Od neděle 14. června platí přísnější pravidla pro označování medu. Na obalech už není možné uvádět, že pochází ze zemí EU nebo ze zemí mimo EU. Nová evropská směrnice stanovuje povinnost uvést konkrétní zemi původu, kde byl med získán. Cílem je omezit dovoz medu s nejasným původem, vytvořit férovější podmínky pro domácí producenty a zabránit klamání spotřebitelů. Česko je v produkci medu soběstačné z necelých sedmdesáti procent.
Rodinné včelařství na Hané, řemeslo si předávají z generace na generaci. Jiří Uhlíř z Drahlova na Olomoucku má dvě desítky včelstev, svůj med prodává lidem ze dvora, ale nově si založil i e-shop. Aktuálně začíná stáčet letošní med. Ten už bude mít na sklenicích nové značení. K oblasti přibude i stát. „Na etiketách se objevuje jak střední Morava, tak i země původu Česká republika a myslím, že je správné, aby zákazník věděl, jaký med nakupuje,“ řekl.
Nová pravidla, která stanovují povinnost uvést u medu konkrétní zemi původu, platí od 14. června. Pokud jde o směs medů z více zemí, musí být všechny uvedeny v sestupném pořadí podle podílu na celkové hmotnosti a doplněny procentuálním údajem. Tyto informace musí být uvedeny na etiketě v hlavním zorném poli. V praxi to znamená, že už nebude možné uvádět pouze označení „ze zemí EU“ nebo „ze zemí mimo EU“, které se dosud na obalech často objevovalo.
„Za obecným označením med z EU a mimo EU se schovávaly čínské a další asijské medy, které jsou kvalitativně problematické. Sice splňují některé legislativní požadavky, ale nevyhovují všem nejnovějším analytickým metodám,“ řekl jednatel společnosti Medokom Milan Špaček.
Záležet bude na preferenci spotřebitelů
Nově lidé na přední straně obalu uvidí, odkud med pochází. Podle Špačka však bude nadále záležet především na preferencích spotřebitelů, zda si vyberou levnější dovozový, nebo dražší tuzemský med. „Včelaření je hodně o lidské práci a ta je v Evropě drahá. V Jižní Americe je výrazně levnější, proto se odtud med do Evropy dováží za nižší ceny,“ uvedl Špaček.
Úprava pravidel je podle předsedy Komoditní rady pro včely a med při Agrární komoře ČR Stanislava Jaše vyústěním dlouhodobé snahy evropských včelařů. Zásoby medu se starými etiketami mohou obchodníci doprodat. Nové zboží už ale musí být označeno podle nových pravidel.
Včelaři upozorňují na falšovaný med
Podle včelařů však nejsou hlavním problémem samotné dovozy, ale především falšovaný med. Josef Kölbl z Včelařství Domovina upozorňuje zejména na přidávání cizích látek. „To znamená, že nejde o med, přesto takový výrobek velmi sofistikovaně projde laboratorními testy. Je to zásadnější problém než označení, zda pochází z Chile, Ukrajiny nebo ze zemí EU,“ řekl Kölbl.
Přítomnost falšovaného levného medu podle Jaše přispěla také k poklesu soběstačnosti České republiky v produkci medu. V roce 2024 činila 67 procent, zatímco v roce 2011 dosahovala 141 procent. „Ze země, která med tradičně vyvážela, jsme se stali dovozní zemí,“ poznamenal.
SZPI: Med je problematickou komoditou
U českých výrobců kontroluje dodržování pravidel Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). „Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje med každoročně a pravidelně, protože patří mezi problematičtější komodity v její kontrolní působnosti,“ uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
SZPI letos zkontrolovala celkem 37 vzorků medu různého původu. Z tohoto počtu nevyhovělo patnáct vzorků. Nedostatky se týkaly botanického a geografického původu medu, ale také jeho chuti a vůně. Ve dvou případech inspektoři zjistili přítomnost cizích částic, které se v medu přirozeně nevyskytují. „Nově SZPI zavedla metodu pro detekci falšování medu prostřednictvím stanovení cizích amyláz. Ve třech případech byly v medu zjištěny cizí amylázy, konkrétně alfa-amyláza pocházející z Aspergillus oryzae,“ uvedl Kopřiva.
Do Evropské unie se loni dovezlo 178 149 tun medu. Mezi největší vývozce patří Čína, Ukrajina a Argentina. Dovoz medu do České republiky za posledních dvacet let vzrostl trojnásobně. V loňském roce se podle údajů ministerstva zemědělství a celní správy dovezlo 6312 tun medu, meziročně zhruba o tři sta tun více.
Včelaři přísnější pravidla pro označování medu oceňují také v souvislosti s obchodními dohodami mezi Evropskou unií a Ukrajinou či mezi Evropskou unií a jihoamerickými zeměmi sdruženými v uskupení Mercosur, které podle nich mohou objem dováženého medu ještě zvýšit.
