Sergej Lavrov strana 4 z 5

V Severodoněcku se již bojuje v ulicích, ruští vojáci postupují hlouběji do města. Podle webu listu Ukrajinska pravda to oznámil šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Blízký Lysyčansk za řekou Severní Doněc je podle Hajdaje stále pod kontrolou Ukrajinců, stejně jako poslední silnice spojující město s Bachmutem a týlem. Ukrajinská armáda údajně naopak pokračuje v protiofenzivě poblíž hranic Chersonské oblasti na jihu země. Pokračují jednání o dodávkách západních zbraní, v pokročilém stádiu jsou v případě slovenských houfnic Zuzana. Naopak USA oznámily, že nedodají salvové raketomety s dlouhým dostřelem, o nichž se v posledních dnech hovořilo.

Ruská armáda na východě Ukrajiny zintenzivnila útok na Severodoněck poté, co obsadila město Lyman, nedaleký železniční uzel. Podle analytiků mají Rusové i Ukrajinci na Donbase značné ztráty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popsal situaci u Severodoněcka a také Lysyčansku jako nepopsatelně těžkou. V příštím týdnu očekává „dobré zprávy“ ohledně dodávek zbraní ze Západu.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová a později i její finský kolega Pekka Haavisto v úterý podepsali žádosti svých zemí o vstup do Severoatlantické aliance. Finský parlament předtím drtivou většinou hlasů schválil návrh, aby se země ucházela o členství v Alianci. Švédský parlament obdobný postoj zaujal v pondělí. Příslušné dokumenty zástupci obou skandinávských zemí předají v bruselském ústředí NATO ve středu. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na východ.

Ruská armáda v Sýrii poprvé použila své protiletadlové systémy S-300 proti izraelským letadlům. Upozornila na to izraelská televize. Izrael na syrském území útočí na cíle Íránu a jeho libanonského spojence Hizballáhu. Tel Aviv tyto útoky odůvodňuje snahou zamezit Hizballáhu vyzbrojovat se íránskými zbraněmi a přibližovat pozice Teheránu v Sýrii k izraelské hranici. Rusko, které je spojencem Damašku a má v Sýrii své vojáky, dosud těmto operacím nebránilo.

Početná židovská komunita na Ukrajině podporuje tamní armádu. Nejvíce jich na frontu odchází z východoukrajinského Dnipra. Navzdory Putinovým tvrzením o denacifikaci Ukrajiny i nedávným výrokům Sergeje Lavrova, které vyvolaly kritiku Izraele, pořádají židovské obce po celé zemi finanční a potravinové sbírky. Na Ukrajině natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 v sobotu na závěr schůzky v severoněmeckém Weissenhausu slíbili pokračování ekonomického tlaku na Moskvu i dodávky zbraní Ukrajině v dalších letech, pokud to bude nutné. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že západní sankce nedosáhnou zamýšleného výsledku. Nová maďarská prezidentka Katalin Nováková během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin se v telefonátu s izraelským premiérem Naftalim Bennettem omluvil za nedávný výrok ministra zahraničí Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera, sdělila kancelář izraelského předsedy vlády. Informovala o tom agentura Reuters a list Haarec, podle kterého Bennett omluvu přijal a poděkoval Putinovi za objasnění jeho postoje vůči Židům a památce holocaustu. Kreml ve svém prohlášení po rozhovoru státníků diplomatickou roztržku kvůli Lavrovově výroku přímo nezmínil, podotkla agentura Reuters.

K navýšení vojenské pomoci Ukrajině se podle listu Haaretz kloní stále více izraelských politiků. Jeruzalém zatím poskytl Kyjevu ochranné helmy a humanitární pomoc. Snaží se o neutrální pozici, podle deníku je ale stále méně udržitelná. To potvrzuje i zpravodaj ČT v Izraeli David Borek.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je vzdělaný člověk a měl by vědět, že jeho výrok o židovství je nehoráznost, hloupost a historická nepřesnost, řekl v Horizontu ČT24 politický geograf Michal Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Šéf ruské diplomacie v neděli prohlásil, že židovský původ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského neznamená, že na Ukrajině nejsou nacisté. Na svém si trvá i po pobouřené reakci Izraele.

Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a slíbil podpořit Švédsko a Finsko, pokud se rozhodnou vstoupit do NATO. Britský premiér Boris Johnson vystoupil před ukrajinským parlamentem a prohlásil, že Ukrajina zvítězí. Zároveň přislíbil novou vojenskou pomoc v přepočtu za téměř devět miliard korun. Prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za výroky o židovském původu Adolfa Hitlera. Papež František uvedl, že už v březnu nabídl ruskému vůdci Vladimiru Putinovi schůzku ve snaze ukončit válku. S Putinem v úterý po víc než měsíci telefonoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

Slova šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o Hitlerově židovské krvi jsou podle historika Jiřího Plachého bludem. Spisovatel Jiří Padevět míní, že Rusko má největší neonacistickou komunitu na světě, ale kdo s Moskvou nesouhlasí, je hned označen za fašistu či nacistu. V Událostech, komentářích mluvili i o úloze Sovětského svazu v konci druhé světové války.

Izrael si předvolal ruského velvyslance za výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid řekl, že od Ruska očekává omluvu. Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zase vyjádřila Polsku vděčnost za humanitární a další pomoc Ukrajině. Američané vrátí svou ambasádu do Kyjeva zřejmě do konce května. Podle německého kancléře Olafa Scholze cílem Německa je, aby se Rusové stáhli z ukrajinského území.

To, že je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Žid, podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova neznamená, že na Ukrajině nejsou nacistické prvky. I nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev. Lavrov tuto konspirační teorii, která není doložena žádnými historickými důkazy, přednesl podle agentury Reuters v rozhovoru s italskou televizí.

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Terčem útoků se podle ukrajinské armády stala i startovací dráha letiště v Oděse. Moskva tvrdí, že letectvo během soboty zabilo přes dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení armády. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská operace má ve srovnání s původní představou Moskvy skluz. Francie zesílí vojenskou a humanitární pomoc, slíbil prezident Emmanuel Macron Zelenskému. Další podporu přislíbil i britský premiér Boris Johnson.

Plány Ruské federace ve válce na Ukrajině se nemění, mění se pouze její taktika, řekl v rozhovoru se zpravodajem ČT na Ukrajině Martinem Jonášem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Rusko má podle něj na Ukrajině stále nezanedbatelný vliv, zejména v ekonomice.

Generální tajemník OSN António Guterres přijel na Ukrajinu. Navštívil město Borodjanka, které ruská armáda téměř srovnala se zemí, i Buču, kde byly po stažení okupačních sil objeveny stovky zavražděných civilistů. Vyzval Rusko ke spolupráci s mezinárodním tribunálem. V Kyjevě bude generální tajemník OSN jednat s prezidentem Volodymyrem Zelenským o evakuaci civilistů z míst bojů.

OSN chce co nejrychleji najít cestu k příměří a dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, řekl při návštěvě Moskvy generální tajemník OSN António Guterres. Zdůraznil, že ruská invaze je v protikladu vůči základním dokumentům OSN a apeloval na vytvoření humanitárních koridorů, jimiž by se mohli evakuovat civilisté z oblastí bojů.

Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik, Kreml přitom opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. NATO podle Lavrova „v podstatě vede válku s Ruskem“. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Moskva ztratila naději na odrazení světa od podpory Kyjeva.

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Kreml ohlásil novou fázi války, která se zaměří na východní Ukrajinu. „Budeme teď asi svědky těch největších válečných zločinů na civilistech,“ uvedla Dita Charanzová (za ANO), místopředsedkyně evropského parlamentu v pořadu Události, komentáře. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Rusové na Ukrajině nemají žádné zábrany. Podle vojenského experta Lukáše Dyčky by ztráta Donbasu pro Ukrajinu znamenala ztrátu nejbojeschopnější části armády.

Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, uvedli Ukrajinci. Liší se však jejich informace, zda pod troskami jsou, nebo nejsou lidé. Ocelárny jsou podle obránců zcela zničené a vojáci z trosek vytahují lidi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že cílem současné operace je kompletní „osvobození“ samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na tamní frontě ruské síly obsadily město Kreminna, ukrajinský generální štáb naopak hlásí úspěšný protiútok u Marjinky. USA vidí aktuální ruské snahy na východě Ukrajiny jako předehru k mnohem výraznější eskalaci konfliktu. Tam, kde boje skončily, se sčítají mrtví, v Kyjevské oblasti našli už přes tisíc těl civilistů.

Do jaké míry mění válka na Ukrajině fungování světa? Jak může změnit vztahy mezi velmocemi a proč Rusové mluví o změně světového řádu? Na tyto a další otázky hledali  odpovědi v pořadu Devadesátka ČT24 političtí geografové Michael Romancov a Vladimír Baar.

Ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova přivezou do ukrajinského města Buča od válečného tribunálu a bude zde muset čelit pohledům místních žen a dětí. Věří v to bučský starosta Anatolij Fedoruk. Rozhovor s ním pro Události, komentáře vedl zpravodaj ČT David Borek.