Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Kratom a jeho extrakt se od středy 12. listopadu mohou v Česku prodávat jen dospělým ve speciálních obchodech s licencí. Zakázaný je i prodej látky v jakékoliv podobě v automatech. Začalo totiž platit nařízení vlády, které kratom řadí na seznam psychomodulačních substancí s regulovaným prodejem. Ministerstvo zdravotnictví chce novou regulací zamezit mladým lidem přístup k této látce. Dosud vydalo licenci třiceti specializovaným obchodům. Kontroly prodeje bude provádět Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která může udělit sankci až deset milionů korun.

Kratom a jeho extrakt se budou moci od středy v Česku prodávat jen dospělým ve speciálních obchodech s licencí. Těch je podle seznamu ministerstva zdravotnictví sedmnáct a žádný z nich nemá e-shop. Prodej v automatech bude zakázaný. Začne tak platit nařízení vlády, které látku řadí na seznam psychomodulačních látek s regulovaným prodejem. Vládní předpis vyšel ve Sbírce zákonů v úterý a v platnost vejde den po svém vyhlášení.

Evropská komise schválila záměr Česka zařadit kratom na seznam psychomodulačních látek. Bude se tak moci začít legálně prodávat pravděpodobně od ledna. Přesné podmínky určí vyhláška – i tu musí schválit Komise, stejně jako český kabinet. Ministerstvo zdravotnictví chce umožnit prodej ve speciálních prodejnách, regulovaný od 18 let s přísnou kontrolou. Kratom může například zmírňovat bolesti, ale ve větších dávkách také vyvolat závislost. Nebezpečná je i kombinace s alkoholem nebo třeba antidepresivy. Kvalitu produktu má namátkově kontrolovat i Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Lékaři a lékárníci se přou o tom, zda k lékům na recept patří i další přípravky. Předseda České lékařské společnosti Štěpán Svačina tvrdí, že farmaceuti pacientům přidávají bez konzultace další zbytečné produkty, které nemají efekt – nejčastěji doplňky stravy. Kolegy vyzval, aby na to pacienty upozorňovali. Komora lékárníků se proti tomu v týdnu však veřejně ohradila a vyzvala k omluvě. Odmítá, že by plošně docházelo k bezúčelnému nabízení doplňků.

Do lesů vyrazili sběrači. Mnozí pro radost, ale mnozí také pro přivýdělek. Například ceny borůvek se letos pohybují nejčastěji od dvou do tří stovek za kilogram. Potkat lze i houbaře. Někteří z nich nabízejí plné košíky do restaurací nebo na trzích, často kolem dvou set korun za kilo. Pro prodej však také platí určitá pravidla.

Skoro stovku provozoven už letos nechala zavřít Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Nejčastěji kvůli tomu, že odhalila špínu, škůdce, trus hlodavců nebo špatné nakládání s odpady. Od začátku roku provedli inspektoři už patnáct tisíc kontrol – dvakrát více než loni. Číslo je vyšší než dřív i proto, že už na kontroly stravovacích provozů nechodí hygienici. Potravinářská inspekce je tak začala dělat častěji. Drobnější pochybení najde na každém třetím místě.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) loni pravomocně uložila pokuty za 189,1 milionu korun, meziročně to bylo asi o 47,4 procenta více. Šlo o rekord za posledních deset let. Miliony musely zaplatit třeba supermarkety Penny Market a Billa. Inspekce prověřovala také kavárny či restaurace, některé musela i zavřít. Setkala se například s nedodržením požadavků na nakládání s odpady, znečištěním provozoven či výskytem škůdců a trusu hlodavců. Inspekce letos zkontrolovala už přes deset tisíc stravovacích zařízení, skoro v každém třetím našla pochybení.

Od začátku letošního roku zavřela Státní zemědělská a potravinářská inspekce kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám téměř třicet restaurací, bufetů nebo občerstvení. V pátek například liberecký podnik Studánecký medvěd, kde našla trus hlodavců a nevhodně skladované potraviny. Podle inspektorů odstraní většina provozů nedostatky během několika dnů. Například restauraci v motorestu Rohlenka na dálnici D1 uzavřeli ve středu. Už v pátek tam byli znovu hosté.

Zákazníci častěji zkoumají etikety na potravinách. Nasvědčuje tomu vzrůstající počet dotazů, které adresují úřadům, včetně ministerstva zemědělství. I proto vznikl nový manuál, jak se ve štítcích vyznat. Stáhnout se dá i do mobilních telefonů.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) analyzuje složení želatinových bonbonů, po jejichž požití zkolabovala žákyně základní školy v Hradci Králové. V bonbonu měla být psychotropní látka muscimol, která se vyskytuje v muchomůrce červené. V laboratoři se také zjišťuje přítomnost látky psilocybin a dalších, které mohou působit jako psychotropní, případně mohou působit zdravotní komplikace. SZPI kvůli analýze udělala kontrolní nákup v internetovém obchodě, kde nakupovala i žákyně, avšak ještě dříve, než se její případ objevil, řekl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Na případ ve čtvrtek upozornil Český rozhlas.

Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) ve středu při kontrolách našli několik prodejců, kteří i přes zákaz nabízeli produkty s obsahem HHC či dalších podobných návykových látek. Podle informací mluvčího SZPI Pavla Kopřivy k těmto případům byla vždy přivolána policie. Zákaz je účinný od středy. Inspekce, ale také hygienici a policie v tento den zahájili kontroly, které mají pokračovat i nadále.

Stát o HHC jednal už minulý rok, ale nic se nestalo, teď nezbylo nic jiného, než do toho problému radikálně „říznout“, podotýká advokát Zdeněk Joukl s tím, že mnoho dětí kvůli HHC skončilo v nemocnici. Nejen kanabinoidu HHC se věnuje další epizoda právního podcastu V hlavě, jehož byl Joukl hostem. Tento advokát je známý také tím, že zastupoval rodinu nemocného Martina, na jehož léčbu se ve veřejné sbírce vybralo více než 150 milionů korun.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce začala kontrolovat prodej domácího vánočního cukroví. Podle hygienických norem prodej amatérsky vyrobeného pečiva není legální a hrozí za něj až desetitisícové pokuty. Většina doma zhotoveného cukroví na výdělek je navíc v inzerátech nabízená k odeslání kurýrní službou a to podle profesionálních pekařů i hygieniků může snižovat jeho trvanlivost a garanci nezávadnosti.

Nelegální sklad potravin, ve kterém bylo uloženo bezmála 17 tun ryb, mořských plodů a hovězího i drůbežího masa, odhalili veterinární inspektoři v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Část uskladněných potravin byla prošlá. Státní veterinární správa (SVS) zakázala uvádět zboží z tohoto skladu na trh. Jeho provozovateli hrozí ve správním řízení pokuta až půl milionu korun, informoval v pátek mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce v polovině měsíce zakázala provoz samovýčepu v Rakové u Konice na Prostějovsku. Vysvětlila to tím, že zákon nedovoluje prodej alkoholu z automatu. Čtečka občanských průkazů, která brání tomu, aby si pivo načepovali mladiství, inspekci nestačila. Problém proto mohou mít i další podobná zařízení.

Mleté maso od výrobců Kostelecké uzeniny a Maso uzeniny Polička obsahovalo méně hovězího masa, než bylo uvedeno na obalech. Zjistila to Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Ta odebrala vzorky z řetězců supermarketů Lidl, Albert a Billa. Rozbor v laboratoři potvrdil u jednoho výrobku místo deklarovaných padesáti procent hovězího masa 13,33 procenta. Společnostem hrozí pokuta až padesát milionů korun.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) kontrolovala v posledních čtyřech měsících kvalitu potravin z dovozu, přičemž každý čtvrtý odebraný vzorek potravin letos nevyhověl. Nejvíce prohřešků eviduje inspekce u potravin z jihovýchodní Asie. Naopak nejlépe si při kontrolách dlouhodobě vedou potraviny vyrobené v České republice.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila dvě šarže zmraženého kuřecího masa se salmonelou. Inspektoři vzorek masa původem z Ukrajiny v obou případech odebrali v provozovně JIP východočeská, jednou v Českých Budějovicích a podruhé v Harrachově na Jablonecku. Provozovatelům nařídili neprodlené stažení šarží z tržní sítě, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Ministerstvo zemědělství bude hledat způsob, jak vyjmout produkty s CBD z konopí ze zákazu, který jeho úřad zdůvodnil pravidly Evropské unie. Na tom, že opatření zatím nevstoupí v platnost, se dohodl ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) s premiérem Petrem Fialou (ODS) a vicepremiérem Ivanem Bartošem (Piráti). Fiala i Bartoš se proti původnímu záměru ministerstva zemědělství v minulosti vymezili.

Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) spolu s řediteli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy (SVS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kontroluje se i import z Polska, Slovenska nebo Maďarska.

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Téměř polovina z pětačtyřiceti prodejců burčáku, které letos zatím zkontrolovali pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), porušila předpisy. Chybělo jim označení původu, výrobce i alergenů.

Prodejci, kteří nabízejí cigarety a další tabákové výrobky na internetu, neověřují věk nakupujícího podle zákona. Vyplývá to z kontrolní akce Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), která prověřila jedenáct prodejců. Inspekce je vyzvala k nápravě a zahájí s nimi správní řízení.

Inspektoři letos zatím odebrali asi 40 vzorků burčáku. Jaké jsou výsledky kontrol, ale zatím nemohou říct, protože analýza trvá dlouhou dobu. Podle mluvčího Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavla Kopřivy by spotřebitelé neměli kupovat takový burčák, jehož barva, chuť nebo vůně se jim nelíbí. K nejčastějším pochybením prodejců patří přidávání syntetických látek, které zmnoží původní surovinu, nebo prodej hroznového moštu ze zahraničí pod názvem burčák – což se nesmí.