Sergej Lavrov

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.

Spojené státy brzy obnoví sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, řekl americký prezident Donald Trump v neděli novinářům podle serveru Axios. V úterý se má v Saúdské Arábii konat jednání amerických a ukrajinských diplomatů o možném příměří v rusko-ukrajinské válce. Trump v neděli také řekl, že doufá, že tato jednání přinesou dobré výsledky.

Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, reagoval na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Právě Rusko ale plnohodnotný konflikt s Ukrajinou před třemi roky rozpoutalo, když provedlo otevřenou invazi do sousední země. Evropští spojenci Kyjeva jako Velká Británie či Polsko hovoří o špatné zprávě a slibují napadené zemi podporu.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.

Řešení konfliktu na Ukrajině se možná nebude moci hledat na půdě EU, ale na jiném evropském půdorysu. V Interview ČT24 to uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Jednota Evropské unie, co se týče diplomatické izolace Moskvy, byla podle něj v poslední době nabořena. Aby měla šanci zúčastnit se jednání o míru, bude Evropa muset dělat konkrétní kroky, včetně zvýšení výdajů na obranu, míní Lipavský.

Kyjev se nezúčastní úterních rusko-amerických rozhovorů o ukončení války, které se mají konat v Saúdské Arábii, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země zároveň neuzná žádné dohody o Ukrajině bez oficiální účasti Kyjeva, zdůraznil lídr Ruskem napadené země.

Pro vybudování ruské námořní základny na súdánském pobřeží Rudého moře neexistují žádné překážky. V Moskvě to uvedl súdánský ministr zahraničí Alí Júsif Šaríf. Rusko o základnu u přístavního města Port Súdán usiluje dlouhodobě, píše agentura AFP.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) nepojede v pátek do Kyjeva, aby jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tranzitu zemního plynu, sdělil ruské státní agentuře TASS místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar (Smer). Ten je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem (SNS) na návštěvě v Moskvě.

Syrští povstalci, kteří se dostali k moci v Damašku, obdrželi podle zdrojů obeznámených s ukrajinskými vojenskými aktivitami v zahraničí bezpilotní letouny a další podporu od ukrajinských zpravodajských agentů, kteří se tak snažili podkopat Rusko a jeho syrské spojence, reportoval list The Washington Post (WP).

Nová šance pro Syřany po autokracii, která trvala více než padesát let, nebo nástup jiné autoritářské vlády? Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada zmítá v nejistotě, jaká bude její dlouhodobá politická budoucnost. O rozšíření vlivu v zemi usilují opoziční frakce, teroristické skupiny či světové mocnosti. V přední linii jsou zatím povstalci ze Syrské vlády spásy z provincie Idlib, předsedou přechodné vlády se má totiž stát jejich šéf Mohamed Bašír.

Syrští islamističtí povstalci oznámili, že mají pod kontrolou klíčové město Homs. Vojáci věrní režimu syrského prezidenta Bašára Asada z něj podle Reuters ustupují. Vládní síly se podle AFP zároveň stahují z míst vzdálených jen asi deset kilometrů jihozápadně od Damašku. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že povstalci hlavní město země obkličují.

Šéf ruské diplomacie je válečný zločinec, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha během svého projevu na jednání OBSE. Lavrov pak označil ukrajinskou vládu za „nacistický režim“, jak Moskva často nazývá vedení států, které odmítají jednat podle ruských zájmů. Jde o vůbec první Lavrovovu cestu do členské země EU od zahájení plnohodnotné ruské války proti Ukrajině v únoru 2022. Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že Lavrov zaplavil své posluchače ničivou vlnou dezinformací, a připomněl, že cílem Moskvy je vymazat Ukrajinu z mapy.

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, potvrdili podle agentur AFP a Reuters dva nejmenovaní činitelé na Ukrajině a ve Spojených státech. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen. Ukrajinci k útoku použili americké rakety, napsalo posléze ruské ministerstvo obrany na sociální síti.

Rusko zničilo všechny naše tepelné elektrárny a zdá se, že plánuje útoky na ty jaderné na Ukrajině, řekl v projevu na 79. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že informace o možných plánech ruského vládce Vladimira Putina nedávno dostal od zpravodajských složek své země.

Pondělní masivní vzdušný útok Ruska na ukrajinská města oživil na Západě debatu ohledně povolení pro Kyjev použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území, jak napadená země dlouhodobě žádá. Zatímco Francie a Velká Británie naznačují, že by se zákaz měl zrušit, USA a Německo mluví o provokaci Kremlu a možném vyhrocení konfliktu. Podle expertů by americké rakety ATACMS dokázaly zasáhnout více než dvě stě vojenských objektů v Rusku. Kyjev na váhání spojenců reagoval výrobou vlastní střely-dronu dlouhého doletu, jejíž parametry zatím podléhají utajení.

Ruský vůdce Vladimir Putin dorazil do KLDR. Jeho letadlo přistálo v úterý večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu tak zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V článku pro tamní média předtím šéf Kremlu poděkoval Severní Koreji za podporu ve válce proti Ukrajině. Západní země se však domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Obě země podle Putina spojuje, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl jmenovat dosavadního prvního místopředsedu vlády Andreje Bělousova ministrem obrany. Na postu by tak nahradil Sergeje Šojgua. Ten nadále zůstane Putinovým blízkým spolupracovníkem a má se stát tajemníkem vlivné Rady bezpečnosti Ruské federace, kde nahradí Nikolaje Patruševa. O jeho osudu hodlá Kreml informovat v následujících dnech.

Ukrajina nyní potřebuje od Spojených států především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu, řekl v rozhovoru pro stanici CNB prezident Volodymyr Zelenskyj. Americkým kongresmanům opět poděkoval za schválení balíku vojenské pomoci a zdůraznil, že nefinancují válku, ale pomáhají bránit svobodu a demokracii. Senátem by podle agentury Reuters měl zákon o pomoci projít v příštím týdnu.

Čína chce posílit strategickou spolupráci s Ruskem, to je jeden z hlavních závěrů jednání ministrů zahraničí Číny a Ruska – Wanga I a Sergeje Lavrova – v Pekingu. Tématem rozhovoru byla i Ukrajina a sankce, které na Rusko uvalily západní státy v důsledku obnoveného napadení sousední země před dvěma lety. Obě velmoci se opět vymezily proti demokratickým zemím a především Spojeným státům.

Země Visegrádské skupiny se v některých tématech neshodnou, uskupení ale přesto má smysl, uvedli po jednání v Praze šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) a jeho polský protějšek Radoslaw Sikorski. Sešli se den před jednáním ministrů zahraničí všech zemí V4. Kromě situace ve Visegrádské skupině řešili také pomoc Ukrajině v odporu proti ruské agresi.