Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
O regulace se snaží například v městské části Brno-střed. Tamní radnice ale zatím může umístění boxů regulovat pouze na svých pozemcích. Magistrát chystá změnu a připravuje vyhlášku, která by mohla omezit boxy i na soukromých pozemcích. V loňském roce vyvolal kontroverzi box stojící přímo v centru v Kopečné ulici. I díky protestům místních došlo k jeho odebrání. Městská část také odmítla box na třídě Kapitána Jaroše.
Diskutovaným místem v Brně jsou i boxy v Lidické ulici, kde je jich hned několik vedle sebe. „Když přijede dodávka, často řada dodávek, protože je to několik firem, tak zastaví tady na přechodu nebo najede přímo po chodníku k boxům, stojí tady a zásobuje. Mezitím nemůžou lidi procházet,“ uvedl výhrady starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl (ODS).
Stížností na zhoršené podmínky či vhodnost umístění přibývá napříč celým Českem. Odpor vyvolal například záměr postavit nový box v Kubišově ulici v Praze 8. Petici proti tomuto záměru tam podepsalo dvě stě lidí. Podle místních by box blokoval výhled na město.
Pražští radní přijali pravidla pro umisťování výdejních boxů už loni. Podobně jako v Brně ale platí pouze na pozemcích města, na těch soukromých nejsou závazná. „Na pravidlech je shoda i s provozovateli, a my bychom s nimi chtěli do budoucna uzavřít memorandum, aby ta pravidla platila kdekoliv po hlavním městě. Výměnou za to můžeme nabídnout i městské pozemky,“ řekl mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman.
Provozovatelé boxů se debatě nebrání a umístění i vzhled boxů se snaží přizpůsobovat konkrétním lokalitám už teď. „To znamená, že dáváme třeba zelené do parku, šedivé k nějakým fasádám a podobně. Pokud se ta stížnost objeví, tak rozhodně na ni reagujeme,“ uvedl mluvčí Zásilkovny Ondřej Luštinec. „Spolupracujeme i s památkáři nebo městskými architekty,“ upozorňuje PR manažerka Alzy Eliška Čeřovská.
Plošná pravidla
Sněmovna na začátku července vyškrtla z novely stavebního zákona navrhované zařazení boxů mezi drobné stavby. Pro jejich umisťování tak i nadále nebude potřeba stavební povolení ani jiné postupy podle stavební legislativy. Původní návrh ministerstva pro místní rozvoj přitom počítal s tím, že se samoobslužné výdejní boxy zařadí mezi drobné stavby ve volném režimu.
Ani v tomto případě by nebylo nutné získávat stavební povolení, avšak jejich umisťování by se nově řídilo jednotnými pravidly například pro bezpečnost, přístupnost nebo napojení na technickou infrastrukturu.
Vyškrtnutí ustanovení o zařazení boxů k drobným stavbám prosadili pozměňovacím návrhem Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS). Ve zdůvodnění poukazovali na to, že cílem stavební novely je snížení byrokracie a podpora podnikání, přičemž u výdejních boxů by šlo o opačný krok. „Výsledkem by nebylo zjednodušení, ale právní nejistota, nové administrativní povinnosti pro stavební úřady a nepřiměřený zásah do fungující distribuční infrastruktury,“ napsali.
Obliba výdejních boxů roste. Postupně se staly nejvyhledávanějším způsobem doručení zboží z e-shopů. V loňském roce si tam nejčastěji nechávala poslat balík skoro polovina zákazníků, kteří si něco objednali. Boxů by v příštích letech mohly přibýt další tisíce, momentálně je jich v Česku přibližně sedmnáct tisíc.
