Bez přijetí závěrečného dokumentu skončilo v pátek v Lodži dvoudenní jednání ministrů zahraničí států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na pozadí války Ruska proti Ukrajině se ministři nedokázali dohodnout na společné rezoluci, napsala agentura DPA. Organizace zrozená za studené války k zachování míru v Evropě čelí tváří v tvář válce existenční krizi, tvrdí agentura AP.
Válku rozpoutal jeden člen OBSE proti druhému, a to vytvořilo překážky v činnosti organizace 57 členských států, ve které se rozhodnutí přijímají konsensem, tedy se souhlasem všech členů. Právě to zabránilo v přijetí rezoluce odsuzující ruskou agresi, kterou podporovala velká většina členských států.
„Je to nejtěžší rok v historii organizace, důvod je dobře znám,“ řekl současný předseda OBSE, polský ministr zahraničí Zbigniew Rau, který jednání hostil. „Nepochybuji o tom, že příštích několik let bude pro tuto organizaci nesmírně obtížné plnit svůj mandát,“ dodal.
Otázka podle AP zní, jak OBSE může dál fungovat bez součinnosti Rusů a jejich spojenců z Běloruska, kteří se cítí „nespravedlivě izolováni“. Problémy ale začaly ještě před válkou, Rusko už roky blokovalo přijetí rozpočtů a další klíčová rozhodování.
Jednání bez Lavrova
Ukrajina i Rusko patří mezi 57 členských států OBSE. Schůzka v Lodži, první na tak vysoké úrovni od ruské invaze z 24. února, se však konala bez šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, protože mu Polsko odmítlo vydat víza vzhledem k tomu, že se na něj vztahují sankce Evropské unie. Místo toho Rusko zastupoval jeho stálý představitel při OBSE Alexandr Lukaševič.
Americký velvyslanec při OBSE Michael Carpenter podle webu televize Belsat v pátek v Lodži hovořil o možnosti, že by Rusko a Bělorusko mohly být zbaveny hlasovacích práv, aby nemohly blokovat rozhodování a činnost organizace. Neupřesnil však, jaké prostředky by se mohly uplatnit, aby zabránily Moskvě a Minsku narušovat konsensus.
Velvyslanec novinářům řekl, že na příslušném mechanismu hodlá pracovat. „Najdeme způsob, aby se dalo společně pracovat, i kdyby to vyžadovalo změny některých pravidel,“ zmínil.
Připomněl, že OBSE jako první mezinárodní organizace poslala na Ukrajinu misi dokumentující válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. „Budeme dál izolovat Rusko a Bělorusko, poženeme je k odpovědnosti, budeme odhalovat porušování lidských práv a válečné zločiny,“ slíbil Carpenter. Připomněl, že Bělorusko, které poskytlo Rusku své území k útoku proti Ukrajině, je účastníkem této agrese. Běloruský režim navíc drží za mřížemi skoro 1500 politických vězňů.
OBSE se sídlem ve Vídni vzešla z Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (CSCE) založené v roce 1975, která podporovala uvolnění mezi Východem a Západem. V říjnu odsoudila ruské útoky na Ukrajině jako „teror“ proti civilnímu obyvatelstvu. Za Česko se jednání v Lodži zúčastnil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Rusové měsíce drží zaměstnance OBSE
Organizace je veřejnosti známa především díky činnosti pozorovatelů OBSE během voleb. Teď se ale potýká se skutečnou válkou. Po ruské invazi na Ukrajinu evakuovala svůj personál dohlížející na příměří na východě Ukrajiny, kde v předchozích osmi letech Ruskem řízení separatisté bojovali proti jednotkám prozápadní vlády v Kyjevě.
Tři zaměstnanci OBSE zůstávají „nezákonně zadržováni“ ruskými silami již od dubna, připomněla znovu generální tajemnice OBSE Helga Schmidová.
Současně ale argumentovala, že organizace „není ochromená“ a i přes ruské obstrukce našla způsoby, jak pracovat. Momentálně využívá program financovaný dárci, aby pomáhala na Ukrajině s odminováním a s podporou obětí sexuálního násilí.
