Sergej Lavrov

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl podle Reuters ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou. Moskva vpodvečer navrhla Ukrajině další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu.

V pátek začala velká výměna zajatců „tisíc za tisíc“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Návrat 390 ukrajinských vojáků a civilistů do své vlasti odpoledne potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stejný počet zajatců se vrátil i do Ruska, uvedla agentura Reuters s odkazem na ruské zdroje. Výměna má trvat celkem tři dny.

Omán, který se tradičně prezentuje jako neutrální země, v posledních letech prohlubuje hospodářské a diplomatické vztahy s Ruskem. Jde mimo jiné o strategii, jak zajistit naplnění Vize 2040, která má snížit závislost země na příjmech z ropy. Omán často zastává v regionu roli mediátora. Začátkem května Maskat zprostředkoval příměří mezi USA a jemenskými islamisty hútii a hostí jaderné rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem.

Prezident USA Donald Trump a šéf Kremlu Vladimir Putin spolu v pondělí odpoledne telefonovali. Trump po hovoru napsal, že Rusko a Ukrajina „ihned“ zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Podrobnosti ale nesdělil. Putin podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že Moskva je připravena pracovat s Kyjevem na memorandu o budoucích mírových jednáních. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že žádné podrobnosti o dokumentu nezná.

Příměří může nastat jen v případě, že Kyjev stáhne své vojáky ze všech ukrajinských regionů, na které si činí nárok Moskva – podle agentur Reuters a Bloomberg tuto podmínku zmínilo Rusko na páteční schůzce s ukrajinskou delegací v Istanbulu. Moskva podle těchto zdrojů navíc požaduje neutrální status Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump chce v pondělí telefonicky jednat o zastavení konfliktu se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.

Až čtyřicet procent vzácných nerostů na Ukrajině se nachází na územích okupovaných Ruskem. Příprava na těžbu kovů je navíc extrémně nákladná a zdlouhavá i bez války. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) v souvislosti s novou dohodou mezi Kyjevem a Washingtonem. Největší komerční zájem by mohl být o ukrajinský titan a lithium.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že věří, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou „dohodu“. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff po posledním jednání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem sdělil, že mírová dohoda s Ruskem „se rýsuje“. Jak ale upozornil Institut pro studium války (ISW), dva z nejvýše postavených ruských představitelů dali krátce po této schůzce najevo, že pozice Moskvy se nemění a že trvá na svých dříve přednesených požadavcích, které by v důsledku vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.

Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se minulý týden, necelých 48 hodin po schůzce s vyjednavačem vyslaným ruským vládcem Vladimirem Putinem, sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tomu sdělil, že nejrychlejším způsobem, jak zajistit příměří na Ukrajině, by bylo podpořit strategii, která by Rusku zajistila vlastnictví čtyř ukrajinských regionů, které se Moskva pokusila nelegálně anektovat. Informovaly o tom zdroje agentury Reuters.

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.

Spojené státy brzy obnoví sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, řekl americký prezident Donald Trump v neděli novinářům podle serveru Axios. V úterý se má v Saúdské Arábii konat jednání amerických a ukrajinských diplomatů o možném příměří v rusko-ukrajinské válce. Trump v neděli také řekl, že doufá, že tato jednání přinesou dobré výsledky.

Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, reagoval na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Právě Rusko ale plnohodnotný konflikt s Ukrajinou před třemi roky rozpoutalo, když provedlo otevřenou invazi do sousední země. Evropští spojenci Kyjeva jako Velká Británie či Polsko hovoří o špatné zprávě a slibují napadené zemi podporu.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.

Řešení konfliktu na Ukrajině se možná nebude moci hledat na půdě EU, ale na jiném evropském půdorysu. V Interview ČT24 to uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Jednota Evropské unie, co se týče diplomatické izolace Moskvy, byla podle něj v poslední době nabořena. Aby měla šanci zúčastnit se jednání o míru, bude Evropa muset dělat konkrétní kroky, včetně zvýšení výdajů na obranu, míní Lipavský.

Kyjev se nezúčastní úterních rusko-amerických rozhovorů o ukončení války, které se mají konat v Saúdské Arábii, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země zároveň neuzná žádné dohody o Ukrajině bez oficiální účasti Kyjeva, zdůraznil lídr Ruskem napadené země.

Pro vybudování ruské námořní základny na súdánském pobřeží Rudého moře neexistují žádné překážky. V Moskvě to uvedl súdánský ministr zahraničí Alí Júsif Šaríf. Rusko o základnu u přístavního města Port Súdán usiluje dlouhodobě, píše agentura AFP.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) nepojede v pátek do Kyjeva, aby jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tranzitu zemního plynu, sdělil ruské státní agentuře TASS místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar (Smer). Ten je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem (SNS) na návštěvě v Moskvě.

Syrští povstalci, kteří se dostali k moci v Damašku, obdrželi podle zdrojů obeznámených s ukrajinskými vojenskými aktivitami v zahraničí bezpilotní letouny a další podporu od ukrajinských zpravodajských agentů, kteří se tak snažili podkopat Rusko a jeho syrské spojence, reportoval list The Washington Post (WP).

Nová šance pro Syřany po autokracii, která trvala více než padesát let, nebo nástup jiné autoritářské vlády? Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada zmítá v nejistotě, jaká bude její dlouhodobá politická budoucnost. O rozšíření vlivu v zemi usilují opoziční frakce, teroristické skupiny či světové mocnosti. V přední linii jsou zatím povstalci ze Syrské vlády spásy z provincie Idlib, předsedou přechodné vlády se má totiž stát jejich šéf Mohamed Bašír.

Syrští islamističtí povstalci oznámili, že mají pod kontrolou klíčové město Homs. Vojáci věrní režimu syrského prezidenta Bašára Asada z něj podle Reuters ustupují. Vládní síly se podle AFP zároveň stahují z míst vzdálených jen asi deset kilometrů jihozápadně od Damašku. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že povstalci hlavní město země obkličují.