Snížit financování škol a nemocnic. Zvýšit podporu vojenské agrese na Ukrajině a národní bezpečnosti. Tak zní plán ruské vlády, která dle Reuters pošle téměř třetinu rozpočtu pro příští rok armádě. Analýza zmíněné agentury ukazuje, že Moskva utratí 9,4 bilionu rublů (dle oficiálního kurzu 3,7 bilionu korun) za posílení obrany jak za hranicemi, tak uvnitř země.
Armáda na prvním místě. Rusko plánuje dát třetinu rozpočtu na vojenskou agresi a domácí represe
Výdaje na bezpečnost – včetně práce státního vyšetřovacího výboru, prokuratury, vězeňské služby a Národní gardy, která byla nasazena na Ukrajině – vzrostou ve srovnání s letošním rokem o 50 procent.
Zmíněné výdaje budou pro Kreml rekordní, ale představují přibližně jen 18 procent toho, co plánují v téže oblasti utratit v nadcházejícím roce Spojené státy americké.
„Rozpočet je nástrojem k financování vojenské kampaně,“ řekla Alexandra Suslinová, nezávislá analytička oslovená Reuters. „Například zvýšení důchodů je ve srovnání s tím, jak by mělo v Rusku vypadat, nepatrné. Desetileté problémy zůstanou nevyřešeny,“ dodala.
Měnící se podoba rozpočtu odráží snahu Ruska posílit své vojenské úsilí na Ukrajině, kde od září ztratilo značnou pozici navzdory prohlášení o anexi čtyř regionů, které částečně okupuje. Putin nařídil vládě a všem regionům v zemi, aby efektivněji spolupracovaly na podpoře armády.
Na papíře se výdaje na obranu zvýší v příštím roce jen o procento na 4,98 bilionu rublů (1,96 bilionu korun). Avšak jen proto, že byly letos revidovány o třetinu z původně plánovaných 3,5 bilionu (1,38 bilionu korun) poté, co Moskva v únoru už otevřeně vyslala vojáky na Ukrajinu.
Naproti tomu výdaje na národní bezpečnost mají vzrůst o 50,1 procenta na 4,42 bilionu rublů (1,74 bilionu korun).
Zdravotnictví, školství a doprava na vedlejší koleji
Analýza Reuters ukazuje, že se výdaje na „národní hospodářství“ – včetně silnic, zemědělství a výzkumu – sníží o 23 procent na 3,5 bilionu rublů (1,38 bilionu korun). Zdravotnictví dostane o 9 procent méně, což znamená 1,5 bilionu (0,59 bilionu korun), a výdaje do školství klesnou o 2 procenta na 1,4 bilionu (0,55 bilionu korun).
Podle studie Ruské prezidentské akademie (Ranepa) a Gajdarova institutu se zároveň sníží výdaje na infrastrukturu o 23,5 procenta a výdaje na průmysl o 18,5 procenta. „To by ,mohlo znamenat značné potíže‘ v době, kdy se Moskva snaží najít nové trhy daleko od Západu,“ uvedly instituty.
Ranepa zároveň poukázala na skutečnost, že omezení investic do výzkumu a vývoje bude pro Rusko znamenat nedostatek prostředků na rozvoj domácích technologií v klíčových průmyslových odvětvích. Zvlášť v situaci, kdy západní sankce odřízly Moskvu od nejnovějších technologií.
Nereálný Putinův slib a „vlastenecký výcvik“
V roce 2018, kdy se Putin ucházel o čtvrté prezidentské období, slíbil utratit přes 400 miliard dolarů (9,4 bilionu korun) na vše od silnic po zdravotnictví a školství. Celkem představil 13 „národních projektů“ s cílem, aby se Rusko do roku 2024 stalo pátou největší světovou ekonomikou.
Zmíněné cíle byly během pandemie koronaviru posunuty o šest let. Vzhledem k rozpočtu na příští rok je ovšem zřejmé, že k jejich splnění nedojde.
Sociální výdaje – zejména důchody a sociální zabezpečení – dosáhnou 7,3 bilionu rublů (2,88 bilionu korun). Jde sice o osmiprocentní nárůst, ale v porovnání se souhrnnými výdaji na armádu a národní bezpečnost se jedná o podstatně nižší položku v rozpočtu.
Ranepa a Gajdarův institut navíc poukazují na fakt, že sníženo bude i financování státních programů v oblasti vzdělávání, které je ale od letošního roku navýšeno o 513 procent pro potřebu „vlasteneckého výcviku“ ve školách, jenž má odrážet ruský pohled na současné a historické události.
Rusko zároveň předpokládá, že s ohledem na sankce, které škrtí státní příjmy, se rozpočtový schodek v příštím roce zdvojnásobí na 3 biliony rublů (1,18 bilionu korun). V přepočtu jde o 2 procenta hrubého domácího produktu. Podle analytiků se může schodek vyšplhat dokonce až na 4,5 bilionu (1,77 bilionu korun).
K zaplnění „mezer“ už ruské ministerstvo financí využilo Fond národního bohatství a minulý týden si půjčilo 14 miliard dolarů (331,8 miliard korun) v nabídce rublových dluhopisů OFZ.
Podle renomovaného webu foreignaffairs.com je i proto tamější ekonomika předurčena k dlouhému období stagnace. Jediný způsob, jak zachovat její životaschopnost, je podle zmíněného portálu velká reforma, která není na obzoru.
Ekonomika, v níž podniky nemohou modernizovat, restrukturalizovat, a ani propouštět zaměstnance, aby zvýšily zisky, bude i proto dle Foreign Affairs stagnovat.
