Putin na summit do Jihoafrické republiky kvůli zatykači nepoletí, zastoupí jej Lavrov

Rusko na srpnovém summitu rozvíjejících se ekonomik skupiny BRICS nebude zastupovat vůdce Vladimir Putin, nýbrž ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedla to ruská státní agentura TASS s odvoláním na kancelář jihoafrického prezidenta. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dříve požádal Mezinárodní trestní soud (ICC), aby nemusel dát během summitu zatknout šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ten čelí zatykači právě ze strany ICC kvůli únosům ukrajinských dětí během ruské agrese na Ukrajině. Ramaphosa se odvolával na tvrzení, že by zatčení podle něj vyvolalo válku. Kreml později uvedl, že Putin se schůzky zúčastní virtuálně a Lavrov dorazí do JAR osobně.

„Na základě vzájemné dohody se prezident Vladimir Putin summitu nezúčastní. Ruskou federaci bude zastupovat ministr zahraničí Sergej Lavrov,“ stojí v komuniké prezidentské kanceláře.

„Prezident Putin přijal rozhodnutí zúčastnit se summitu BRICS prostřednictvím videokonference. Bude to plnohodnotná účast,“ dodal následně Putinův mluvčí Dmitrij Peskov pro agenturu Interfax.

Summit se má konat od 22. do 24. srpna jako první vrcholná schůzka od dob pandemie, které se mají fyzicky zúčastnit vůdci rozvíjejících se ekonomik.

V úterý oznámil Ramaphosa, že požádal ICC, aby ruského vůdce nemusel zatknout, pokud přicestuje na jih Afriky, kam byl pozván spolu se svými protějšky z Brazílie, Indie a Číny. „Rusko dalo jasně najevo, že zatčení jeho současného prezidenta by se rovnalo vyhlášení války,“ uvedl v prohlášení.

Ramaphosa reagoval na soudní žalobu podanou hlavní opoziční stranou Demokratická aliance. Ta se vládu snaží přimět k tomu, aby Putina v případě, že vstoupí na jihoafrickou půdu, zatkla.

JAR patří mezi více než 120 států, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho byl vydán zatykač ICC. Zatykač na Putina vydal ICC letos v březnu v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Zdrženlivá a neutrální JAR

Varování, že by se jakýkoliv pokus o Putinovo zatčení rovnal vyhlášení války Moskvě, vyřkl v březnu ruský exprezident Dmitrij Medvěděv. Ten v minulosti kromě prezidentského úřadu zastával i funkci premiéra a nyní je místopředsedou ruské bezpečnostní rady.

Ramaphosa minulý měsíc vedl africkou delegaci, která navštívila Kyjev a Petrohrad a předložila ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému a Putinovi mírový plán. O případném Putinově zatčení hovořil jihoafrický prezident rovněž jako o maření „mírového řešení“ války na Ukrajině.

Putinův mluvčí Peskov ale ve středu popřel, že by Rusko dalo jihoafrickému prezidentovi na vědomí, že zatčení prezidenta Putina kvůli zatykači ICC by se rovnalo vyhlášení války. „Ne, to nezaznělo. Nikdo nikomu nedával nic na srozuměnou. Všem v tomto světě je naprosto jasné, co znamená pokus zasáhnout proti hlavě ruského státu. Proto není nutné nikomu nic vysvětlovat,“ odmítl Peskov.

Moskva jurisdikci ICC neuznává, rozhodnutí soudu podle ní nemají žádný význam a zatykač nemá právní platnost.

JAR v roce 2015 čelila kritice za to, že navzdory mezinárodnímu zatykači umožnila tehdejšímu súdánskému prezidentovi Umaru Bašírovi opustit její území, aniž by jej zadržela. Bašír se tehdy do země vypravil na summit Africké unie. Vláda JAR tvrdila, že je chráněn diplomatickou imunitou.

Oficiálně zaujala Jihoafrická republika vůči ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko. Dříve ale země čelila kritice za svůj proruský postoj a podezření, že dodává Moskvě zbraně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...