto dvě země velmi významné postavení. Varovala rovněž, že výpadky v dodavatelských řetězcích nyní tlačí vzhůru ceny potravin, což by mohlo vést k potravinové krizi.
Ruský útok na Ukrajinu narušil dodávky řady potravinářských produktů, včetně pšenice a kukuřice. „Skutečně se obávám hrozby hladu, zejména v chudých zemích,“ uvedla šéfka WTO. Upozornila například, že pšenici a další obilí dováží z Ruska a Ukrajiny více než polovina afrických zemí. Kvůli obavám z dopadů sankcí na dodávky z Ruska zdražují kromě potravin také další komodity. Rusko je například klíčovým producentem palladia, které je důležité pro automobilový průmysl, upozorňuje BBC.
Válka povede podle AP k dalšímu zdražování aut
Ruská agrese přináší komplikace také globálnímu automobilovému průmyslu. Nedostupnými se náhle stávají klíčové kabelové svazky vyráběné na Ukrajině. Vzhledem k vysoké poptávce, nedostatku materiálů a novým výpadkům způsobeným válkou se očekává, že automobily proto budou podle agentury AP dál zdražovat.
Negativní dopady války na automobilový průmysl se nejprve projevily v Evropě. Časem však pravděpodobně bude zasažena také výroba ve Spojených státech, pokud se přeruší ruský vývoz kovů, například palladia potřebného pro katalyzátory či niklu používaného v bateriích pro elektromobily, jak upozorňuje AP.
„K tomu, abyste nedokázali vyrobit auto, stačí jedna chybějící součástka,“ uvedl odborník na automobilový průmysl Mark Wakefield z poradenské společnosti Alix Partners. „Každá taková překážka vede k narušení produkce či k neplánovanému růstu nákladů,“ dodal.
Nedostatek kabelových svazků zpomalil výrobu v automobilových továrnách v Německu, Polsku, České republice i dalších zemích. Kabelové svazky jsou pro každý model specifické, takže je pro automobilky obtížné přejít k novému dodavateli.
Celkově vysoká inflace, včetně vysokých cen potravin, benzinu či bydlení, nakonec pravděpodobně povede k tomu, že si velká část obvyklých zákazníků již nebude moci dovolit nový ani ojetý vůz. To bude v konečném důsledku znamenat pokles poptávky a následně i cen, předpovídá AP.
