Kyjev může ukončit utrpení civilistů splněním požadavků Moskvy, prohlásil mluvčí Kremlu

Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.

„Vedení Ukrajiny má všechny možnosti vrátit situaci do normálu, má všechny možnosti urovnat situaci tím způsobem, že splní požadavky ruské strany, a ukončí tak veškeré možné utrpení civilního obyvatelstva,“ prohlásil Peskov. Mluvčí tyto požadavky blíže neupřesnil. Moskva je během války měnila, zpočátku hovořila o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ sousední země.

„Rusko oficiálně přiznalo, že zabíjí civilisty a útočí na celý energetický sektor, aby Ukrajina splnila požadavky invaze, zatímco svět přihlíží, jak mrznoucí země dál bojuje za svou svobodu, a zvažuje, zda teroristu nazývat teroristou,“ okomentoval vyjádření Kremlu Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře.

Představa, že se Ukrajinci nechají „genocidním ostřelováním srazit na kolena“ a budou prosit, aby směli kapitulovat, svědčí o naprosté neznalosti ukrajinského národa, řekl Podoljak serveru Zerkalo. Domnívá se, že Putinův režim ani jeho běloruský spojenec Alexandr Lukašenko nemají před sebou budoucnost, která by se dala počítat na roky a léta, a že „vše skončí mnohem rychleji“ a podobně nečekaně, jako se mnohým zdálo nedávné osvobození Charkovské oblasti a Chersonu.

Peskov také uvedl, že nic neví o schůzce ruských a ukrajinských představitelů, která se podle agentury Reuters konala před týdnem ve Spojených arabských emirátech a byla věnována výměně zajatců a vývozu ruského čpavku, používaného k výrobě hnojiv, přes Ukrajinu. „Ne, vůbec nic o tom nevím. Nic nemohu říci. Slyším o tom poprvé,“ řekl Peskov podle ruské agentury TASS.

Mírové rozhovory Kyjev odmítá

Kyjev odmítá vést mírové rozhovory s Moskvou, dokud ruská vojska neopustí ukrajinské území, a rozhodně odmítá jednat s prezidentem Vladimirem Putinem, neboť od únorové invaze podniknuté na jeho rozkaz přišly desítky tisíc lidí o život a miliony musely opustit své domovy.

Putin, který nařídil ruské armádě 24. února napadnout sousední zemi, označil Ukrajinu za umělý státní útvar a upřel jí právo na existenci. Tvrdí, že „kolektivní Západ“ manipuloval Ukrajinci, aby se obrátili proti Rusku a odmítli koncept společné rusko-ukrajinské historie a jediného společného národa.

Putin od začátku války udělal řadu protichůdných prohlášení. Kupříkladu tvrdil, že cílem „speciální vojenské operace“ není okupovat Ukrajinu. Ale sám se na konci září pokusil připojit k Rusku okupované části ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Mezitím ukrajinská armáda při své protiofenzivě osvobodila Cherson, jedinou oblastní metropoli, kterou se Rusům za 274 dnů války podařilo dobýt.

Jusov varoval před dalším raketovým útokem

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov ve čtvrtek v televizi varoval krajany, aby se připravili na další masivní útok ruských raket, který nepochybně přijde. „Víme, že četnost je plus minus týden. Takovou dobu potřebují, aby se nachystali k dalšímu masivnímu raketovému útoku. Mezitím Ukrajina zase vylepšuje protivzdušnou obranu. Ale teroristický režim bude bohužel bezpochyby pokračovat v útocích,“ řekl mluvčí podle agentury Unian.

Upozornil, že Rusko sice má už jen omezené množství přesných raket a střel, ale disponuje značnou zásobou raket S-300. Ty jsou sice určeny k sestřelování letadel a dalších vzdušných cílů, ale Rusové je nyní používají k ostřelování pozemních cílů, přestože v takovém případě bývá odchylka i kilometrová a rakety místo energetických objektů zasahují obytné domy, porodnice a nemocnice.

Ohrožena jsou nadále především města v blízkosti fronty, jako je Záporoží, Charkov, Mykolajiv a Cherson. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na údaje od záchranářů ve čtvrtek napsal, že středeční ruský útok si vyžádal nejméně deset mrtvých a pětapadesát zraněných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 43 mminutami

Australská vláda po útoku v Sydney projedná zpřísnění zbraňových zákonů

Australský premiér Anthony Albanese v reakci na nedělní útok v Sydney uvedl, že navrhne zpřísnění zákonů o držení střelných zbraní. Chce s ministry prodiskutovat možnost omezení počtu legálně držených zbraní na osobu a délku platnosti zbrojního průkazu. Australská pravidla přitom podle agentury Reuters již nyní patří k nejpřísnějším na světě a jsou dávána do souvislosti s tím, že Austrálie je mezi zeměmi s nejnižším počtem vražd střelnou zbraní na obyvatele.
před 55 mminutami

Americký režisér Rob Reiner zemřel násilnou smrtí

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem, kvůli kterému vyslýchají příbuzného Reinerových. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
06:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také padesátiletý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hongkongský soud uznal aktivistu Laie vinným ze spiknutí se zahraničními silami

Hongkongský soud v pondělí uznal prodemokratického aktivistu a někdejšího mediálního magnáta Jimmyho Laie vinným z porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Lai se podle soudu spolčil se zahraničními silami a publikoval štvavé materiály, za což mu podle zmíněného Čínou vnuceného zákona hrozí až doživotí, napsala agentura Reuters.
04:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 13 hhodinami
Načítání...