Sergej Lavrov

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.

Maďarský premiér Viktor Orbán nabídl loni ruskému vůdci Vladimiru Putinovi všestrannou pomoc – například s uspořádáním summitu v Budapešti o urovnání ruské agrese na Ukrajině, napsal dle agentury Reuters Bloomberg s odvoláním na přepis telefonátu mezi oběma politiky. Putin měl tehdy Orbánovi sdělit, že si velmi váží jeho „nezávislého a flexibilního“ postoje k rusko-ukrajinské válce.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó ve středu odmítl kritiku od českého prezidenta Petra Pavla. Ten by podle maďarského ministra měl opatrněji volit slova, když komentuje odposlechnuté rozhovory, a měl by si uvědomit, že mohl skončit jako špion komunistického Československa na Západě, kdyby se režim nezhroutil, uvedl Szijjártó podle agentury MTI.

Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií zveřejnili nahrávku, která podle nich zachycuje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Říká na ní ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova. Podle prezidenta Petra Pavla by Česko mělo přehodnotit vztahy s Maďarskem. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) v reakci na Pavlova slova vzkázal, že zahraniční politiku země určuje vláda, ne hlava státu.

Předvolební kampaň v Maďarsku poznamenala obvinění ze zapojení tajných služeb. Podle opozice i médií se do voleb vměšuje Rusko, které se snaží dlouholetého premiéra Viktora Orbána udržet u moci a do země vyslalo své agenty. Ti podle Reportérů ČT plánovali i fingovaný atentát na premiéra, aby veřejné mínění otočili v jeho prospěch. O úzkých vazbách maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóá s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem psal i maďarský investigativní novinář Szabolcs Pányi. Orbánova vláda ho vzápětí obvinila ze špionáže. „Tento vývoj mě nijak zvlášť nepřekvapuje,“ dodal Pányi. A vyšetřování nyní čelí i policista, který v médiích promluvil o tom, jak chtěly maďarské tajné služby zdiskreditovat opoziční stranu Tisza. Ta má s Péterem Magyarem v čele podle dlouhodobých průzkumů šanci na vítězství. Pro Reportéry ČT natáčel Jan Šilhan.

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó potvrdil, že je v pravidelném kontaktu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o dění na jednáních EU. Informoval o tom server Euronews. Budapešť to přitom původně popřela.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Čtvrtý rok plnohodnotné ruské války proti Ukrajině výrazně poznamenal návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. USA snížily pomoc Kyjevu téměř na nulu a tlačí na uzavření dohody, která by válku co nejdříve zastavila, přičemž mnohdy viní napadenou zemi, že dosažení míru brzdí. Zatímco Ukrajina však ukázala vůli se dohodnout i za cenu bolestných ústupků, Rusko všechny dosavadní návrhy odmítlo a trvá na svých maximalistických požadavcích, které by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny a jejímu podrobení Moskvou.

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Neznámý člověk postřelil v Moskvě zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, který je v nemocnici ve vážném stavu, uvádí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Alexejev je spojován s otravou Sergeje Skripala, vyjednával také s hlavou žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem. Kyjev ho viní z obelhání obránců Azovstalu, kterým lživě slíbil dobré zacházení v zajetí, či z přípravy dat pro útoky na ukrajinské civilní cíle. Moskva z postřelení Alexejeva obvinila Ukrajinu, ta se zatím nevyjádřila.

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.

Americký prezident Donald Trump nevěří, že Ukrajina zaútočila na rezidenci ruského vládce Vladimira Putina, jak tvrdí Moskva. Trump to podle agentury Reuters řekl v noci na pondělí novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulé pondělí tvrdil, že Ukrajina zaútočila 91 bezpilotními letouny na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti, přičemž všechny drony byly zničeny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dle agentury Reuters označil v pondělí odpoledne tvrzení Moskvy o ukrajinském útoku na sídlo ruského vládce Vladimira Putina za lež. Moskva chce podle něj jen podkopat pokroky v jednání o ukončení ruské války a připravuje si půdu k útoku na budovy ukrajinské vlády v Kyjevě. O údajném útoku na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti hovořil dlouholetý šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov relativně krátce poté, co na Floridě o mírovém plánu jednaly delegace Ukrajiny a USA.

Svržený syrský diktátor Bašár Asad před rokem uprchl s rodinou do Ruska. Za „humanitární“ azyl prý musel uzavřít dohodu o mlčenlivosti. Podle zdrojů listu Die Zeit pobývá v luxusním mrakodrapu v Moskvě, kde hraje on-line hry. Vládce, jemuž se přezdívá „Řezník z Damašku“, za války nechal bombardovat civilní obyvatelstvo a mučit své odpůrce. Přes sto tisíc lidí za jeho vlády zmizelo.

Maďarsko chce mír a doufá, že současné iniciativy k němu povedou, řekl v Moskvě maďarský premiér Viktor Orbán ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Budapešť nepodlehla tlaku a bude spolupracovat s Ruskem, dodal. Orbán jednal s Putinem vedle možností uzavření míru v rusko-ukrajinské válce také o dodávkách energií. Maďarský premiér je považován za hlavního Putinova spojence v Evropské unii.

Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument se stal klíčovým podkladem pro „americký mírový plán“.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Média se po zveřejnění dokumentů a e-mailů spojených s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina pustila do jejich rozboru. Server Canadian Broadcasting Corporation (CBC) uvedl, že jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa se ve zveřejněných dokumentech sice vyskytuje nejméně patnáctsetkrát, ale většina z toho nepřináší nic nového. Epstein také ve zveřejněných e-mailech například tvrdí, že jednoho z ruských diplomatů připravoval na jednání s Trumpem. Americká média ovšem upozornila i na Epsteinovy sklony zveličovat svůj vliv.

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem se v bezprostřední době neplánuje, uvedl dle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. V úterý večer pak Trump řekl, že nechce, aby schůzka byla ztrátou času.